Adolf Hitler třímal v ruce půllitr s pivem, významně se napil, načež ho rozmlátil o zem. Vzápětí vytáhl pistoli a držel v šachu představitele německé moci v Bavorsku. Tak započal pivní puč v mnichovské pivovarské hospodě Bürgerbräukeller. Trval ovšem jen od večera 8. listopadu do odpoledních hodin 9. listopadu 1923. „Přesto je to svým způsobem jedno z nejvýznamnějších výročí letošního roku,“ říká pro CNN Prima NEWS Historik Jan B. Uhlíř, odborník na dějiny druhé světové války.
„Hitlerovi a jeho NSDAP se totiž jako jedinému politickému hnutí dvacátého století podařilo, a to v nejhorším slova smyslu, změnit svět. A začalo to právě pivním pučem v Mnichově, když se Hitler pokusil napodobit Mussoliniho pochod na Řím,“ míní Uhlíř. Badatel a také jediný tuzemský soudní znalec na éru nacismu.
Pivní puč se Hitlerovi nepodařil. Vyvolal však ohlas v celé Evropě. „Hitler sesadil bavorskou vládu,“ líčily pražské Národní listy v pátek 9. listopadu 1923. Ve stejný den se v Mnichově bojovalo, kolem poledne se Hitlerovy oddíly střetly s policií a přestřelku nepřežilo 14 pučistů a tři policisté.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je rok 2023, nebo 1938? Hitler by byl na některé odpůrce Židů patřičně pyšný
Od tří mrtvých policistů k milionům obětí
Pěsti ve tmě a maratonec z Osvětimi. Válka zabíjela i české sportovce, často velké hrdiny
Před 80 lety byl nad Biskajským zálivem sestřelen Vilda Jakš, legendární boxer a později letec RAF, podle jehož osudu vznikl slavný film Pěsti ve tmě. Jakš nebyl jedinou českou sportovní hvězdou, jejíž život utnula některá ze světových válek. Mnozí sportovci byli opravdoví hrdinové.
Bavorská vláda nakonec sesazena nebyla a Hitler skončil ve vězení. Za mříže však putoval s aurou hrdiny, který chce jiné a „lepší“ Německo, které se nebude ponižovat před versailleským mírem a válečnými reparacemi. Pivní puč udělal z předsedy Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) mediální celebritu a miláčka velké části Němců. Přestřelka v Mnichově se ale také stala počátkem globální tragédie. Druhá světová válka, kterou Hitler později rozpoutal, si vyžádala 72 milionů obětí. „Dějiny ještě nikdy nezaznamenaly tolik mrtvých v tak krátkém časovém horizontu,“ říká historik Jan B. Uhlíř.
Začalo to pučem NSDAP v mnichovské pivnici, ale mělo to skončit také likvidací českého národa. „Po obsazení Československa nacisty v březnu 1939 jsme se jako dosud nikdy v dějinách ocitli na prahu smrtelného ohrožení. Respektive fyzického vyhubení,“ připomíná historik. „Za okupaci jsme zaplatili minimálně 125 tisíci mrtvými a také vybitím padesáti procent špičkové inteligence.“
Mučedníci s Řádem krve na uniformách
Z neúspěšného pokusu o převrat, který byl nemilosrdně potlačen střelbou, vytřískal Hitler neuvěřitelný politický kapitál. „Po vzniku Třetí říše byli mrtví ‚mučedníci hnutí‘ z listopadu 1923 slavnostně pohřbeni v mnichovské Dvoraně vojevůdců, kde byl zažehnut věčný plamen, který nepřetržitě hlídala čestná stráž SS,“ líčí historik Uhlíř. Na paměť pivního puče bylo založeno i vyznamenání Řád krve. „To bylo uděleno každému účastníku mnichovského listopadového pochodu a takzvaní staří bojovníci se pak řádem pyšnili na svých stejnokrojích.“
Průběh mnichovského puče lze vlastně popsat v několika větách, nad jeho následky však bádají historici v mnohasetstránkových monografiích. „Dnes můžeme říci, že pokus o státní převrat v Bavorsku byl špatně připraven, a ještě hůře proveden,“ míní Uhlíř.
