Hitler mohl mít mikropenis, odhalila analýza DNA. Vzorek pochází z krve v jeho bunkru
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- DNA z bunkru odhalila překvapivé zjištění o Hitlerovi.
- Měl Hitler genetickou predispozici k duševním poruchám?
- Analýza DNA zpochybňuje mýtus o Hitlerově původu.
- Nový dokument zkoumá Hitlerovo zdraví a jeho vliv.
DNA německého diktátora Adolfa Hitlera, získaná z kusu zakrvácené látky z jeho berlínského bunkru, poskytla vědcům nové zjištění. Podle analýzy měl Hitler genetickou mutaci spojenou s Kallmannovým syndromem, který může ovlivnit hormonální vývoj a který v pěti procentech případů způsobuje mikropenis. Nový dokument zároveň vyvrací pověsti o Hitlerových židovských předcích a naznačuje zvýšenou genetickou predispozici k některým psychickým poruchám. Odborníci však upozorňují, že výsledky zatím neprošly recenzí a jejich spolehlivost není možné ověřit, píše CNN.
Vědci analyzovali vzorek DNA, o kterém se předpokládá, že patří Adolfu Hitlerovi, a podle nového dokumentárního filmu odhalili, že diktátor nacistického Německa měl genetický marker pro vzácné onemocnění, které může oddálit pubertu. Výzkum, který trval více než čtyři roky, vedla genetička Turi Kingová, profesorka na britské Univerzitě v Bathu, která je známá identifikací ostatků krále Richarda III. Kingová uvedla, že ověřila, že kus materiálu odebraný z pohovky v bunkru, kde se Hitler v roce 1945 zastřelil, byl nasáklý krví diktátora, a to porovnáním vzorku DNA získaného z krve s potvrzeným příbuzným Hitlera.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejvyšší státní vyznamenání pro Kunderu? Podívejte se na jasná pro i proti
Kromě toho, že dokument naznačuje možnost, že Hitler trpěl vrozenou poruchou hormonu zvanou Kallmannův syndrom, zkoumá také pověsti, že diktátor měl židovské předky, a zabývá se otázkou, zda měl genetickou predispozici k určitým duševním poruchám. Dokument s názvem „Hitlerova DNA: Plán diktátora“ bude mít premiéru v sobotu na britském kanálu Channel 4, píše CNN. Závěry uvedené v dokumentu však nebyly přezkoumány jinými vědci v oboru ani publikovány v odborném časopise, což odborníkům, kteří se na projektu nepodíleli, ztěžuje posouzení platnosti tvrzení. Kingová uvedla, že analýza byla předložena „renomovanému“ časopisu a doufá, že práce bude brzy publikována.
Čtěte také
Malý kousek roztřepené látky zahájil svou cestu v roce 1945 v rukou plukovníka americké armády Roswella P. Rosengrena, který byl komunikačním důstojníkem generála Dwighta D. Eisenhowera. Když byl Rosengren sovětskými silami vpuštěn do Hitlerova bunkru, podle dokumentu odřízl kousek látky z krvavé pohovky. Kousek látky zůstal v Rosengrenově rodině, než byl v roce 2014 nabídnut k prodeji v aukci a zakoupen Gettysburským muzeem historie v Pensylvánii. „Nevěděli jsme, co najdeme. Mohl to být nejnudnější genom na planetě, ale bylo to neuvěřitelné,“ řekla Kingová.
Nejvýraznějším zjištěním analýzy týmu bylo, že Hitler měl mutaci v genu zvaném PROK2. Varianty tohoto genu jsou příčinou Kallmannova syndromu a vrozeného hypogonadotropního hypogonadismu, řekla Kingová. Vysvětlila, že u chlapců mohou tyto stavy oddálit pubertu a způsobit nesestoupení varlat. „V zásadě se (syndrom) vyznačuje nízkou hladinou testosteronu. Buď pubertou neprojdete vůbec, nebo pouze částečně... V 5 % případů se objevuje mikropenis,“ řekla Kingová.
