reklama

Olympijské symboly mají pozoruhodnou historii a význam. Znáte je všechny?

Olympijské hry 2021 v Tokiu se nezadržitelně blíží. Slavnostní zahajovací ceremoniál se koná v pátek 23. července a největší sportovní akce trvá až do 8. srpna. S každými olympijskými hrami si lidé připomínají i jejich symboly. Jaký mají význam a historii?

reklama

Olympijské hry jsou největší akcí, jaké se sportovec může zúčastnit. Svou výjimečnost dokazují i tím, že se konají jednou za čtyři roky. Vždy po dvou letech se střídají zimní olympijské hry a letní olympijské hry. Mezi jejich symboly se řadí olympijské kruhy, vlajka, heslo, oheň, pochodeň, hymna a emblémy.

Symboly jsou vlastnictvím Mezinárodního olympijského výboru (MOV), pod jehož vedením se všechny hry konají. Olympijská symbolika je to nejcennější, co olympijské hnutí má, a zároveň patří mezi nejhodnotnější značky na světě. Redakce CNN Prima NEWS proto přehledně sepsala, jaký význam a historii každý symbol má.

Jak vznikly symboly olympijských her a jaký mají význam?

  • Olympijské kruhy

Pět propojených barevných a stejně velkých kruhů pozná až 90 procent lidí na celém světě. Olympijské kruhy jsou hlavním grafickým poznávacím znamením, a tedy nejdůležitějším symbolem olympijských her.

Barvy kruhů jsou zleva modrá, žlutá, černá, zelená a červená. Modrý, černý a červený kruh jsou umístěny nahoře, žlutý a zelený dole.

Kruhy mají symbolizovat spojení pěti kontinentů. Některé zdroje uvádí, že modrá barva má připomínat Evropu, žlutá Asii, černá Afriku, zelená Austrálii a Oceánii a červená Ameriku. MOV ale propojení jednotlivých barev a kontinentů neuznává.

Kruhy mají údajně takové barvy proto, že z nich lze sestavit vlajky všech států, které se her účastní. Minimálně při vzniku vlajky tomu tak mělo být.

Shoda každopádně panuje na tom, že hlavním významem propojení pěti kruhů je setkání sportovců z celého světa na jednom místě.

Kruhy vznikly před více než 100 lety. Navrhl je „otec moderních her“ Pierre de Coubertine v roce 1913. Olympijský kongres je schválil v roce 1914 v Paříži.

  • Olympijská vlajka

Dalším symbolem, který k olympijským hrám neodmyslitelně patří, je vlajka ve tvaru obdélníku. Tvoří ji olympijské kruhy na bílém podkladu. Vlajka bývá vztyčena při slavnostním zahájení her.

Přinesení olympijské vlajky na stadion má svá speciální pravidla. Při vstupu na stadion ji drží delegace vybraných sportovců nebo významných osob, vlajka navíc musí být rozprostřená ve vodorovné poloze. Na stadionu pak vlaje po celou dobu her. Při závěrečném ceremoniálu je stažena. To značí, že olympijské hry skončily.

I podobu vlajky schválil olympijský kongres v Paříži. Poprvé byla vyvěšena 14. června 1914, tedy večer před zahájením kongresu. Ten den se totiž konala jubilejní oslava dvaceti let od založení olympijských her, kterou pořádali hrabě a hraběnka de Bertier.

Sportovci i fanoušci vlajku na olympijských hrách poprvé viděli v roce 1920 v Antverpách. Původně měla být představena v roce 1916 na OH Berlíně, ty byly ale kvůli první světové válce zrušeny.

Na letní olympiádě vlaje vlajka, kterou věnovaly zmiňované Antverpy. Na zimních olympijských hrách je pak k vidění vlajka věnovaná Oslem z roku 1952. Historická vlajka je uložena ve švýcarském městě Lausanne. Na konci olympijských her je vlajka vždy odevzdána zemi, která pořádá ty další.

  • Olympijské heslo

K symbolům OH patří také olympijské heslo. To je nově „Citius, Altius, Fortius – Communiter“, v překladu „Rychleji, výše, silněji – společně“. Heslo se změnilo v roce 2021 na zasedání MOV v Tokiu na návrh prezidenta výboru Thomase Bacha. Původně obsahovalo jen první tři slova.

