Edvard Beneš

Zimní svátky jsou pro mnohé jedním z nejoblíbenějších období v roce. S Vánocemi se pojí řada tradic, ale také rodinná pohoda a odpočinek. Někteří českoslovenští prezidenti však ani na Štědrý den neopouštěli pracovní povinnosti. Už v dobách první republiky se tradicí stal vánoční projev prezidenta k národu. Jak ale konec roku trávily hlavy státu v soukromí?

Společnost pro výzkum zločinů komunismu žádá další prošetření smrti Jana Masaryka, od jehož narození uplynulo přesně 138 let. Podle badatelky Václavy Jandečkové se totiž objevují nové důkazy, jiná důležitá vodítka mohou být v britských a ve francouzských archivech. Jednou z klíčových čerstvých stop je dosud neznámé svědectví o Masarykově hádce se třemi muži pár hodin před jeho skonem. Významná je i výpověď doktora Teplého, který byl 10. března 1948 mezi prvními přivolán k ministrově mrtvole. Teplý v dosud opomíjeném dokumentu jasně uvedl: „Byla to bestiální a surová vražda.“

V roce 1938, po prosincové rezignaci zakladatelky Československého červeného kříže (ČSČK) Alice Masarykové, byl novým předsedou zvolen generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, mající bohaté zkušenosti jak ze zdravotnické služby v československých legiích v Rusku, kterou řídil, tak i z ČSČK. Připadl mu nelehký úkol provést ČSČK obdobím druhé republiky, a ještě těžší úkol pokoušet se udržet jeho existenci v protektorátu. Tento úkol mu však nebylo dáno splnit.

Prosincová střelba na Filozofické fakultě potvrdila, že se svět kolem nás mění. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl egyptolog Miroslav Bárta, který se dlouhodobě věnuje srovnávání vývoje jednotlivých civilizací. Podle něj je před západní společností zásadní skok, po kterém bude leccos jinak; možná lépe, možná hůře. Rozhodně se ale o sebe bude muset každý z nás postarat mnohem víc než dosud.

Usednout za volant v autoškole po litru vína – že by toto snad nikoho nenapadlo? Omyl. Přesně takový případ řešili policisté na Orlickoústecku. 69letý žák si totiž chtěl udělat řidičák poté, co o něj už dříve přišel. A bylo to taktéž za jízdu pod vlivem alkoholu.

Stovky panenek z celého světa zdobí sbírku Svatavy Jakoubkové ze Smržovky. Obdivovat je můžete v malém muzeu přímo v centru města, obětovala pro ně dokonce část svého přízemního bytu. Jsou tu vzácné kousky z první republiky, panenky chodicí, mluvicí, ale i takové, které za socialismu nechyběly v žádném holčičím pokojíčku. Svoji nejmilejší si podle majitelky muzea prý najde téměř každá návštěvnice.

Před 100 lety se narodil světoznámý antropolog Leopold Pospíšil. Je až neskutečné, co všechno za jeden život stihnul: Podílel se na protinacistickém a protikomunistickém odboji, po odchodu do USA se živil jako kovboj či hrobník, na Aljašce zkoumal Eskymáky, v Arizoně indiány Hopi a na Nové Guineji domorodé Kapauky, u nichž byl vůbec prvním bělochem. Vypracoval se taky na poradce prezidentů Johna F. Kennedyho, George Bushe staršího a Billa Clintona. Ve vlasti se na něj přitom pozapomnělo.

Český ráj je známý díky pískovcovým skalám, které na řadě míst tvoří tzv. skalní města. Jedno takové najdete nedaleko Malé Skály na Jablonecku. Nepatří mezi největší ani nejznámější, zato má ale velmi zajímavou historii. Po bitvě na Bílé hoře se tu ukrývali katolíky pronásledovaní Čeští bratři, a dokonce tu měli mít i svoji modlitebnu. Skalní labyrint proto dostal jméno Kalich.

Před 100 lety se narodil jeden z nejlepších českých hokejistů historie Stanislav Konopásek. Byl u toho, když se Čechoslováci roku 1947 poprvé stali mistry světa. Díky jeho gólu o dva roky později vůbec poprvé porazili Kanadu. Vlast se mu odvděčila po svém – komunisté jej spolu s dalšími slavnými hráči odsoudili za vykonstruovanou velezradu, domů se vrátil až po pěti letech věznění a práce v uranových dolech. Zemřel v roce 2008 ve věku 84 let.

Před 130 lety se narodil Emanuel Moravec, jedna z nejrozporuplnějších postav české historie. Jako legionář se zúčastnil bitvy u Zborova, za první republiky byl plukovníkem generálního štábu, stál čestnou stráž u rakve TGM. Po Mnichově křičel na Edvarda Beneše, že se Československo musí proti nacistům za každou cenu bránit. Jak se z něj mohl stát symbol protektorátní zrady?

Slavný snímek předsedy vlády a KSČ Klementa Gottwalda pronášejícího v únoru 1948 projev „po návratu z Hradu“ existuje ve dvou podobách. Zatímco v původní verzi je na balkoně obklopen soudruhy v čele s náměstkem ministra zahraničí Vladimírem Clementisem, po obvinění tohoto politika z protistátní činnosti a následné popravě se před objektivem ocitá sám jen s neznámým mužem v klobouku zakrytým mikrofony, který na původní fotce pro změnu vůbec nebyl.

Přesně před 75 lety došlo ke komunistickému puči. K jeho hladkému průběhu pomohla i chybná rozhodnutí Edvarda Beneše, Jana Masaryka a demokratických ministrů. Historik Libor Svoboda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, zda tehdejší prezident republiky a veřejností zbožňovaný syn TGM mohli pádu do totality zabránit. Ale i proč byl dlouho oslavovaný Vítězný únor ve skutečnosti protiústavní.