Hořel jeden sovětský tank za druhým. Koněv ale podzimní povstání v Maďarsku utopil v krvi
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Povstalci v Budapešti ničili sovětské tanky Molotovovými koktejly.
Maršál Koněv velel drtivé odvetě s 55 tisíci muži.
Jak dopadl premiér Imre Nagy po potlačení revoluce?
Brutální zásah proti původně pokojné studentské demonstraci v centru Budapešti se v úterý 23. října 1956 rychle změnil v protisovětskou revoluci. Dav demonstrantů strhl 25 metrů vysokou sochu sovětského diktátora J. V. Stalina a vzal útokem budovu rozhlasu bráněnou ozbrojenými příslušníky tajné policie ÁVH. Na zemi zůstali ležet první mrtví. Přivolaní vojáci odmítli střílet do vlastních lidí, naopak jim rozdali vlastní zbraně.
Velení sovětských vojsk umístěných od konce války v Maďarsku prakticky ihned nařídilo poslat proti demonstrantům tanky. Jak se ale rychle ukázalo, z čistě vojenského hlediska to byla chyba.
Tanky proti demonstrantům
Morálka povstalců požadujících svobodné volby, konec cenzury, odchod sovětských vojsk a jmenování reformního politika Imreho Nagye premiérem byla mimořádně vysoká i díky tomu, že se jednalo ze sta procent o dobrovolníky. Jejich výzbroj sestávala hlavně z lehkých zbraní, podařilo se jim ale také zmocnit se několika děl a obrněných transportérů. Jejich hlavní taktickou výhodou pak byla spontaneita – žádné akce nebyly plánované a Sověti je tudíž nedokázali předvídat.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Jak silná byla čs. armáda v září 1938? Přes milion mužů mělo k dispozici tanky, letadla i pevnosti
Je pozoruhodné, že sovětská armáda nedokázala využít krvavě nabyté zkušenosti s pouličním bojem z druhé světové války a v první fázi povstání zcela selhala. K potlačení revolučních sil použili Sověti stejnou taktiku jako o tři roky dříve ve východním Německu – spočívala v nasazení masy tanků a obrněných transportérů s cílem ozbrojenou opozici rozptýlit a izolovat. V Maďarsku ale tato taktika úplně selhala.
Pojízdné rakve
Nejlépe to bylo vidět na klíčových bojích v Budapešti. Ty probíhaly v okolí důležité křižovatky ulic Üllői út a Ferenc körút, v jejíž blízkosti se nachází Korvínova pasáž a historická budova Kiliánových kasáren. Obránci, kterých zde na počátku bojů nebylo více než 2000, využívali omezeného výhledu z tanků a mrtvých palebných úhlů k tomu, aby z vícepatrových domů zasypávali sovětské i maďarské obrněnce Molotovovými koktejly.
Před sovětskými tanky zde měla budovy od povstalců vyčistit maďarská pěchota, která se přesouvala v obrněných transportérech BTR-152 a BTR-40. Oba typy ale měly otevřené korby, což mělo devastující následky. Povstalci na ně z okolních budov házeli zápalné lahve a mnohé transportéry včetně vojáků se změnily v ohnivé koule. Rychle se pro ně vžilo označení „pojízdné rakve“.
Čtěte také
Klíčový útok proti obráncům Korvínovy pasáže přišel 28. října 1956. Toho rána byla jako první vyslána průzkumná četa tří tanků T-34. Když se nikdo nevracel, byla po více než hodině vyslána další četa tvořená tanky T-54. Zpět se vrátily pouze dva stroje, přičemž jeden z nich byl poškozený. Velitel čety tanků T-54 nahlásil, že všechny tři tanky T-34 hoří a že on sám přišel o jeden ze svých T-54. Po tomto chabém výsledku se Sověti rozhodli misi ukončit.
Zkrvavené vlajky
Potlačování demonstrací bylo od počátku poznamenáno vysokou brutalitou. Když 25. října 1956 na dav demonstrující před budovou parlamentu zahájili palbu sovětští a maďarští vojáci, zůstalo na zemi 61 mrtvých a dalších 284 lidí bylo zraněno. Následky masakru ale byly úplně opačné, než si Sověti představovali.
Imre Nagy se stal premiérem a zemi zaplavily zkrvavené maďarské vlajky s dírou po vystřižené hvězdě uprostřed. Během tří dnů se většina země ocitla v rukou revolučních sil, komunisté se mohli opřít jen o několik málo měst. Maďarská armáda byla z velké části neaktivní, případně se některé její jednotky otevřeně stavěly na stranu povstalců. Stejně tomu bylo s policií.
Moskva nemůže stát stranou
Moskvu počáteční neúspěchy neodradily. Sovětské jednotky se sice naoko 30. října stáhly, tajně ale připravovaly odvetu. „Sovětský svaz nemůže stát stranou a přihlížet událostem v Maďarsku; kdybychom tak učinili, kapitalisté by si mysleli, že jsme buď slabí, nebo hloupí – což vyjde nastejno. Kapitalisté by pak posunuli své pozice až k hranicím Sovětského svazu,“ argumentoval vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov svému jugoslávskému protějšku Josipu Brozi Titovi.
Velením nad odvetnou operací pojmenovanou Vichr byl pověřen maršál Ivan Stěpanovič Koněv, který jako bývalý velitel 1. ukrajinského frontu společně se Žukovem dobyl o 11 let dříve Berlín, odkud hnal své vojáky do Prahy. Teď nechal proti maďarským povstalcům dovézt dalších 31 000 vojáků a nejméně 1100 tanků, celkem mohl nasadit až 55 000 vojáků.
Rozkaz číslo 1
Útok byl spuštěn ve 4:15 ráno 4. listopadu 1956, Budapešť ale sovětská vojska kompletně obklíčila již večer předtím. Koněv, který celou operaci osobně řídil z maďarského Szolnoku, dostal od Chruščova volnou ruku. Jeho úkolem bylo rozdrtit maďarské povstání za jakoukoliv cenu. „Nesmíme zapomínat, že v minulé válce vstoupilo Maďarsko po boku hitlerovského Německa do války proti naší vlasti!“ horlil Koněv ve svém rozkaze č. 1. A sovětští vojáci podle toho jednali.
Nasazení tanků, dělostřelectva a dokonce letadel vykonalo své. Bojovalo se na většině území Maďarska, Budapešť se bránila do 12. listopadu. Sověti postupovali s mimořádnou brutalitou. Domy, z nichž na ně obránci házeli Molotovovy koktejly, rozstříleli a některé srovnali se zemí. Na konci bojů bylo na maďarské straně kolem 2700 mrtvých, 20 000 lidí bylo zraněno. Na sovětské straně zahynulo kolem 700 vojáků.
Imre Nagy se nejprve ukryl na jugoslávském velvyslanectví, odkud byl ale lstí vylákán, zatčen a nakonec popraven. Sověti do čela Maďarska instalovali svého člověka, komunistu Jánose Kádára. Rozjela se vlna zatýkání, přes 200 000 Maďarů emigrovalo na Západ. Pokus Maďarů vymanit se z vlivu Moskvy a jít vlastní cestou – Maďarsko během povstání požádalo o přijetí do OSN a vystoupilo z Varšavské smlouvy – utopily sovětské tanky v krvi.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Největší ostrov Blízkého východu chrání stovky zrezivělých tanků. Má přitom klíčový význam
