Víte, jak se omikron projevuje u dětí? Příznaky onemocnění se od dospělých liší
Syn zpěvačky, která zemřela po covidu: Flegr byl omyl. Ale není divu, že jsem agresivní
Duka a Halík reagují na útok Piráta Zábranského proti církvi. Kdo odrazuje věřící?
S každými olympijskými hrami si lidé připomínají i jejich symboly. Zdroj: AP
S každými olympijskými hrami si lidé připomínají i jejich symboly. Zdroj: AP
Zimní olympijské hry 2022 v Pekingu se nezadržitelně blíží. Slavnostní zahajovací ceremoniál se koná v pátek 4. února a největší sportovní akce trvá až do 20. února. S každými olympijskými hrami si lidé připomínají i jejich symboly. Jaký mají význam a historii?
Olympijské hry jsou největší akcí, jaké se sportovec může zúčastnit. Svou výjimečnost dokazují i tím, že se konají jednou za čtyři roky. Vždy po dvou letech se střídají zimní olympijské hry a letní olympijské hry. Mezi jejich symboly se řadí olympijské kruhy, vlajka, heslo, oheň, pochodeň, hymna a emblémy.
Symboly jsou vlastnictvím Mezinárodního olympijského výboru (MOV), pod jehož vedením se všechny hry konají. Olympijská symbolika je to nejcennější, co olympijské hnutí má, a zároveň patří mezi nejhodnotnější značky na světě. Redakce CNN Prima NEWS proto přehledně sepsala, jaký význam a historii každý symbol má.
Pět propojených barevných a stejně velkých kruhů pozná až 90 procent lidí na celém světě. Olympijské kruhy jsou hlavním grafickým poznávacím znamením, a tedy nejdůležitějším symbolem olympijských her.
Barvy kruhů jsou zleva modrá, žlutá, černá, zelená a červená. Modrý, černý a červený kruh jsou umístěny nahoře, žlutý a zelený dole.
Kruhy mají symbolizovat spojení pěti kontinentů. Některé zdroje uvádí, že modrá barva má připomínat Evropu, žlutá Asii, černá Afriku, zelená Austrálii a Oceánii a červená Ameriku. MOV ale propojení jednotlivých barev a kontinentů neuznává.
Kruhy mají údajně takové barvy proto, že z nich lze sestavit vlajky všech států, které se her účastní. Minimálně při vzniku vlajky tomu tak mělo být.
Shoda každopádně panuje na tom, že hlavním významem propojení pěti kruhů je setkání sportovců z celého světa na jednom místě.
Kruhy vznikly před více než 100 lety. Navrhl je „otec moderních her“ Pierre de Coubertine v roce 1913. Olympijský kongres je schválil v roce 1914 v Paříži.
Dalším symbolem, který k olympijským hrám neodmyslitelně patří, je vlajka ve tvaru obdélníku. Tvoří ji olympijské kruhy na bílém podkladu. Vlajka bývá vztyčena při slavnostním zahájení her.
Přinesení olympijské vlajky na stadion má svá speciální pravidla. Při vstupu na stadion ji drží delegace vybraných sportovců nebo významných osob, vlajka navíc musí být rozprostřená ve vodorovné poloze. Na stadionu pak vlaje po celou dobu her. Při závěrečném ceremoniálu je stažena. To značí, že olympijské hry skončily.
K tématu
I podobu vlajky schválil olympijský kongres v Paříži. Poprvé byla vyvěšena 14. června 1914, tedy večer před zahájením kongresu. Ten den se totiž konala jubilejní oslava dvaceti let od založení olympijských her, kterou pořádali hrabě a hraběnka de Bertier.
Sportovci i fanoušci vlajku na olympijských hrách poprvé viděli v roce 1920 v Antverpách. Původně měla být představena v roce 1916 na OH Berlíně, ty byly ale kvůli první světové válce zrušeny.
Na letní olympiádě vlaje vlajka, kterou věnovaly zmiňované Antverpy. Na zimních olympijských hrách je pak k vidění vlajka věnovaná Oslem z roku 1952. Historická vlajka je uložena ve švýcarském městě Lausanne. Na konci olympijských her je vlajka vždy odevzdána zemi, která pořádá ty další.
K symbolům OH patří také olympijské heslo. To je nově „Citius, Altius, Fortius – Communiter“, v překladu „Rychleji, výše, silněji – společně“. Heslo se změnilo v roce 2021 na zasedání MOV v Tokiu na návrh prezidenta výboru Thomase Bacha. Původně obsahovalo jen první tři slova.
„Je třeba motto přizpůsobit naší době. Je to milník v našem vývoji a vysílá jasný signál. Chceme věnovat zvláštní pozornost solidaritě – a to je to, co slovo ‚společně‘ vyjadřuje. Společné úsilí přináší rychlejší a lepší výsledky,“ vysvětlil na zasedání v Tokiu prezident MOV Bach.
