„Jsme holky pro všechno.“ Ředitelky ve Sněmovně líčily zoufalé zabezpečení škol, agrese roste
Jak se zlepšuje zabezpečení škol, o kterém se mluví poslední tři roky po masakru na filozofické fakultě? Podle oslovených ředitelek není situace růžová. Vedení škol musí hodně věcí v této oblasti řešit samo a chybějí peníze. Politici slibují, že bude líp.
Jedna je ředitelkou střední školy, druhá zase vede základní školu v Bílině. Dnes se sešly v poslanecké sněmovně, kde promluvily o zabezpečení škol. Prý to není nic jednoduchého.
ČTĚTE TAKÉ: Vládnout v Praze s Hřibem? Nepředstavitelné, řekl Portlík. Prokop se koalici s Piráty vysmál
„Mám dlouhodobě pocit, že jsme v tom sami, že ředitelé jsou jak říkám ‚holka pro všechno‘. Máme nulové kompetence, ale odpovědnost za vše,“ řekla CNN Prima NEWS ředitelka základní školy Bílina Barbora Schneiderová.
Marcela Davídková Antošová, ředitelka Střední odborné školy elektrotechniky, multimédií a informatiky se domnívá, že její výhoda spočívá v tom, že vede školu se zaměřením na zabezpečovací zařízení. „Já kritizuju to, že máme jen to, co jsme si zajistili sami, jinak bychom neměli nic. Existuje spousta materiálů, takhle to je jen teorie, neexistuje nic, co by v reálu pomohlo,“ řekla ředitelka.
Čtěte také
Ředitelky se shodují, že hlavní riziko číhá uvnitř samotných škol. „Máme nedostatek psychologů, výchovní poradci jsou přetížení,“ tvrdí Schneiderová. Podle Davídkové Antošové je největším problémem rostoucí agresivita ze strany žáků i rodičů, přetížení učitelé a nedostatek financí.
Agresivita ze strany žáků i rodičů roste
Jejich názor potvrzují i policejní statistiky. „Jen letos jsme už evidovali přes 600 násilných incidentů, převážně na základních školách, a byť jsou to převážně verbální incidenty, pozorujeme nárůst. Cílem útoku jsou většinou spolužáci nebo pedagogové,“ doplnil Břetislav Brejcha z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě.
Čtěte také
O větším zabezpečení škol se mluví poslední tři roky, hlavně od tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Po ředitelích se chce, aby řešili bezpečnost, poslala se jim metodika, ale stát nemůže očekávat, že se z nich díky tomu stanou bezpečnostní manažeři. Tady vidím rezervy státu,“ řekl bezpečnostní expert Roman Brunik.
Podle poslance a dlouholetého člena bezpečnostního výboru Roberta Králíčka (ANO) jde o závažné informace, které chce předat ministrům vlády Andreje Babiše (ANO), aby se situace zlepšila. „Beru to jako vstup, se kterým půjdu za ministrem školství i vnitra a práce. Určitě se postarám, aby to nezapadlo,“ dodal poslanec.
Mladí jsou pod výrazným psychickým tlakem
Podle psycholožky Jany Woleské jsou mladí lidé dnes pod výrazným psychickým tlakem a často se obtížně vyrovnávají s neúspěchem, odmítnutím nebo zátěžovými situacemi.
„Dnešní mladí lidé jsou často velmi křehcí, mimo jiné i proto, že za ně rodiče řadu věcí řeší a snaží se jim život co nejvíce usnadnit. Důvodem může být také osobnostní nastavení konkrétního jedince, které se mnohdy nedá příliš ovlivnit. Psychická zátěž navíc působí na každého jinak a nikdy nelze přesně předvídat, jak se člověk v určité situaci zachová,“ myslí si Woleská.
Čtěte také
Velkým problémem jsou také virtuální světy a sociální sítě. Mladí lidé si v nich často zvykají fungovat způsobem, který neodpovídá realitě. Pak jim nemusí docházet, že skutečný svět funguje jinak a že některé činy mají reálné a nevratné důsledky.
„Dalším problémem je očekávání, že všechno musí přijít okamžitě a že jedinou hodnotou je úspěch. Přitom je naprosto normální, že nám v životě ne všechno vyjde, že nás někdo odmítne nebo že se něco nepovede. Je důležité normalizovat i selhání a přijmout, že není ničím špatným,“ doplňuje psycholožka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka o landsmanšaft: Jste odpad společnosti, vmetl Zdechovský Konečné. Ta ostře reagovala
