Gustáv Husák

Až do pádu režimu v listopadu 1989 udržovala Československá socialistická republika vřelé vztahy s mnoha arabskými vůdci. Mimo jiné také s dynastií Asadů v Sýrii, která nyní padla. Asadové byli syrskými prezidenty nepřetržitě od roku 1971 až do 8. prosince 2024. „Chci podtrhnout, že Sýrie je rozhodnuta jít socialistickou cestou,“ prohlásil generální tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) Miloš Jakeš 12. dubna 1989 v syrském Damašku, když se loučil s prezidentem Háfizem al-Asadem. A o čtyři roky dříve ho na Pražském hradě hostil prezident Gustáv Husák a na slavnostní večeři se pila sovětská vodka. Oba režimy se udržovaly u moci s pomocí brutálních policejních metod a vedoucí úlohy jediné politické strany, v Československu to byla KSČ, v Sýrii zase Socialistická strana arabské obrody (Baas).

Zhroucení komunistického režimu během sametové revoluce proběhlo už před 35 lety. Ačkoliv si revoluci spojujeme se 17. listopadem 1989, ve skutečnosti trvalo mnoho dní, než se komunisté opravdu vzdali moci. Pojďme si připomenout některé významné události roku 1989, které vedly k sametové revoluci.

Protektorátní policie a gestapo zatkly při pražské demonstraci z 28. října 1939 zhruba 400 protestujících. Stejné množství demonstrantů bylo zadrženo i 28. října 1989, pouta však nasazovala Veřejná bezpečnost a StB. Jak se slavil či neslavil 28. říjen v roce 1918, 1939, 1948, 1952, 1968, 1969, 1988 a 1989? Nahlédli jsme do dobového tisku.

I když se KSČM v posledních měsících kamufluje do značky mimořádně úspěšného projektu Stačilo!, svou pravou DNA nezapře. Stačí se podívat na webové stránky zmíněné koalice, přes které se velmi snadno můžete prokliknout na e-shop společnosti Futura. Ten nabízí trička s proslulými masovými vrahy, jako jsou zakladatel SSSR Vladimir Iljič Lenin nebo marxistický revolucionář Che Guevara. Kateřina Konečná má sice pravdu v tom, že se podobné produkty na západních tržnicích prodávají běžně, přesto však takové jednání poukazuje na nulovou sebereflexi českých komunistů.

Slovenská společnost je na rozdíl od Česka historicky tolerantnější k Rusku, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS novinář a komentátor Jan Macháček. Podle něj tak může u východních sousedů dojít k věcem, které jsou u nás nepřijatelné. Macháček rovněž zmínil, že vítěz prezidentských voleb Peter Pellegrini nebude ve své funkci „pejskem“ premiéra Roberta Fica (Směr-SD).

Otevření Kotvy v roce 1975 působilo jako úplný zázrak. Luděk Sobota s Petrem Nárožným o ní zpívali písničku, natěšené zákazníky musel před vstupem hlídat kordon vojáků, mezi patry korzovali nejdůležitější soudruzi země. O fenoménu mezi obchoďáky, který 1. února zavírá kvůli kompletní rekonstrukci, vyprávěla bývalá prodavačka Jitka Dvořáková. Pracovala v něm od zahájení provozu až do roku 2002.

Dvacetiletý student Jan Palach podlehl těžkým popáleninám 19. ledna 1969. Sebevražda upálením, kterou spáchal o tři dny dříve na Václavském náměstí, měla český národ vyburcovat z letargie, s jakou se pozvolna podvoloval sovětské okupaci. A zatímco v lednu před 55 lety i ústřední deník KSČ Rudé právo o živé pochodni referoval do jisté míry objektivně, záhy se v normalizačních médiích o celé události začalo masivně lhát. „Byl to právě on, který tuto hroznou vraždu inspiroval, organizoval a připravoval,“ neváhalo Rudé právo v roce 1979 označit za spoluviníka Palachova úmrtí třeba šachového velmistra Luďka Pachmana. Nenávistná kampaň trvala 20 let a ukončila ji až sametová revoluce v roce 1989.

Rád si pochutnával na koňaku, kouřil morrisky, v proslovech motal češtinu a slovenštinu a jeho osobitým znakem byly brýle se skly silnými jako dno od půllitru. To byl Gustáv Husák, poslední komunistický prezident Československa. Dožil se 78 let a 10. ledna od jeho narození uplynulo 111 let. Jak znáte jeho život a soukromí?

Českoslovenští i čeští prezidenti neustále lavírují, zda proslovit vánoční či novoroční řeč. První prezident T. G. Masaryk vsadil na vánoční poselství, které pronášeli také prezidenti Edvard Beneš a Emil Hácha. První dělnický prezident Klement Gottwald zavedl novoroční projevy, u kterých zůstali nejen jeho komunističtí nástupci, 1. ledna se k národu později obraceli i Václav Havel a Václav Klaus. Miloš Zeman se vrátil k vánočnímu poselství, zatímco Petr Pavel nyní opět obnovuje novoroční projevy.

Politický komentátor Petros Michopulos v pořadu Partie Plus tvrdě zkritizoval požadavek části lékařů na zavedení výsluh. Podle něj tímto nárokem stala Česká lékařská komora ultralevicovým spolkem a přerostla normalizační zdravotnictví. Výsluhy považuje za požadavek z jiné galaxie, který by pouze ždímal peníze ze státního rozpočtu.

Už před volbami jsem byl proti tomu, aby se stal Petr Pavel prezidentem. I dnes má základní výhrada, že na Hradě neměl být bývalý komunista, přetrvává. A kdyby se na post premiéra znovu dostal Andrej Babiš (ANO), což není vůbec vyloučené, tam kam jsme se to dostali? To tam rovnou mohl zůstat sedět Gustav Husák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl bývalý ministr pro lidská práva a hudebník Michael Kocáb. Zároveň mu však některé Pavlovy kroky imponují a hodnotí je „střízlivě“.

Když prezident Gustáv Husák uvítal 18. října 1989 na Pražském hradě palestinské teroristy, do sametové revoluce zbýval sotva měsíc. Do Československa tehdy přijel i Bassam Abu Sharif, podle amerického časopisu Time nejznámější „tvář palestinského teroru“. Delegaci vedl vůdce Jásir Arafat, který od Husáka dostal nejvyšší československé vyznamenání pro cizince, Řád Bílého lva I. třídy. „OOP neustoupí od svých základních zásad, za něž bojovaly a stále bojují generace Palestinců,“ hájil Arafat v Praze takzvanou první intifádu.