Historik Jaroslav Šebek se rozpovídal o zdravotním stavu československých prezidentů
Aktuální situace kolem prezidenta Miloše Zemana není podle historika Jaroslava Šebka ničím ojedinělá. Výrazné zdravotní problémy během výkonu své prezidentské funkce měli skoro všichni předrevoluční prezidenti. „Možná jen s výjimkou Antonína Novotného,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Šebek. S jakými zdravotními problémy se potýkali?
S vážnými zdravotními problémy se potýkal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „V roce 1934 nechtěl ke své čtvrté volbě nastoupit, protože byl velmi vážně nemocný a prezidentský slib skládal poloslepý. Nakonec musel v následujícím roce abdikovat,“ uvedl historik. Zdraví trápilo také jeho nástupce Edvarda Beneše. „Před únorem 1948 utrpěl záchvaty mrtvice a nakonec zemřel v září téhož roku jen několik měsíců poté, co abdikoval,“ připomněl Šebek.
Šokující prohra magnáta a populisty. Svět řeší volby v Česku i Zemana v nemocnici
Sobotní výsledky sněmovních voleb rozvířily mediální prostor nejen v Česku, ale také ve světě. Zahraniční média zaujala překvapivá prohra hnutí ANO premiéra Andreje Babiše a naopak triumf koalice Spolu, což by podle světových médiích mohlo značit, že jsou populistické strany ve středovýchodní Evropě za zenitem.
Známe i jeden případ, kdy byla hlava státu pro svůj špatný zdravotní stav zbavena funkce. Řeč je o prezidentovi Ludvíku Svobodovi. Kvůli jeho předčasnému odchodu se dokonce měnil ústavní zákon. „Federální shromáždění zbavilo Ludvíka Svobodu úřadu přijetím speciálního ústavního zákona, kterým se zkrátilo prezidentské období. Poté byl zvolen Gustav Husák, jehož zdravotní stav se však také během prezidentského období začal zhoršovat. Špatně viděl a i on utrpěl záchvat mrtvice,“ doplnil historik.
Ve zdraví odešel jen Novotný
Za komunistického režimu panovala určitá cenzura. Podle Šebka se však i přesto podávaly pravidelné informace o zdravotním stavu prezidentů. „Pokud byla situace vážnější, o zdraví komunistických prezidentů byly vydávány pravidelné informace, které byly docela podrobné. V těch komunistických podmínkách se například lidé dozvěděli o tom, jaký je skutečný zdravotní stav a jak tedy probíhá léčba,“ popsal historik s tím, že podrobnosti však uváděny úplně nebyly.
„Dá se říct, že v Rudém právu konkrétně ke stavu Svobody vycházely pravidelné informace. Formou šeptandy se pak o těchto věcech hovořilo dost i ve společnosti,“ upřesnil Šebek. Dodal také, že informovanost nemohla být i z důvodů omezeného množství médií tak výrazná, jako je v současné době.
„Když se stav Klementa Gottwalda prudce zhoršil po návratu z pohřbu Stalina z Moskvy, tato zpráva se dostala na titulku Rudého práva. Lékaři uváděli jeho aktuální zdravotní stav i s výší krevního tlaku. Samozřejmě se však v komunistických podmínkách neřeklo, že mu pravděpodobně praskla aorta kvůli tomu, že měl syfilis,“ doplnil Šebek. Jediným prezidentem z období před rokem 1989, který odešel ve zdraví, byl pak podle něj Antonín Novotný. Zemřel až sedm let po odchodu z funkce v polovině 70. let.
