Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová Zdroj: ČTK
Poslanci opozičního ANO vyvolají sněmovní jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Shodl se na tom klub hnutí, oznámila na tiskové konferenci jeho předsedkyně Alena Schillerová. Poslanecký klub začne sbírat podpisy pro žádost o hlasování. Naposledy se opozice pokusila svrhnout kabinet loni 2. září, schůze trvala 23 hodin a přelila se do dvou dnů.
Žádost o svolání schůze chce frakce ANO podat do konce tohoto týdne. Hlasování by se tedy mohlo konat mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je pravděpodobné, že pokus o svržení kabinetu nebude ani tentokrát úspěšný.
Schillerová zdůvodnila postup hnutí tím, že vládní koalice v úterý zamezila sněmovní debatě o opozičních tématech, které podle ANO trápí obyvatele. Jmenovala například dostupnost léků, financování sociálních služeb, situaci na úřadech práce a úvahy o změnách v dani z přidané hodnoty. „Předpokládáme, že ministři budou reagovat,“ uvedl místopředseda Sněmovny za ANO Karel Havlíček.
Babiš? Kdepak. Šéfa hnutí ANO nechce na Hradě primátor Ostravy ani moravskoslezský hejtman
Expremiér Andrej Babiš (ANO) sice vstoupil do prezidentské volby s podporou svého poslaneckého klubu, ale ne všechny špičky hnutí jej podporují. Na Hradě ho nechce hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák a nyní se podobně vyjádřil i ostravský primátor Tomáš Macura (oba ANO). Podle svých vyjádření budou naopak nejspíš hlasovat pro bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Petra Pavla, kterého poslední průzkumy označují za hlavního rivala Babiše.
„Počítám, že během dvou dnů budeme mít podpisy sebrané,“ uvedla Schillerová, podle níž se přítomní členové klubu shodli na vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěry vládě jednomyslně. Předsedkyně klubu také zdůraznila, že klub postup neprobíral s předsedou ANO a prezidentským kandidátem Andrejem Babišem, jenž byl z úterního jednání Sněmovny omluven a neúčastnil se ani schůze klubu. Uvedla, že schůzi k vyslovení nedůvěry vládě by s prezidentskou volbou nespojovala. „Žádná takováto taktika v tom taky není,“ řekla.
Zneužití Sněmovny, tvrdí Výborný
Naopak podle předsedy poslanců vládní KDU-ČSL Marka Výborného jsou důvody ANO pro svolání schůze zástupné. „Jde o jasnou součást předvolební kampaně Andreje Babiše. Je smutné, že k tomu zneužívá Sněmovnu. Právo na to má, stejně jako má koalice pevnou (většinu) 108 (z 200 hlasů),“ napsal na Twitteru.
Nenechme se zmást výmluvami na komunikaci. Jde o jasnou součást předvolební kampaně Andreje Babiše. Je smutné, že k tomu zneužívá sněmovnu. 👎 Právo na to má, stejně jako má koalice pevnou 108! https://t.co/ZhFhQugIWz
— Marek Výborný (@MarekVyborny) January 10, 2023
Podnět k vyslovení nedůvěry vládě musí podepsat nejméně 50 poslanců. Klub ANO čítá 72 členů. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) musí schůzi svolat podle jednacího řádu neprodleně po obdržení žádosti. K tomu, aby kabinet padl, musí se pro nedůvěru vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101. Opoziční ANO a SPD mají v plné sestavě 92 hlasů. Koaliční tábor ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů má 108 hlasů.
Hnutí SPD oznámilo úmysl vyvolat ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vládě v polovině prosince. Jeho klub ale čítá 20 členů, lídr SPD Tomio Okamura chtěl jednat s ANO o případné podpoře podnětu tento měsíc.
Prvnímu opozičnímu pokusu o svržení odolal Fialův kabinet loni v září. Hlasování o nedůvěře vyvolalo ANO s podporou SPD kvůli aféře kolem už bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. Debata tehdy trvala nepřetržitě 22 hodin a celá schůze ještě skoro o hodinu déle. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 84 přítomných poslanců opozice. Proti nedůvěře se vyslovilo 100 přítomných zákonodárců pětice koaličních stran. Ostatních 16 poslanců bylo omluveno, po osmi z vládního i opozičního tábora.
Ze 17 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl v historii samostatné ČR jeden. V roce 2009 Sněmovna sesadila vládu Mirka Topolánka (ODS) v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii.
