Evropa se potácí mezi válkou a mírem. Otřesy na politické scéně hrají Putinovi do karet
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Evropa se ocitá v "šedé zóně" mezi válkou a mírem, čelí ruským provokacím.
- Ruské drony narušují evropský vzdušný prostor, vyvolávají obavy z eskalace.
- Putinova ironická prohlášení a Medveděvovy hrozby naznačují napětí a rozkol.
- Rusko testuje obranyschopnost Evropy a ochotu USA ji podpořit.
- Vnitropolitické boje v Evropě nahrávají ruským snahám o rozdělení.
- Změny ve vládách a zahraniční politice v některých zemích vyvolávají otázky.
Evropa čelí ruské hrozbě a pohybuje se mezi válkou a mírem v tzv. „šedé zóně“. S odkazem na vyjádření několika politiků o tom informuje americká stanice CNN. Ta zmiňuje, že Rusku aktuálně velmi vyhovují domácí problémy některých evropských mocností. Jmenovitě jde o Francii či Velkou Británii. A opomenout nelze ani povolební situaci v České republice.
„Nejsme ve válce, ale už nejsme ani v míru,“ varoval v září podle agentury Reuters německý kancléř Friedrich Merz.
ČTĚTE TAKÉ: Leyenová ustála obě hlasování o nedůvěře. Proč se pod ní opět zahoupala židle?
Narážel tím na aktuálně velmi nejasnou a zvláštní situaci, ve které se Evropa nachází. S Ruskem ve válečném stavu není, ale otevřeně podporuje Ukrajinu a navíc čelí průnikům ruských dronů do svého vzdušného prostoru.
Čtěte také
„Obavy jsou kvůli těmto útokům v šedé zóně na místě,“ nechal se pro změnu slyšet bývalý generální tajemník NATO George Robertson během knižního festivalu Wigtown na začátku října. „Lze si představit, že všechny ty sabotáže napříč Evropou jsou jen náhoda?“ tázal se řečnicky.
Americká stanice CNN v té souvislosti připomíná slova polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. „Každá suverénní země má právo na vypořádání se s narušitelem. Vy byste také netolerovali kubánské MiGy nad Floridou,“ sdělil CNN šéf polské diplomacie v návaznosti na sestřelení části dronů nad Polskem. Kromě toho ruské stíhačky narušily vzdušný prostor Estonska. Následně se spekulovalo o neidentifikovaných dronech nad několika dalšími evropskými zeměmi a podezření padalo opět na Rusko. Ani v jednom případě, kromě Polska, se podezření nepotvrdilo, obavy z Ruska nicméně přetrvávají.
Ruský prezident Vladimir Putin na obvinění z vyslání dronů nad Evropu ironicky prohlásil, že „už to dělat nebude“. Mezitím se k možné válce s Evropou ozval i Putinův věrný souputník a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv, který doufá, že incidenty postaví občany proti jejich lídrům, například v Německu či ve Francii – dvou evropských mocnostech. „Nejdůležitější věcí, kterou krátkozrací Evropané cítí, je nebezpečí války na vlastní kůži. Bojí se a třesou jako hloupá zvířata ve stádě, které míří na porážku,“ pronesl podle CNN Medveděv.
Klíny uvnitř Evropy
„Rusko aktuálně testuje, jak je Evropa dobře chráněna,“ komentuje ruský postup pro CNN analytička Kristine Berzinaová. Pro Moskvu je podle ní důležité zjistit, zda to Evropa se svou obranou myslí vážně. „A jaký je apetit Ameriky krýt Evropě záda?“ dodává expertka.
Putin se totiž podle CNN už delší dobu pokouší vrazit klín mezi evropské spojence v NATO a Spojené státy. Stanice soudí, že pokud by byl prezidentem „jakýkoliv jiný člověk v moderní éře než Trump“, prý by odezva USA „určitě byla mnohem silnější“. A je pravdou, že ačkoliv současný americký prezident už mnohokrát hrozil Rusku a Putinovi sankcemi, pokud nepřistoupí na jednání s Ukrajinci o míru, stále se k nim neodhodlal.
Evropské mocnosti mezitím řeší i vnitropolitické boje, které zapadají do plánů zmíněných Medveděvem. Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí prohlubující se vládní krizi, když mu demisi oznámil další z jeho ministrů a krajní pravice roste. Britský ministerský předseda Keir Starmer a jeho labouristé jsou rovněž pod těžkým domácím tlakem.
Nelze opomenout ani povolební situaci v České republice, kde k vládě míří opoziční hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž expremiér a šéf ANO Andrej Babiš v kampani často sklouzával k protiukrajinské rétorice. Předseda SPD Tomio Okamura ji má už několik let a byla nedílnou součástí jeho volebního tažení, čili je na místě otázka, jak moc se česká zahraniční politika nyní změní.
PODÍVEJTE SE: V Rusku vám už tleskají, kritizovala Šebelová Rajchla. Šéf PRO ji vinil z dětinské naivity
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
