Hluchý Pancho má domov! První e-mail nové majitelky ale vyvedl vedoucí útulku z míry
Pancho s novou majitelkou Zdroj: Útulek Tábor
V řijnu jsme natáčeli náš pořad Prima Mazlíček a jedno z témat bylo: výcvik neslyšících psů. Sehnali jsme do reportáže skvělého trenéra psů Standu Mrázka z Krkonošské psí školy, který nám se svým neslyšícím svěřencem a jeho majiteli ukázal, jak výcvik probíhá. Každý náš díl ale má i rubriku „Hledání domova“ a komu jinému bychom ho měli hledat v takto tematickém díle než neslyšícímu psovi? A tak jsme na doporučení vyrazili do Útulku Tábor za Panchem.
Naše setkání s Panchem
Kamila Šťastná, vedoucí Útulku Tábor, na nás s Panchem čekala v jejich útulkovém výběhu. Pancho je kříženec bula, a tak z něho na první pohled šel strach. Po pár sekundách jsme ale zjistili, že je to božan, který má radost hlavně z letu motýlů a pohyblivých stínů. Celé natáčení tak běhal za stínem našeho kameramana Standy. Velmi těžce se nám zvykalo na to, že nás vlastně neslyší a že musíme neustále předstupovat před něho, aby naše pohyby a gesta viděl. Na vlastní kůži jsme díky tomu zjistili, jak náročná komunikace s neslyšícím psem je, a to i přesto, že Pancho je velmi hodný pes, který se neleká, a je to pohodář. Kamila se během rozhovoru svěřila, že Pancho je bez zájemců a nejdéle čekajícím na nový domov.
Čtěte také
Natočili jsme reportáž, odvysílali Pancha v pořadu, napsali článek a stále nepřišla z útulku TA zpráva, že Pancho má domov. Až toto úterý! Pancho odjel do nového domova a s novou páníčkou má mnoho společného. Nejen on v mnoha věcech změnil pracovníky útulku a dal jim nové zkušenosti, ale i jeho páníčka Jitka je opravdu výjimečný člověk. Pancho rád běhal s dobrovolnicí, která útulek navštěvovala, vedle koloběžky. Nyní bude běhat vedle vozíku své nové majitelky a my jim přejeme mnoho a mnoho krásných, naplno prožitých chvil!
Slova Kamily, vedoucí útulku
Zcela výjimečně si dovolím být velmi osobní, ono to je celé totiž velmi osobní a nejde se té ich formě vyhnout.
„Její e-mail mi zvedl obočí, jak někdo na vozíčku může být zájemce o super hyper hlucho autisto Pancha, který z důvodu bezpečnosti nechodí ven ani s našimi ostřílenými venčiteli, kteří nejsou pohybově limitováni? To ne, to by nešlo,“ zněly Kamiliny první myšlenky.
Jak rychle my lidé občas děláme úsudky, tvoříme si názory, slepě jdeme ve svých vyjetých kolejích. Jitka mi během první návštěvy zbořila veškeré předsudky, donutila mě se dívat jinak a hledat cesty, neříkat, kudy nevedou a co nejde. Z jedné návštěvy se stala další a další. V Jitčině podání by se zdálo, že Brno je od Tábora pár kilometrů (170 km), že útulek je bezbariérový, že já umím znakovou řeč a Pancho je bezproblémový pes.
„Jitka je neuvěřitelný srdcař, neskutečný bojovník, člověk, se kterým bych přála setkat se a jít na kafe každému z vás. Její přítomnost, její síla, elán a odhodlanost měnit věci je nesmírně posilující a já jí osobně děkuju za každý den, který jsem s ní mohla být u nás v útulku.“
„A teď to nejlepší na konec. Happy end každým coulem, do posledního písmenka. Pes, jehož považujeme za toho nejnáročnějšího, který kdy našima rukama prošel, pes, který má 100+1 problém, tenhle nešťastný pes našel u téhle jedinečné ženské své DOMA. Každý den, každý okamžik pracují na nastavení pravidel soužití, hledají sami sebe a cestu, jak jít společně. Myslete na ně, popřejte jim štěstí, pošlete jim sílu. Teď nás chvíli potřebují.“
Čtěte také
Čtěte také
Neslyšící pes: Co s ním? Dá se vychovat?
Novinařině se věnuji více než devět let. Vystudovala jsem diplomacii a během své novinářské praxe se věnuji širokému spektru témat, od společenských a lifestylových až po odbornější. Baví mě hledat souvislosti a složitější témata převádět do srozumitelné podoby pro čtenáře. Mou srdeční záležitostí ale vždy byla a zůstávají zvířata. Jsem redaktorka a moderátorka Prima Mazlíčka a právě o zvířatech také nejraději píšu. Miluji je od malička, a přestože mě studium diplomacie původně zavedlo jiným směrem, nakonec si mě moje největší vášeň stejně našla. V naší rodině máme tři psy a já sama ještě dvě kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, a tak z vlastní zkušenosti vím, jak důležité je pomáhat těm, která svůj domov teprve hledají. (barbara.sykorova@iprima.cz)