„Je třeba motto přizpůsobit naší době. Je to milník v našem vývoji a vysílá jasný signál. Chceme věnovat zvláštní pozornost solidaritě – a to je to, co slovo ‚společně‘ vyjadřuje. Společné úsilí přináší rychlejší a lepší výsledky,“ vysvětlil na zasedání v Tokiu prezident MOV Bach.

Heslo vystihuje poselství her, tedy usilovat o neustálý pokrok a vyniknout v souladu s duchem olympismu. Vzniklo už v antickém Řecku. Jeho autorem má být přítel otce moderních her Coubertina – pedagog a sportovní funkcionář R. P. Didon. Oficiálně mělo být heslo představeno v roce 1924 při OH v Paříži.

  • Olympijský oheň, pochodeň a štafeta

Olympijský oheň má symbolizovat naději, která spojuje lidi, vítězství, ducha i světlo pro všechny. Zapaluje se několik týdnů před konáním her vždy v řecké Olympii, a to slunečními paprsky. Pochodeň následně putuje až do dějiště daných her, kde hoří po celou dobu konání.

Zapálení ohně v místě, kde se hry konají, je součástí slavnostního zahajovacího ceremoniálu. Pochodeň při něm nesou sportovci nebo známé osobnosti. Stejně jako vlajka vlaje po celou dobu her, tak i plameny olympijského ohně hoří až do konce akce. Uhasíná až při závěrečném ceremoniálu.

Olympijský oheň plál při olympijských hrách už ve starověkém Řecku. Tradice byla obnovena v roce 1928 na OH v Amsterdamu. Tam jej však měl zapálit zaměstnanec obecního elektrárenského podniku Gerhard Herlitz, a to na Maratónské věži olympijského atletického stadionu.

Štafeta olympijské pochodně se konala poprvé až v roce 1936 v Berlíně. Vymyslel ji generální tajemník národního olympijského výboru Carl Diem z tehdy nacistického Německa. První štafeta vypadala tak, že s ohněm běželi běžci z Olympie až do Berlína.

Trasu dlouhou 3422 km údajně během osmi dnů zdolalo 3422 běžců, každý uběhl úsek dlouhý 1 kilometr. Jiné zdroje uvádějí, že se běželo dvanáct dnů a oheň neslo přes tři tisíce běžců. Trasa vedla přes sedm zemí a pochodeň putovala dokonce i přes Prahu. Myšlenka olympijské štafety nadchla svět, ale i MOV. Proto se v moderním pojetí udržela až dodnes.

  • Olympijská hymna

Má jednoduchý název „Olympijská hymna“ a jedná se o dílo řeckého operního skladatele Spirose Samarase. Slova napsal řecký skladatel a básník Kostis Palamas jako kantátu pro olympijské hry v roce 1896 v Athénách, kde byla poprvé představena.

Statut oficiální olympijské hymny získala až v roce 1958, kdy ji schválil MOV. Do té doby byly hry zahajovány různými skladbami. Coubertin údajně však za skutečnou hymnu olympijských her považoval IX. Symfonii od německého hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena.

Hymna je dalším z důležitých symbolů olympijských her. Zní během zahajovacího i ukončovacího ceremoniálu, a to v originálním – tedy řeckém – jazyce, v angličtině, nebo v jazyce pořadatelské země.

  • Olympijský emblém

Olympijským emblémem má být integrovaný vzor, který spojuje či kombinuje olympijské kruhy s dalšími prvky. Představit se pod tím dá třeba kombinace kruhů a státní vlajky. Každé hry mají svůj vlastní a chráněný olympijský emblém. Mezi ně z právního hlediska patří i maskot.

Maskoti jsou pravidelně tváří olympiády a reprezentují kulturu pořadatelské země. Prvním oficiálním maskotem olympijských her byl pes Waldi z OH 1972 v Mnichově. V Tokiu v roce 2021 je maskotem panáček Miraitowa. Je poskládán z modrých obdélníků na bílém pozadí. Jeho jméno je složeno z japonských slov mirai (budoucnost) a towa (věčnost). Má propagovat budoucnost plnou věčné naděje všech lidí na planetě.