Stopy v historických záznamech
Nové podrobnosti, které Kingová předložila, se podle Alexe Kaye, odborníka na nacistické Německo a vedoucího přednášejícího na katedře válečných studií na německé univerzitě v Postupimi, zdají být v souladu s historickými záznamy. Poznamenal, že lékařský dokument z Hitlerova pobytu ve vězení po neúspěšném puči známém jako Mnichovský pivní puč v roce 1923 naznačuje, že diktátor trpěl kryptorchismem na pravé straně – stavem, při kterém varle nesestoupí do šourku. „Objev Kallmannova syndromu je pro mě osobně, jako historika a jako někoho, kdo strávil více než 20 let výzkumem nacistů, významným zjištěním,“ řekl Kay. Dodal, že tato informace potenciálně vysvětluje Hitlerův nedostatek osobních vztahů.
Čtěte také
Kay a Kingová uvedli, že poznatky také vyvrátily přetrvávající pověsti o tom, že Hitler měl židovské předky. Kingová uvedla, že data Y chromozomu analyzovaná v rámci výzkumu odpovídala DNA Hitlerova příbuzného z mužské linie. Není proto podle ní možné, aby Hitler měl židovské předky. „Kdyby tomu tak bylo, DNA by se s ním neshodovala. Tato shoda DNA nejen potvrdila, že se jedná o Hitlerovu DNA, ale také potvrzuje, že příběh o židovském původu jeho otce prostě není pravdivý,“ řekla Kingová.
Kritika a pochybnosti
Vědci již dříve použili DNA ke studiu známých historických osobností. DNA Beethovena, získaná z pramene vlasů, například odhalila, že skladatel měl zdravotní problémy.
Pontus Skoglund, vedoucí skupiny Ancient Genomics Laboratory ve Francis Crick Institute v Londýně, podotkl, že bez informací o kvalitě genomu, surových datech nebo způsobu provedení analýz není možné posoudit tvrzení uvedená v dokumentu. „Při zpětném pohledu lze také zpochybnit vědeckou hodnotu mediální kampaně, jako je tato, v porovnání s možnou stigmatizací osob, které dnes trpí těmito skutečnými nemocemi,“ řekl Skoglund. Dodal, že vědci mohli sdílet své poznatky s vědeckou komunitou na takzvaném preprint serveru před formálním recenzním řízením a publikací v renomovaném časopise.
Čtěte také
Tom Booth, jeho kolega a bioarcheolog z Francis Crick Institute, míní, že je pravděpodobné, že z kousku látky lze extrahovat historickou DNA. Zároveň ale podotkl, že pro studium DNA historických osobností musí existovat dobré odůvodnění a definovaný soubor otázek. „Existují rozsáhlé historické záznamy dokumentující Hitlerovo chování na veřejnosti i v soukromí. Je pravděpodobně jednou z nejintenzivněji studovaných osobností v historii, takže si myslím, že je těžké tvrdit, že důkazy z DNA v tomto ohledu přinášejí něco nového. Ani diagnóza Kallmannova syndromu nemusí být tak jednoznačná, jak naznačují titulky. Existuje mnoho variant, jak se tento syndrom fyzicky projevuje, a i když je to pravděpodobné vysvětlení pro jeho nesestouplé varle, neospravedlňuje to množství zmínek o mikropenisu,“ uvedl Booth.
Mohl mít Hitler další nemoci?
Vědci také uvedli, že vypočítali polygenní rizikové skóre, což je způsob, jak z DNA zjistit, k jakým nemocem může mít člověk vyšší náchylnost. Hitler měl podle nich zvýšenou genetickou predispozici ke schizofrenii, poruše pozornosti a autismu.
Polygenní rizikové skóre je však nástroj používaný pro výzkumné účely – není diagnostické a neznamená, že Hitler nutně trpěl těmito poruchami. „V současné době jsme ve fázi, kdy se polygenní rizikové skóre pro psychiatrické poruchy používá pouze v kontextu výzkumu,“ podotkla Ditte Demontisová, profesorka psychiatrické genetiky na dánské univerzitě v Aarhusu.
Demontisová porovnala Hitlerovo polygenní rizikové skóre se skóre 30 tisíců Dánů a zjistila, že kdyby Hitler žil dnes, „jeho skóre pro schizofrenii, autismus a bipolární poruchu by bylo ve skutečnosti vyšší než u 99 % jedinců v dánské populaci.“ Zdůraznila, že je vzácné mít vysoké polygenní rizikové skóre pro všechny tři poruchy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě. Prezident vyznamenal 48 lidí.
vaclav.cerny@iprima.cz
