Temná stránka Beneše: Socialista, který zakázal pravicové strany a umetl cestu Gottwaldovi
Před 80 lety v Československu vrcholila kampaň před klíčovými volbami, které jsou dodnes často označovány jako ty „poslední svobodné“. Toto tvrzení je nicméně pravdě na tisíce mil vzdálené. Vždyť jak lze označit volby jako svobodné, když byla zakázána kandidatura pravicových stran a do kampaně se vměšoval Sovětský svaz, který výrazně dopomohl k vítězství KSČ? Nezanedbatelnou část viny na tom nese Edvard Beneš – možná nejrozporuplnější osobnost novodobé české historie.
TGM by Macinkovi ani Pavlovi nepodal ruku. Politolog ztrhal vládu s Hradem za „okopávanou“
Kdyby se teď zhmotnil Tomáš Garrigue Masaryk, jsem přesvědčen, že by si s Petrem Macinkou (Motoristé) ani Petrem Pavlem nepodal ruku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček, když hodnotil spor vlády a Pražského hradu o účast hlavy státu na červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle Kubáčka prezident i ministr zahraničí podnikají kroky, které jsou v diplomacii naprosto zapovězené a které by mohly vést k mezinárodní ostudě.
Babiš je nejstarší premiér od roku 1918. Gottwaldovi bylo 49, Klausovi 51 a Grossovi 34 let
Když se T. G. Masaryk stal v říjnu 1918 předsedou první prozatímní československé vlády, bylo mu 68 let. A i když se říkalo, že za komunismu vládli Československu „staří papaláši“, žádný tehdejší premiér nepřekročil ve funkci sedmdesátku. Nejdéle sloužící československý premiér Lubomír Štrougal řídil celkem 6 vlád, a když byl v roce 1988 naposledy jmenován předsedou kabinetu, bylo mu 63 let. Andrej Babiš, jehož prezident Petr Pavel jmenoval premiérem v úterý 9. prosince 2025, má 71 let. A stává se tak nejstarším předsedou vlády od roku 1918.
Zemřel účastník Pražského povstání Šneberg. Bojoval s nacisty, poté létal jako stíhací pilot
Ve věku 94 let zemřel ve středu přímý účastník bojů Pražského povstání na konci druhé světové války a stíhací letec Emil Šneberg. O jeho úmrtí ve čtvrtek informoval Ioannis Sideropulos, mluvčí Svazu bojovníků za svobodu, ve kterém Šneberg dlouhá léta působil jako místopředseda. Svaz informaci zveřejnil i na svém webu. Šneberg v roce 2021 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně.
Kubáček: Turek ministrem zahraničí? Stejná situace jako s Lipavským, měl by tam být někdo jiný
Situace okolo zvoleného poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) je podobná jako před čtyřmi lety kolem Jana Lipavského (nestr. za ODS), neboť nominantem na ministra zahraničí je juniorní kandidát. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl politolog Jan Kubáček. Dříve se post šéfa diplomacie uděloval podle zkušeností, a tak by to podle něj mělo být i v současnosti. Poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) však tvrdí, že situace okolo Turka a Lipavského je rozdílná.
Jak na tom byl Masaryk před smrtí? Odcházení TGM bylo smutné, až nedůstojné, říká historik
V pátek dopoledne dojde ke slavnostnímu otevření dopisu, který Tomáš Garrigue Masaryk nadiktoval těsně před smrtí synu Janovi. Jak mohl neblahý zdravotní stav Prezidenta Osvoboditele ovlivnit obsah záhadného psaní? Jak na tom tou dobou vůbec byl, jak vypadalo jeho odcházení? Konec života TGM byl smutný – někdejší vitální švihák zůstával bezvládně upoután na postel, odkázán na pomoc nejbližších. V posledních měsících nedokázal číst a psát, nemohl se ani podepsat. „Vlastně už jen čekal na smrt,“ popisuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historik Jaroslav Šebek.
Naháněná s nacisty, „polykání ropuch“ a ponížení za mřížemi. Hácha zemřel před 80 lety
Druhorepublikový prezident, který si své zvolení nepřál. Emil Hácha je jednou z nejkontroverznějších postav české historie. Někteří, v čele například s jeho předchůdcem Edvardem Benešem, mu zazlívali některé kroky za nacistické okupace a obviňovali jej z kolaborace. Druhý tábor naopak vyzdvihuje fakt, že se mu jako hlavě státu za cenu ústupků povedlo zachránit život stovkám studentů, internovaných 17. listopadu 1939, a příslušníků odboje. Ve svobodném světě se již Hácha obhájit nedokázal. Zemřel přesně před 80 lety, krátce po konci druhé světové války za zdmi pankrácké věznice.
Pamětní deska, že Beneš může za nástup komunistů? Zkreslování dějin, zlobí se historik Uhlíř
Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.
Originály Benešovy závěti se vrátily do Třeboně. Podívejte se, jak vzácné dokumenty vypadají
Nově nalezené originály poslední vůle bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše předal v pondělí Národní archiv řediteli Státního oblastního archivu v Třeboni Václavu Ramešovi. Ministerstvo spravedlnosti, které pozůstalostní spisy našlo, objevilo také vyšetřovací a soudní spis před Mimořádným lidovým soudem z politického procesu s profesorem Vladimírem Krajinou. Spisy převzal ředitel Státního oblastního archivu v Praze Karel Koucký. Mezi archiváliemi byly nalezeny také například razítka londýnské exilové vlády.
Vánoce prezidentů: Masaryk dával stejnou věc všem, Havel psal z vězení o kaviáru
Zimní svátky jsou pro mnohé jedním z nejoblíbenějších období v roce. S Vánocemi se pojí řada tradic, ale také rodinná pohoda a odpočinek. Někteří českoslovenští prezidenti však ani na Štědrý den neopouštěli pracovní povinnosti. Už v dobách první republiky se tradicí stal vánoční projev prezidenta k národu. Jak ale konec roku trávily hlavy státu v soukromí?