Všechny zmíněné znaky jsou souhrnně označovány jako „olympijské vlastnictví“. Některé zdroje k symbolům olympijských her řadí i slib nebo medaile. Olympijský slib skládá sportovec a rozhodčí z pořadatelské země na zahajovacím ceremoniálu. Medaile se zase udělují třem nejlepším z dané disciplíny, pokud možno ihned po skončení soutěže. Mezi oficiálními symboly OH ale uvedeny nejsou.

Olympijské hry také provázejí dva významné rituály, tedy zahajovací a závěrečný ceremoniál. Oba mají jasná pravidla a náležitosti. V roce 2021 se zahajovací ceremoniál uskuteční v pátek 23. července od 13 hodin středoevropského času.

Letní olympijské hry 2021, které jsou v pořadí už 23., se měly konat v roce 2020 v Tokiu, kvůli pandemii koronaviru ale byly o rok posunuty. Jejich oficiální název ale zůstává s číslem 2020. Akce se nemohou účastnit fanoušci a všichni sportovci musí dodržovat přísná hygienická opatření.

Tagy:
Vondroušová to dokázala. Z Tokia neodjede s prázdnou, zahraje si finále s Bencicovou
OH 2021

Vondroušová to dokázala. Z Tokia neodjede s prázdnou, zahraje si finále s Bencicovou

Nepatřila mezi nasazené hráčky a fanoušci jí před olympiádou ze všech českých tenistek věřili snad nejméně. Teď Markétu Vondroušovou dělí jediná výhra od zisku zlaté medaile. V semifinále si 22letá rodačka ze Sokolova poradila se světovou šestkou z Ukrajiny Elinou Svitolinovou ve dvou setech 6:3 a 6:1 a nyní ji čeká poslední překážka v podobě Švýcarky Belindy Bencicové.

Češi hlásí tisíce nežádoucích účinků po očkování. PŘEHLED nejčastějších potíží

Češi po očkování proti nemoci COVID-19 nahlásili už 7 095 podezření na nežádoucí účinky. Zdravotníci přitom rozdali už více než 10 milionů dávek. Za uplynulých sedm dní Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) eviduje zhruba 250 hlášení o vedlejších účincích. Druhý týden po sobě nepřibylo žádné podezření na úmrtí po očkování, celkový počet zůstává na 94.

Živě
ON-LINE: Česko má jisté další medaile. USA našly po odstoupení Bilesové novou hvězdu

Jiří Lipták a David Kostelecký předvedli ve finále střelby na trap fantastické výkony. Prvně jmenovaný je olympijským šampionem, Kostelecký má stříbro. Čtvrté místo ve finále dvojskifu získali veslaři Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek. Tenistky Markéta Vondroušová a Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou se probojovaly do finále. Kanoistka Tereza Fišerová ve finále po sérii chyb skončila šestá. Plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner dokázali ve svém prvním utkání po nákaze koronavirem prvně jmenovaného zvítězit.

Sledujte 360° s Robertem Šlachtou: Kdo z politiků ho štve a jak to má se ženami?

Volební modely připisují hnutí Přísaha šanci na poslanecká křesla. Proč ale nechce jeho předseda a expolicista Robert Šlachta říct, s kým by spolupracoval na úrovni dolní komory či přímo ve vládě? Kteří politici ho v poslední době naštvali? V čem spatřuje své slabiny a jak to má se ženami? To vše poodhalí speciální letní seriál 360° Pavlíny Wolfové. Rozhovor s Robertem Šlachtou můžete sledovat od 21:20 na CNN Prima NEWS nebo přímo zde v článku.

reklama

Domácí zpravodajství

Zrada a zklamání. Hamáček na nás kašle, Sobotka by to neudělal, zní z části ČSSD

Zrada a zklamání, alespoň tak popisují své pocity někteří starostové ČSSD, kteří se rozhodli odejít z jihomoravské kandidátky poté, co do ní zasáhlo stranické grémium. Místo toho, aby se vedení sociální demokracie soustředilo na boj o politické přežití, opět se potýká s vlnou nesouhlasu a hromadných odchodů. Předseda Jan Hamáček je navíc na dovolené a zřejmě doufá, že problémy tak nějak vyšumí.

reklama