Za inflací stojí globální tlaky i ministerstvo práce, říká ekonomka Zamrazilová

V České republice roste inflace i schodek státního rozpočtu. Zároveň jsou ale úspory domácností nejvyšší od roku 1989.

„Podle nejnovějších zpráv zaznamenáváme raketový vzestup průmyslu. Je vyšší, než jsme očekávali. Klesá nezaměstnanost. Poptávka ze zahraničí je na dobré úrovni. Ekonomika se vrátí do časů před covidem na konci roku 2022, nebo na začátku roku 2023,“ řekla Eva Zamrazilová v pořadu. Podle ní se Česko nenachází v ekonomické krizi, nýbrž v rekonvalescenci z covidové krize.

Česká ekonomka si je ale vědomá i vysoké inflace. Podle odborníků by Češi měli počítat s dalším zdražováním potravin, neboť výrazně stoupají ceny surovin, které se pro výrobu potravinářského zboží používají.

Zvýší se opět minimální mzda?

Podle Zamrazilové můžou za růst inflace mimo jiné i globální tlaky, jako je například zvyšující se cena ropy, ale také fiskální neboli rozpočtová politika české vlády. „Varovali jsme vládu, že v dobrých časech se má šetřit. Koronavirová krize tento trend jen umocnila. Inflaci máme podstatně vysokou už minimálně pět let,“ uvedla ekonomka.

Zamrazilová také zmínila, že na vysoké inflaci má podíl ministerstvo práce a sociálních věcí, které zvyšovalo důchody, sociální dávky a ve spojení s odbory také tlačilo na zvýšení minimální mzdy. „Takové kroky vedou dohromady právě k inflačním tlakům,“ dodala Zamrazilová.

Minimální mzda se v lednu 2021 zvýšila z 14 600 korun na současných 15 200. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale v květnu tohoto roku zmínila, že by ji chtěla ještě navýšit na rovných 16 tisíc. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Ekonomka Zamrazilová by se v tomto případě zastala spíš zaměstnavatelů a mzdu by nezvyšovala.