K tématu
Heslo vystihuje poselství her, tedy usilovat o neustálý pokrok a vyniknout v souladu s duchem olympismu. Vzniklo už v antickém Řecku. Jeho autorem má být přítel otce moderních her Coubertina – pedagog a sportovní funkcionář R. P. Didon. Oficiálně mělo být heslo představeno v roce 1924 při OH v Paříži.
Olympijský oheň má symbolizovat naději, která spojuje lidi, vítězství, ducha i světlo pro všechny. Zapaluje se několik týdnů před konáním her vždy v řecké Olympii, a to slunečními paprsky. Pochodeň následně putuje až do dějiště daných her, kde hoří po celou dobu konání.
Zapálení ohně v místě, kde se hry konají, je součástí slavnostního zahajovacího ceremoniálu. Pochodeň při něm nesou sportovci nebo známé osobnosti. Stejně jako vlajka vlaje po celou dobu her, tak i plameny olympijského ohně hoří až do konce akce. Uhasíná až při závěrečném ceremoniálu.
Olympijský oheň plál při olympijských hrách už ve starověkém Řecku. Tradice byla obnovena v roce 1928 na OH v Amsterdamu. Tam jej však měl zapálit zaměstnanec obecního elektrárenského podniku Gerhard Herlitz, a to na Maratónské věži olympijského atletického stadionu.
Štafeta olympijské pochodně se konala poprvé až v roce 1936 v Berlíně. Vymyslel ji generální tajemník národního olympijského výboru Carl Diem z tehdy nacistického Německa. První štafeta vypadala tak, že s ohněm běželi běžci z Olympie až do Berlína.
K tématu
Trasu dlouhou 3422 km údajně během osmi dnů zdolalo 3422 běžců, každý uběhl úsek dlouhý 1 kilometr. Jiné zdroje uvádějí, že se běželo dvanáct dnů a oheň neslo přes tři tisíce běžců. Trasa vedla přes sedm zemí a pochodeň putovala dokonce i přes Prahu. Myšlenka olympijské štafety nadchla svět, ale i MOV. Proto se v moderním pojetí udržela až dodnes.
Má jednoduchý název „Olympijská hymna“ a jedná se o dílo řeckého operního skladatele Spirose Samarase. Slova napsal řecký skladatel a básník Kostis Palamas jako kantátu pro olympijské hry v roce 1896 v Athénách, kde byla poprvé představena.
Statut oficiální olympijské hymny získala až v roce 1958, kdy ji schválil MOV. Do té doby byly hry zahajovány různými skladbami. Coubertin údajně však za skutečnou hymnu olympijských her považoval IX. Symfonii od německého hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena.
Hymna je dalším z důležitých symbolů olympijských her. Zní během zahajovacího i ukončovacího ceremoniálu, a to v originálním – tedy řeckém – jazyce, v angličtině, nebo v jazyce pořadatelské země.
Olympijským emblémem má být integrovaný vzor, který spojuje či kombinuje olympijské kruhy s dalšími prvky. Představit se pod tím dá třeba kombinace kruhů a státní vlajky. Každé hry mají svůj vlastní a chráněný olympijský emblém. Mezi ně z právního hlediska patří i maskot.
Maskoti jsou pravidelně tváří olympiády a reprezentují kulturu pořadatelské země. Prvním oficiálním maskotem olympijských her byl pes Waldi z OH 1972 v Mnichově. V Tokiu v roce 2021 byl maskotem panáček Miraitowa, v Pekingu 2022 na zimních hrách panda Bing Dwen Dwen, což velmi volně přeloženo znamená Dítě ledu.
Všechny zmíněné znaky jsou souhrnně označovány jako „olympijské vlastnictví“. Některé zdroje k symbolům olympijských her řadí i slib nebo medaile. Olympijský slib skládá sportovec a rozhodčí z pořadatelské země na zahajovacím ceremoniálu. Medaile se zase udělují třem nejlepším z dané disciplíny, pokud možno ihned po skončení soutěže. Mezi oficiálními symboly OH ale uvedeny nejsou.
Olympijské hry také provázejí dva významné rituály, tedy zahajovací a závěrečný ceremoniál. Oba mají jasná pravidla a náležitosti.
K tématu
Zapadákov, ospalá díra, konec světa či kraj, kde lišky dávají dobrou noc. Všemi zanedbávané oblasti na okrajích republiky se nyní staly i centry odporu vůči očkování. Bílá Voda v Jeseníkách hlásí jen 31 procent očkovaných alespoň první dávkou vakcíny, Vřesová v Karlovarském kraji necelých 42 procent, Horní Lomná v Beskydech 44 procent. Na vině ale nejsou jen spiklenecké teorie antivaxerů, nýbrž i dlouholetá ignorace pohraničí spojená s vylidňováním a ekonomických úpadkem.
Pokud Eva Michaláková uspěje u evropského soudu ve sporu o své děti, přijde obrovská vlna žalob na norské úřady, řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Roky se táhnoucí případ odebraných synů norským úřadem Barnevernet podle něj vznikl na základě fiktivního obvinění. Psycholog Jaroslav Šturm v pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že zákazy ze strany norských úřadů v případu odebrání dětí Michalákové byly v mnoha ohledech absurdní.