Pivní puč Zdroj: profimedia.cz
Pivní puč Zdroj: profimedia.cz
Ve vězení napsal Mein Kampf
„Když byly první řady pučistů zkoseny policejní střelbou, ostatní se rozprchly,“ pokračuje historik v popisu sto let staré události. „Hitler byl posléze odsouzen na pět let, NSDAP zakázána. Soud měl ale evidentně pro rakouského fanatika pochopení a ten ve vězení nelenil. Rudolfu Hessovi nadiktoval Mein Kampf, který dodnes – vedle bible – patří k nejznámějším knihám, které kdy vyšly,“ říká badatel.
Hitlera k myšlenkám na puč přivedl italský fašista Benito Mussolini, když v roce 1922 provedl úspěšný „pochod na Řím“. Pouhým několika tisícům radikálů se v Itálii podařilo paralyzovat vládu a chopit se moci. Hitler to viděl podobně, načež se pokusil o převrat v Bavorsku, který se měl rychle rozšířit do celého Německa. Plán byl jednoduchý. Zneužít setkání bavorských politických elit v mnichovském pivovaru, které nebyly příliš nakloněny tehdejší vládní politice v Berlíně. A přesvědčit je k účasti na potencionálním celonárodním povstání.
Efektní začátek s půllitrem v ruce
To se nepodařilo, ačkoliv 600 polovojáků z řad Hitlerových útočných oddílů SA efektně obsadilo pivovar. „Hitler se svým charakteristickým sklonem k teatrálnosti držel v napřažené ruce pivní půllitr. Někdo vedle něj přitáhl těžký kulomet. Hitler se naposledy dramaticky napil a pak mrštil půllitrem o zem,“ líčí puč německý historik Joachim Fest, mimo jiné spoluautor scénáře k úspěšnému německému filmu Pád Třetí říše z roku 2004. „Pak Hitler vytáhl pistoli a v čele svých ozbrojených mužů se vrhl doprostřed sálu,“ píše Fest.
Část bavorských politiků z mnichovské hospody pod hlavněmi zbraní účast na převratu přijala, jiní hned pomýšleli na pacifikaci pučistů. V následujících přestřelkách v ulicích Mnichova byl celý převrat rychle zlikvidován policejními oddíly, netrvalo to ani 17 hodin.
Národní listy z 10. listopadu 1923 informují o neúspěšném puči Adolfa Htlera v Mnichově. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Národní listy z 10. listopadu 1923 informují o neúspěšném puči Adolfa Htlera v Mnichově. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Cesta k Pivnímu puči
Cesta k puči trvala Hitlerovi pouhé čtyři roky. Už na podzim 1919 začal neznámý řečník s knírkem přitahovat veřejnost projevy v rámci schůzí lokální Německé dělnické strany (DAP). „Dokonale využíval obecného zklamání z prohrané války, z hněvu nad ponížením Versailleskou mírovou smlouvou a z hospodářské a politické nejistoty rodícího se takzvaného výmarského Německa,“ popisuje Hitlerův nástup Jan B. Uhlíř.
Davům mluvil z duše, když jim líčil pocity frustrace „zrazeného“ frontového vojáka, které přesně korespondovaly s pocity většinové německé společnosti. „Hitler s významnou dávkou přesvědčivosti a téměř až geniálního řečnického nadání počal neúnavně verbalizovat nejpalčivější problémy a z nadšených reakcí posluchačů ihned instinktivně vycítil, že jeho myšlenky padají na úrodnou půdu,“ říká historik.
Hans Frank: Jedině Hitler může řídit osud Německa
V Rakousku přestavují rodný dům Adolfa Hitlera. Bude z něj policejní stanice
V rakouském Braunau začala dlouho plánovaná přestavba domu, kde se narodil Adolf Hitler. Místním i celému Rakousku dělá nechtěný Hitlerův památník už desítky let vrásky. Teď by z něj měla být policejní stanice, uvedla ve svém vysílání televize CNN prima NEWS.
Když v roce 1920 Adolf Hitler proměnil Německou dělnickou stranu (DAP) v Národně socialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP), téměř nikdo netušil, jak tato strana brzy změní svět. Ale bylo to ve vzduchu. „Hned na mě zapůsobil. Naprosto se to lišilo od všeho, co se dalo vyslechnout na schůzích. Mluvil přes dvě hodiny a nejednou byl přerušen výbuchem frenetického potlesku,“ líčil jeden z veřejných projevů Adolfa Hitlera z počátku roku 1920 jistý Hans Frank.
