Šéf KDU-ČSL a kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka Zdroj: Profimedia.cz
Prosadit změny důchodů v Česku v příštích dvou letech. O to se bude snažit kandidát na ministra práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v nové vládě, kterou utvoří Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN). Jurečka zmínil zavedení minimální zaručené penze ve výši nejméně 10 tisíc korun pro všechny či zvýšení penzí za výchovu dětí. Své plány v resortu práce představil v pátek prezidentovi Miloši Zemanovi na zámku v Lánech. Novinářům řekl, že hlava státu k jeho vizím neměla výhrady.
„Poměrně podrobně jsme hovořili o mých představách a představách naší koalice dotáhnout důchodovou reformu. Chtěl bych, abychom věci, na kterých je už dnes shoda po jednání minulé odborné skupiny, velmi rychle připravili do legislativy a ideálně během prvních dvou let dokázali tuto část důchodové reformy velmi rychle aplikovat do praxe,“ řekl Jurečka.
Prosazovat chce, aby se ve výši penze víc odrážela výchova dětí. Od roku 2023 se má důchod za každé vychované dítě zvednout o 500 korun, nejvýš však o 1 500 korun. Tento zákon už je ale schválený, přijal se v minulém volebním období.
Budoucí ministr po schůzce s prezidentem také řekl, že rodičům by k důstojné penzi měla stačit výchova více dětí a bezdětní si budou muset na důchod výrazněji naspořit. „Já bych chtěl, aby rodiče, kteří dnes vychovávají dvě nebo tři děti, případně víc, a mají dneska, řekněme, průměrné příjmy, mohli počítat s tím, že toto je ta základní investice, která jim bude stačit pro důstojný důchod v budoucnu. Pro ty lidi, kteří z různých důvodů osobních, zdravotních a tak dále děti nemají, nemohou mít, nedělají investici do dětí, tak tam musí být motivace ze strany státu, aby si výraznějším způsobem spořili na budoucí důchod,“ uvedl Jurečka.
Minimální důchod 10 tisíc
Shoda podle něj panuje na minimálním důchodu. „Tady budeme hledat jenom tu výši a ten parametr, který by to pravidelně pak valorizoval nějakým indexem,“ dodal budoucí ministr. Podle něj by zaručený minimální důchod pro všechny měl být minimálně 10 tisíc korun.
Jurečka také uvedl, že základem financování penzí by měl být stále takzvaný průběžný pilíř, do kterého plynou odvody. Míní, že by se navýšením penze za výchovu dětí mohla udržet vyšší porodnost, zajistili by se tak budoucí plátci do systému. Podle expertů bude ale nutné do financování penzí zapojit daně, z nichž by se měl základní důchod platit. Jinak se jen dosavadní vybraná suma z odvodů přerozdělí. Polepšili by si sice lidé s nízkou penzí, ale ostatním by důchod klesal. Vedlo by to podle odborníků k nivelizaci důchodů.
Jurečka informoval, že by zavedení minimální penze nemělo znamenat zásadní výdaje navíc a využily by se peníze z uspořených dávek, které by lidé díky navýšení důchodů přestali pobírat. Národní rozpočtová rada ale už dřív spočítala, že by na dorovnání nejnižších penzí na 10 tisíc korun bylo potřeba asi 3,6 miliardy korun, na dávkách by se pak ušetřilo 200 milionů. Pokud by minimální důchod činil 11 tisíc korun, výdaje na navýšení do této částky by činily asi 6,7 miliardy a úspora na dávkách 300 milionů.
Jurečka v pátek se Zemanem debatoval i o sladění práce a rodiny, valorizaci minimální mzdy, práci v důchodovém věku či zabránění zneužívání dávek. Zeman se v minulosti zajímal o fungování hospiců. Budoucí ministr řekl, že mluvil s hlavou státu i o důležitosti paliativní péče a terénních sociálních služeb. „Prezident sám je dnes, řekněme, příkladem toho, že sociální péče v ČR umí velice dobře fungovat,“ dodal Jurečka. Jednání označil za konstruktivní. Podle něj se hlava státu na některá témata doptávala.
Páteční schůzka uzavřela první týden Zemanových rozhovorů s kandidáty a kandidátkami do ministerských funkcí, Jurečka byl osmý návštěvník v Lánech. Setkání mají skončit 10. prosince. Prezident musí být kvůli svému nakažení koronavirem v izolaci, při setkáních tak sedí na invalidním vozíku v prosklené buňce. Debata se vede přes mikrofony.
Někteří právníci a politologové poukazují na to, že pohovory prezidenta s kandidáty na ministerské funkce nemají oporu v Ústavě ČR. Kritici považují dvoutýdenní cyklus setkání za průtahy při jmenování nové vlády v době, kdy se Česko potýká se silnou vlnou covidové epidemie a zdražováním. Pětice stran uzavřela koaliční dohodu 8. listopadu.