Ve středu v Česku přibylo 25 989 nově potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2 500 méně než v úterý, kdy byl nárůst rekordní za celou dobu epidemie. Počet hospitalizovaných klesl na 1 615, z nich 245 je v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Bylo to zcela absurdní. Od začátku jsem tušil, že šlo o omyl, takže mě to nerozhodilo. Těmito slovy reagoval evoluční biolog Jaroslav Flegr na prohlášení Jana Reka, syna zesnulé zpěvačky Hany Horké. Ten v příspěvku na sociálních sítích vinil některé odborníky a odmítače očkování ze smrti své matky.
Někdy má smysl mít méně opatření, které ale fungují. Ne všichni lidé jsou padlí na hlavu, hájil vládní strategii v boji s pandemií koronaviru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V pořadu 360° na CNN Prima NEWS bránil také zrušení vyhlášky o povinném očkování proti covidu – kabinet prý nechtěl jít cestou, kdy by odmítnutí vakcinace mohlo znamenat ztrátu zaměstnání.
Vztah mezi MMA zápasníkem Karlosem Vémolou a Lelou Ceterovou byl poslední dobou jako na houpačce. Na vině byla údajná nevěra. Vémola se ovšem redakci ShowTime exkluzivně rozhodl prozradit, jak to mezi ním a bývalou slovenskou playmate je a zda se dají znovu dohromady. Sám přiznal, že to s ním v poslední době nebylo jednoduché.
Dcera britského premiéra Borise Johnsona měla těžký průběh covidu, informoval Daily Mail. Johnson se prý kvůli tomu několik dnů neukázal na veřejnosti. Šestitýdenní Romy by nyní měla být již v pořádku.
Irskem otřásla vražda třiadvacetileté učitelky Ashling Murphyové, kterou někdo uškrtil. Policie již má hlavního podezřelého, jedná se o jednatřicetiletého Slováka. Tragická událost rozpoutala debatu o bezpečnosti žen v zemi. Pohřeb oblíbené učitelky se konal v úterý, v zemi již navíc proběhla řada dalších pietních akcí.
Omikron svým složením leckterého odborníka „překvapil“. Nová jihoafrická varianta je sice mnohonásobně nakažlivější než například indická delta, ale zároveň také mnohem méně patogenní. Imunolog Jiří Šinkora i virolog Jiří Černý se ale v pořadu 360° na CNN Prima NEWS shodli, že se brzy může stát dominantní zcela nová varianta koronaviru.
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) zrušila povinné očkování proti covidu pro vybrané profesní a věkové skupiny. Toto rozhodnutí rozděluje odborníky i opozici. Jde o naivní krok, nebo o zabránění dalšímu rozdělování společnosti?
Jeden člověk zemřel ve středu večer při požáru bytu ve třetím patře panelového domu v Ostravě-Porubě. Další tři lidé se nadýchali kouře. Informoval o tom mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák.
Vláda se rozhodla zrušit povinné očkování proti nemoci COVID-19 pro vybrané profesní a věkové skupiny. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zároveň ale vyzval, aby se lidé nechali očkovat.
Pro zaměstnance platí od 17. ledna povinnost se kvůli omikronu dvakrát týdně testovat. Současně navíc začala platit vyhláška ministerstva zdravotnictví, která ulevuje pracovníkům sociálních služeb a zdravotníkům. Očkovaní se nemusí testovat vůbec a ostatní jen jednou týdně. Podle ministerstva stačí, že používají ochranné pomůcky. Fanouškem tohoto opatření není evoluční biolog Jaroslav Flegr. Podle něj jde o hazard s lidskými životy.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na tiskové konferenci po jednání vlády naznačil, jak by mohla vypadat covidová situace v příštích týdnech. Pokud budou lidé aktuální opatření dodržovat, můžeme být podle něj v půlce února za vodou. Zároveň však varuje před podceňováním varianty omikron. Vláda připravuje plán opatření, který by mohl platit až do letních prázdnin.
V pátek 21. ledna bude mít veřejnost poslední možnost rozloučit se s režisérem Dušanem Kleinem, který zemřel ve věku 82 let. Po jeho smrti došlo k nečekanému momentu, který rozvířil silné emoce.
Martin Z. byl jedním z těch, kdo se v devadesátých letech minulého století podíleli na přípravě vraždy manželky kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka. Podle soudu si vraždu své ženy objednal Jonák, který za to byl odsouzen k osmnácti letům vězení. K činu se ale nikdy nepřiznal.
Na většině území Česka bude do čtvrtečního večera foukat silný vítr, který v nárazech může dosáhnout přes 65 kilometrů v hodině. Vítr bude postupně zesilovat od středečního odpoledne, kdy zasáhne Slezsko. Od druhé poloviny noci pak bude foukat i v dalších regionech. V polohách nad 500 metrů nad mořem bude vítr tvořit sněhové jazyky, kvůli kterým mohou být některé silnice nesjízdné. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
