I v Madridu padá víc sněhu. Olympiáda v Pekingu se spolehne na umělý, jež ničí krajinu

Od ledna do března letošního roku napadly v Národním lyžařském středisku v Jen-čchingu, které leží asi 55 kilometrů na severovýchod od Pekingu, pouhé dva centimetry sněhu. Podle údajů, které shromažďují meteorologické internetové stránky worldweatheronline.com a zprostředkoval je The Guardian, zaznamenaly větší sněhovou nadílku než Jen-čching například Londýn, Paříž nebo Madrid.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) je nyní pod sílící palbou otázek ohledně ekologického dopadu her, které mají začít 4. února 2022. Kromě obav z nedostatku sněhu se mezi nimi objevuje i tvrzení, že sjezdovky pro alpské lyžování byly vybudovány v chráněné přírodní oblasti.

Odborníci mezitím spočítali, že během olympijských her v Pekingu bude potřeba zhruba 49 milionů litrů vody na vytvoření umělého sněhu. „Z hlediska trvalé udržitelnosti by to mohly být nejhorší hry, jaké se kdy konaly,“ řekla profesorka Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „V těchto horách není prakticky žádný přírodní sníh,“ dodala s tím, že umělý sníh je náročný na spotřebu vody a energie, poškozuje zdraví půdy a způsobuje erozi.

Bude potřeba 200 sněžných děl

Činovníci MOV ve zprávě o hodnocení nabídky v červnu 2015 upozornili, že Jen-čching, plánované dějiště sjezdového lyžování, a Čang-ťia-kchou, kde se mají konat závody v běhu na lyžích, skocích na lyžích a snowboardingu, mají každoročně skrovné sněhové srážky a během OH by byly zcela závislé na umělém sněhu. Ale Stockholm, Oslo a Mnichov nakonec své kandidatury na pořádání her stáhly kvůli nákladům nebo proto, že nezískaly podporu veřejnosti.

A Jen-čching už připravuje infrastrukturu na zasněžování. Zhruba 200 sněžných děl vytvoří na svazích hor v Jen-čchingu stuhy umělého sněhu. Síť potrubí a příkopů bude přivádět vodu z nádrže k zasněžovacím strojům.

Zatímco skutečný sníh vzniká v mracích ze shluků drobných ledových krystalků, umělý sníh se vyrábí z vodních kapek mrznoucích do ledových kuliček. To obvykle znamená tvrdší sjezdovku a profesionální lyžaři často dávají umělému sněhu přednost, protože je rychlý a s vysokou přilnavostí.

Hodně špatné poselství

Není to poprvé, co MOV pro konání alpských lyžařských disciplín vybral místo, kde je více skal než sněhu. Poslední zimní olympijské hry se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu, kde kvůli chladnému, ale suchému klimatu bylo rovněž potřeba obrovské množství umělého sněhu.

Justin Francis, člen britské vládní Rady pro udržitelné podnikání a výkonný ředitel cestovní kanceláře Responsible Travel, uvedl: „Olympijské hry jsou světovou přehlídkou zimních sportů a je mimořádné, že se konají v místě, které je závislé na umělém sněhu. OH nás inspirují ke sportu, ale také k tomu, abychom přispěli k udržitelnosti planety. Ale v tomto případě jde o hodně špatné poselství.“

A to nejsou jediné obavy, které ZOH v Pekingu provázejí. Podle zprávy MOV, která v roce 2015 hodnotila čínskou kandidaturu, má dějiště alpských disciplín sousedit s národní přírodní rezervací Sung-šan, která se rozkládá na ploše 4600 hektarů. Ale v srpnu 2015 časopis Nature informoval o obavách vědců, podle kterých lyžařský areál zasahuje až na území parku.

Mezi znepokojenými odborníky byl i Wang Si z Čínské akademie věd, který umístil na internet příspěvek zobrazující mapu se sjezdovkami pro alpské lyžování, které začínají i končí v chráněné přírodní rezervaci. Jeho příspěvek se dočkal 240 tisíc zobrazení a více než tisíce přeposlání, než z internetu zmizel.

Starosta Jen-čchingu později uvedl, že hranice rezervace byly v příspěvku změněny a žádná z olympijských tratí přes chráněné území nevede.