„Od tohoto večera jsem byl přesvědčen, že je-li nějaký člověk schopen řídit osud Německa, je to jedině Hitler,“ usoudil Frank. Stejný Frank, který se na podzim roku 1939 stává generálním guvernérem nacisty okupovaného Polska. A také jeden ze strůjců holocaustu, za což si před norimberským tribunálem vyslechl trest smrti.
Hlavně umlčet novináře a segregovat Židy
Program NSDAP, který Hitler představil v roce 1920, drze předpokládal, že bude splněn až po převzetí moci v Německu. „Už počáteční Hitlerův program lze charakterizovat jako výsostně demagogický, nacionální a populistický. Mezi nejvýznamnější požadavky patřilo odmítnutí Versailleské smlouvy a také rasová segregace zaměřená vůči Židům,“ vysvětluje historik.
Hitler také dobře věděl, že nejprve musí umlčet demokratická média. „Noviny, které by se prohřešily proti obecnému zájmu, je třeba zakázat,“ uvedl v pětadvacetibodovém programu NSDAP. Obecním zájmem se měla stát nacistická ideologie a každý odlišný názor měl být potlačen. „Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiřování v tisku. Pro vytvoření německého tisku požadujeme, aby všichni spisovatelé a spolupracovníci novin, které vycházejí v německém jazyce, museli být soukmenovci,“ vytyčil si Hitler na počátku dvacátých let.
Pivní puč Hitlera proslavil v Evropě
Největší český zrádce. Moravec byl legionář i Hitlerův fanatik, pro kterého není omluva
Před 130 lety se narodil Emanuel Moravec, jedna z nejrozporuplnějších postav české historie. Jako legionář se zúčastnil bitvy u Zborova, za první republiky byl plukovníkem generálního štábu, stál čestnou stráž u rakve TGM. Po Mnichově křičel na Edvarda Beneše, že se Československo musí proti nacistům za každou cenu bránit. Jak se z něj mohl stát symbol protektorátní zrady?
Až do pivního puče Hitler zůstával pro svět jen regionálním nacionalistickým politikem, kterému není třeba věnovat pozornost. To se změnilo 8. listopadu 1923. „Češi se z médií začali o Hitlerovi něco dozvídat skutečně až po pivním puči. A také při následném soudním procesu s ním a dalšími zosnovateli převratu. Tehdy se širší veřejnost poprvé dozvěděla i něco o podstatě politiky NSDAP,“ říká Jan B. Uhlíř.
Rozbuška, kterou Hitler odpálil předem prohraným pokusem o převzetí moci v Německu v mnichovské pivnici, se nacistickému politikovi vyplatila. Najednou o něm věděl celý svět. „Zprávy, které v noci přicházejí, mluví o tom, že reakční puč bavorský se nezdařil a že říšská vojska úspěšně zakročují, v této chvíli nelze však činiti ze zpráv žádné uzávěrky,“ uvedly české noviny v sobotu 10. listopadu 1923.
Dva důležité neúspěchy na cestě k moci
„Na vrchol německé politiky vynesly Adolfa Hitlera dva významné neúspěchy, které by ostatní zlomily a odsoudily k zapomnění. V roce 1923 neuspěl při pokusu o převrat v Bavorsku a v roce 1932 prohrál v prezidentských volbách s maršálem Hindenburgem,“ připomíná badatel Jan B. Uhlíř. A obou těchto proher dokázal dokonale využít. „Paradoxně mu posloužily více, než kdyby uspěl. Stal se známým mužem, a později – ač Rakušan – zřejmě i nejznámějším Němcem. Po přivtělení Čech a Moravy sám sebe označil za ‚největšího Němce všech dob‘. Maršál Keitel pro něj dokonce vymyslel označení ‚největší válečník všech dob‘,“ připomíná badatel.
Ve skutečnosti Hitler přivedl Německo a většinu Evropy do zkázy. „Do dějin se ale zapsal natolik, že má dnes na internetu více odkazů než Ježíš Kristus. Možná, anebo právě proto je dobré si jeho skutky připomínat. Ovšem historickými znalostmi v potřebné šířce i hloubce. Jako varování pro současnost i blízkou budoucnost,“ přemítá historik Jan B. Uhlíř.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je v současnosti antisemitismus opět na vzestupu? Podívejte se na video.
