Edvard Beneš

Prezidenti a alkohol. Který z československých a českých prezidentů se díval na dno sklenky nejčastěji? „Určitě Klement Gottwald. Míra přátelení se s alkoholem u všech ostatních prezidentů většinou nepřesáhla přijatelnou mez,“ říká pro CNN Prima NEWS historička Marie Ryantová z Jihočeské univerzity. Beneš ze sklenky jen usrkl, Masaryk byl zapřisáhlým abstinentem. „Alkoholické nápoje vyloučeny,“ líčil deník Národní listy první Masarykovu inauguraci z roku 1918.

Ústava z roku 1920 stanovila funkční období československého prezidenta na sedm let. „Rozhodlo se o tom pod vlivem tehdejší Francie,“ vysvětluje historička Marie Ryantová z Jihočeské univerzity, spoluautorka knihy Českoslovenští prezidenti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá i na provokativní otázku, zda nezkrátit mandát prezidenta na dva roky. Připomíná také, že první volba Masaryka v roce 1918 byla z právního hlediska neplatná a v roce 1934 byl Masaryk po mrtvici a k prezidentskému slibu potřeboval nápovědu.

Historie si prý pamatuje jen vítěze, zajímavé příběhy jsou však i za poraženými prezidentských voleb. A to už přes sto let. Někteří předchůdci Danuše Nerudové či Jaroslava Bašty nebyli od Pražského hradu zas tak daleko. Jiné se vyplatí zmínit alespoň díky nevšednímu osudu – jako dvorního kněze bavorského krále, dámského krejčího, pro kterého byl Masaryk krvežíznivý stařec, nebo dobrodruha odsouzeného za prodej padělaných obrazů.

Americký prezident Joe Biden od října minulého roku věděl, že ruský prezident Vladimir Putin plánuje napadnout Ukrajinu. Informoval o tom deník Washington Post. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc vzkázal, že o této hrozbě obyvatele záměrně neinformoval proto, aby předešel panice. Podle exministrů zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) a Lubomíra Zaorálka (ČSSD) za to Zelenského bude soudit historie. Uvedli to v pořadu 360°.

První republiku si příliš idealizujeme, i ona měla své Babiše, Rathy či Hlubučky. Historik Pavel Fabini v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že naše doba není o moc zkaženější než obdivované časy rady Vacátka. Tvrdí, že zcela košer se někdy nechoval dokonce ani prezident T. G. Masaryk.

Kdo by neznal ikonický pohled na Liberec rozprostírající se pod Ještědem. Jenže severočeské město nabízí mnohem víc než jen toto panorama. Zklamaní odtud neodjedou nadšenci do historie, architektonických památek ani dobrodruzi, kteří rádi stráví celý den na túrách. A po náročném dni můžete využít pohodlné zázemí Pytloun Grand Hotelu Imperial.

Maďarsko je od nás jen pár kilometrů, na první pohled ale vypadá jako úplně jiný svět. V nedávných volbách projevilo obrovskou podporu autoritáři Viktoru Orbánovi, k Ukrajině sužované ruskou agresí se chová až překvapivě zdrženlivě. Kde se tohle bere v národě, který má do jisté míry podobné historické zkušenosti jako my? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje publicistka Lucie Sulovská, která se Maďarsku dlouhodobě věnuje, mluví i tamním jazykem.

Zaznívá to teď z mnoha úst: Ukrajině v době ruské agrese hrozí druhý Mnichov, Západ ji prý může nechat napospas stejně, jako to udělal roku 1938 v případě Československa. Je ale takové srovnání namístě? A víme my Češi vůbec, co doopravdy znamenala Mnichovská dohoda? Historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR na obě otázky odpovídá, že ne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS tvrdí, že přes 80 let žijeme v bludu. O průzračnou zradu totiž prý tehdy nešlo, Československo si část svých běd způsobilo samo.

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Byl hlavní tváří komunistického puče z února 48, který zemi na čtyřicet let odsoudil k totalitě. Stal se symbolem teroru, jenž poslal na smrt mnoho nevinných, dalším zničil život. Před 125 lety se narodil „první dělnický prezident“ Klement Gottwald, jehož historik Libor Svoboda označuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS za jednu z nejzápornějších postav českých dějin.

Jednou z osobností, jimž se prezident Miloš Zeman letos rozhodl udělit státní vyznamenání, je válečný veterán Jan Horal. Pozoruhodný hrdina se zúčastnil bitvy u Dunkerku, v níž byl vážně zraněn. Během komunistické totality z emigrace šlechetně pomáhal perzekvovaným bojovníkům ze západní fronty, kteří si ho za to nesmírně vážili. Vedle toho všeho si ale taky trochu vymýšlel – roky v rozporu s realitou vyprávěl, že patřil k letcům RAF.

Lepšího hrdinu pro oslavy 28. října si snad ani nelze představit. „Příběh Petra Křivky je fascinující. Na konci první světové války bojoval za samostatné Československo. Posléze šel proti nacistům a ve Velké Británii dokonce patřil k vojenskému oddílu ochranky exilového prezidenta Edvarda Beneše,“ vypráví pro CNN Prima NEWS badatel a spisovatel Luděk Navara. Třetí odboj proti komunismu se ovšem Křivkovi stal osudný, v roce 1951 ho totalitní režim Klementa Gottwalda nechal popravit.