CNN Prima News Edvard Beneš

Edvard Beneš

Výpis příspěvků ke štítku „Edvard Beneš“

Naháněná s nacisty, „polykání ropuch“ a ponížení za mřížemi. Hácha zemřel před 80 lety

Druhorepublikový prezident, který si své zvolení nepřál. Emil Hácha je jednou z nejkontroverznějších postav české historie. Někteří, v čele například s jeho předchůdcem Edvardem Benešem, mu zazlívali některé kroky za nacistické okupace a obviňovali jej z kolaborace. Druhý tábor naopak vyzdvihuje fakt, že se mu jako hlavě státu za cenu ústupků povedlo zachránit život stovkám studentů, internovaných 17. listopadu 1939, a příslušníků odboje. Ve svobodném světě se již Hácha obhájit nedokázal. Zemřel přesně před 80 lety, krátce po konci druhé světové války za zdmi pankrácké věznice.

Pamětní deska, že Beneš může za nástup komunistů? Zkreslování dějin, zlobí se historik Uhlíř

Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.

Originály Benešovy závěti se vrátily do Třeboně. Podívejte se, jak vzácné dokumenty vypadají

Nově nalezené originály poslední vůle bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše předal v pondělí Národní archiv řediteli Státního oblastního archivu v Třeboni Václavu Ramešovi. Ministerstvo spravedlnosti, které pozůstalostní spisy našlo, objevilo také vyšetřovací a soudní spis před Mimořádným lidovým soudem z politického procesu s profesorem Vladimírem Krajinou. Spisy převzal ředitel Státního oblastního archivu v Praze Karel Koucký. Mezi archiváliemi byly nalezeny také například razítka londýnské exilové vlády.

Vánoce prezidentů: Masaryk dával stejnou věc všem, Havel psal z vězení o kaviáru

Zimní svátky jsou pro mnohé jedním z nejoblíbenějších období v roce. S Vánocemi se pojí řada tradic, ale také rodinná pohoda a odpočinek. Někteří českoslovenští prezidenti však ani na Štědrý den neopouštěli pracovní povinnosti. Už v dobách první republiky se tradicí stal vánoční projev prezidenta k národu. Jak ale konec roku trávily hlavy státu v soukromí?

Bestiální vražda, řekl lékař u Masarykova těla. Nové důkazy mohou objasnit smrt syna TGM

Společnost pro výzkum zločinů komunismu žádá další prošetření smrti Jana Masaryka, od jehož narození uplynulo přesně 138 let. Podle badatelky Václavy Jandečkové se totiž objevují nové důkazy, jiná důležitá vodítka mohou být v britských a ve francouzských archivech. Jednou z klíčových čerstvých stop je dosud neznámé svědectví o Masarykově hádce se třemi muži pár hodin před jeho skonem. Významná je i výpověď doktora Teplého, který byl 10. března 1948 mezi prvními přivolán k ministrově mrtvole. Teplý v dosud opomíjeném dokumentu jasně uvedl: „Byla to bestiální a surová vražda.“

Červený kříž za 2. světové války: Členové spolupracovali s odbojem i pomáhali z exilu

V roce 1938, po prosincové rezignaci zakladatelky Československého červeného kříže (ČSČK) Alice Masarykové, byl novým předsedou zvolen generál zdravotnictva MUDr. Vladimír Haering, mající bohaté zkušenosti jak ze zdravotnické služby v československých legiích v Rusku, kterou řídil, tak i z ČSČK. Připadl mu nelehký úkol provést ČSČK obdobím druhé republiky, a ještě těžší úkol pokoušet se udržet jeho existenci v protektorátu. Tento úkol mu však nebylo dáno splnit.

Bárta: Naše civilizace stojí na rozhraní. Budeme se muset o sebe postarat mnohem více sami

Prosincová střelba na Filozofické fakultě potvrdila, že se svět kolem nás mění. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl egyptolog Miroslav Bárta, který se dlouhodobě věnuje srovnávání vývoje jednotlivých civilizací. Podle něj je před západní společností zásadní skok, po kterém bude leccos jinak; možná lépe, možná hůře. Rozhodně se ale o sebe bude muset každý z nás postarat mnohem víc než dosud.

Soukromá sbírka panenek ve Smržovce láká na unikáty z celého světa

Stovky panenek z celého světa zdobí sbírku Svatavy Jakoubkové ze Smržovky. Obdivovat je můžete v malém muzeu přímo v centru města, obětovala pro ně dokonce část svého přízemního bytu. Jsou tu vzácné kousky z první republiky, panenky chodicí, mluvicí, ale i takové, které za socialismu nechyběly v žádném holčičím pokojíčku. Svoji nejmilejší si podle majitelky muzea prý najde téměř každá návštěvnice.

Jára Cimrman a Indiana Jones v jednom. Pospíšil radil JFK, žil mezi Eskymáky i Papuánci

Před 100 lety se narodil světoznámý antropolog Leopold Pospíšil. Je až neskutečné, co všechno za jeden život stihnul: Podílel se na protinacistickém a protikomunistickém odboji, po odchodu do USA se živil jako kovboj či hrobník, na Aljašce zkoumal Eskymáky, v Arizoně indiány Hopi a na Nové Guineji domorodé Kapauky, u nichž byl vůbec prvním bělochem. Vypracoval se taky na poradce prezidentů Johna F. Kennedyho, George Bushe staršího a Billa Clintona. Ve vlasti se na něj přitom pozapomnělo.

Tajná zákoutí Českého ráje: Ve skalním městě Kalich se dříve ukrývali zdejší protestanti

Český ráj je známý díky pískovcovým skalám, které na řadě míst tvoří tzv. skalní města. Jedno takové najdete nedaleko Malé Skály na Jablonecku. Nepatří mezi největší ani nejznámější, zato má ale velmi zajímavou historii. Po bitvě na Bílé hoře se tu ukrývali katolíky pronásledovaní Čeští bratři, a dokonce tu měli mít i svoji modlitebnu. Skalní labyrint proto dostal jméno Kalich.

Šampion z lágru. Konopásek zařídil první výhru nad Kanadou, komunisté ho pak hnali na smrt

Před 100 lety se narodil jeden z nejlepších českých hokejistů historie Stanislav Konopásek. Byl u toho, když se Čechoslováci roku 1947 poprvé stali mistry světa. Díky jeho gólu o dva roky později vůbec poprvé porazili Kanadu. Vlast se mu odvděčila po svém – komunisté jej spolu s dalšími slavnými hráči odsoudili za vykonstruovanou velezradu, domů se vrátil až po pěti letech věznění a práce v uranových dolech. Zemřel v roce 2008 ve věku 84 let.