Nový arzenál Kremlu: Rusko mění evropské podsvětí v bojiště. Zločiny cílí i na Česko
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Po vyhoštění agentů se Rusko zaměřilo na nové cíle.
Kinetické útoky v Evropě ze strany Ruska pokračují.
Moskva pro své aktivity využívá „jednorázové agenty“.
Zpráva GLOBSEC a ICCT přichází s doporučeními.
Drony, stíhačky nebo hackerské útoky nejsou jedinými nástroji hybridní války, které Rusko využívá proti státům Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Zařadit se mezi ně mohou i útoky v rámci organizovaného zločinu či zranitelných komunit. Jde o fyzické útoky, přímé sabotáže, žhářství a dokonce i atentáty. Vyplývá to ze studie think-tanku GLOBSEC a Mezinárodního centra pro boj proti terorismu (ICCT).
Evropské státy za poslední roky vyhostily stovky agentů, pozornost Kremlu se zaměřila na organizovaný zločin, zranitelné komunity a dokonce i věznice, zaznívá v analýze z dílny GLOBSEC a ICCT. „Najatí zločinci již nejednají na vlastní pěst – stávají se zbraní v rukou státu,“ komentuje hlavní autor analýzy Kacper Rękawek. Od roku 2018 mělo být vyhoštěno z Evropy až 600 ruských operativců.
ČTĚTE TAKÉ: Tomahawky by umožnily údery hluboko v Rusku. Válku nevyhrají, ale bolet to bude
Expert dodává, že Rusko takto „mění evropské podsvětí v bojiště“. Ze zjištění týmu vyplývá, že od roku 2022, čili od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, došlo v Evropě k nejméně 110 fyzickým útokům nebo pokusům o ně s potvrzenými vazbami na Rusko.
Čtěte také
Pět z těchto činů mělo být uskutečněno v České republice. „Nejedná se však o kybernetické útoky ani informační operace, které zde dlouhodobě sledujeme, zejména nyní před volbami. Ve skutečnosti může být kinetických útoků více, protože vyšetřování a prokázání spojení s Ruskem často trvá měsíce,“ vysvětluje programová ředitelka GLOBSEC Dominika Hajdu. Dodala, že většina útoků byla jinak namířena proti Polsku a Francii.
Často má přitom Moskva využívat „jednorázové agenty“. „Jde o civilisty, kteří většinou ani nevědí o roli Ruska jakožto původce činu, byli najati on-line a zaúkolováni jednoduchými operacemi výměnou za nevelké odměny,“ stojí v textu.
Do operací proti evropským státům takto Rusko mělo zapojit nejméně 131 pachatelů. „Nejméně 35 mělo kriminální minulost,“ uvádějí experti, kteří se na výzkumu podíleli. Většina z těchto pachatelů měla být muži od 20 do 40 let. „Manuální pracovníci, nezaměstnaní nebo zadlužení, často pocházející z východoevropských zemí,“ zní v analýze.
Sabotáž ve Vrběticích jako evropské memento
Analytici připomínají, že Evropa a potažmo i Česká republika čelila ruským hybridním útokům už v minulosti. Jmenována je přímo sabotáž muničních skladů ve Vrběticích, při které zahynuli dva Češi.
Výstupem zprávy GLOBSEC a ICCT je výzva členským státům EU, aby do rozpočtů na obranu zahrnuly i investice do posílení policie, zpravodajských služeb, ale i třeba soudnictví a celních orgánů.
„Doporučuje také rozšířit téma hybridních hrozeb o nelegální financování, obcházení sankcí a zločinecké sítě,“ stojí v doporučení zprávy a jako další myšlenka zde je vybudování stabilních mechanismů zahrnujících finanční instituce, pojišťovny či logistické společnosti a sektory náchylné k pašování. „Obcházení sankcí a nelegální obchod poskytují Rusku zdroje, zatímco organizovaný zločin poskytuje sítě. Moskva kombinuje obě dimenze ve své hybridní válce proti Evropě,“ uvádí spoluautor studie Julian Lanchès.
PODÍVEJTE SE: Ruské vyhrožování novou úrovní eskalace? Jde o testování reakce, vysvětlil expert
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
