Kazachstán „očkuje“ mraky v boji se suchem. Kradou nám deště, stěžují si sousední země
Kazachstán spustil rozsáhlý program „očkování mraků“, který má pomoci řešit nedostatek vody v jedné z nejsušších oblastí země. Projekt ale vyvolal obavy v sousedních státech i debatu o tom, zda mohou zásahy do počasí ovlivňovat klima za hranicemi. Zatímco část expertů varuje před chybějící koordinací, vědci upozorňují, že účinky této technologie jsou spíše lokální.
Když Kazachstán 17. května spustil první rozsáhlý program takzvaného cloud seedingu neboli „očkování mraků“ ve Střední Asii, označil ho za moderní technologickou reakci na sucho, nedostatek vody a rychle postupující desertifikaci. Projekt, který probíhá v jižním Turkestánu ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty (SAE), se zaměřuje na více než 900 tisíc hektarů ohrožené zemědělské půdy. Cílem je zvýšit srážky a stabilizovat zemědělskou produkci v jedné z nejsušších oblastí země, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Českem se prohnalo další tornádo, potvrdili meteorologové. V Děčíně způsobilo menší škody
Jde o metodu úpravy počasí, při které se do oblaků vypouštějí látky podporující vznik srážek, tedy deště nebo sněhu. V sousedních zemích ale projekt vyvolal obavy, zda může ovlivnit počasí i za hranicemi Kazachstánu. Debata se navíc odehrává v době, kdy se zásahy do počasí stále více stávají i geopolitickým tématem.
Příspěvek íránského velvyslanectví v Afghánistánu z 21. dubna, který byl později smazán, tvrdil, že íránský vojenský útok na tajné zařízení SAE změnil počasí na celém Blízkém východě. Příspěvek dokonce tvrdil, že operace „zlepšila“ počasí a že v Íránu a Iráku přinesla neobvyklé srážky a pokles teplot asi o 5 °C v extrémně horkých oblastech.
Toto tvrzení meteorologové po celém světě odmítli a zesměšnili. Zároveň ale ukazuje širší trend, kdy Írán obviňuje své sousedy – hlavně SAE a Saúdskou Arábii – z „krádeže mraků“ a používání technologií na ovlivňování deště. Podobné obavy se nyní objevují i ve Střední Asii.
Bouře na sociálních sítích a vědecké pochyby
Jen den po zahájení experimentu vydala kazašská meteorologická agentura Kazhydromet varování před silnými dešti v několika jižních regionech. Když bouře dorazily, sociální sítě se rychle zaplnily spekulacemi, že lijáky byly přímým důsledkem operací s „očkováním mraků“. Agentura Kazhydromet následně zveřejnila vysvětlení, v němž uvedla, že srážky byly způsobeny přirozeně se vyskytujícím cyklonálním systémem pohybujícím se přes region.
Čtěte také
Debata se však rozšířila přes hranice a v Kyrgyzstánu se téměř okamžitě objevily obavy. Bývalý premiér Akylbek Džaparov varoval, že atmosférické systémy nerespektují státní hranice a že rozsáhlý zásah by mohl narušit již tak křehký regionální vodní cyklus. „Kyrgyzská republika je jednou z klíčových zemí regionu, pokud jde o vznik vodních zdrojů. Ledovce zde rychle tají a řeky, jezera i celková vodní bilance závisí na cirkulaci vlhkosti, teplotě a srážkách. Pokud by se v regionu začaly ve velkém používat technologie na umělé ovlivňování počasí, jejich dopady by mohly být dlouhodobé a ovlivnit celý ekosystém Střední Asie,“ uvedl Džaparov.
Další kyrgyzští experti žádali okamžitou regionální spolupráci. Vyzvali vlády, aby začaly shromažďovat základní environmentální data – například množství srážek, úbytek ledovců a hladiny jezer. Cílem je, aby bylo možné budoucí spory o vodu a klima posuzovat na základě dat, ne jen domněnek.
Atmosféričtí vědci ale tvrdí, že obavy z přeshraniční „krádeže deště“ nejsou vědecky podložené. Robert M. Rauber, profesor klimatických a atmosférických věd na Illinoiské univerzitě v Urbana-Champaign, uvedl, že účinky „očkování mraků“ jsou velmi lokální. Rauber vysvětlil, že tato technologie zvyšuje srážky v rámci už existujících oblačných systémů, ale nevytváří nové povětrnostní vzorce a nepřesměrovává vlhkost v atmosféře. Dodal, že se k tomu používá buď jodid stříbrný, nebo mikroskopické částice soli. Zároveň odmítl strach z dopadů na životní prostředí spojený s jodidem stříbrným a uvedl, že se používá v tak malém množství, že je v běžných vzorcích vody ze země prakticky nedetekovatelný.
Nedostatečná koordinace
I mezi odborníky, kteří odmítají možnost přeshraničního ovlivňování počasí, přetrvávají obavy ohledně řízení, transparentnosti a chybějícího společného právního rámce pro zásahy do atmosféry ve Střední Asii. Bulat Jesekin, koordinátor Středoasijské expertní platformy pro hospodaření s vodními zdroji, uvedl, že „očkování mraků“ patří do širší kategorie geoinženýrských technologií, jejichž dlouhodobé důsledky nejsou dostatečně prozkoumány. „Toto patří k řadě geoinženýrských řešení, která dnes nejsou podporována na úrovni OSN a nejsou široce podporována vědeckou komunitou. Existuje několik rezolucí OSN týkajících se geoinženýrských řešení. Říkají, že musíme být opatrní. Dokud neprostudujeme všechny důsledky, nedoporučujeme je aplikovat,“ popsal Jesekin.
Podotkl, že sousední státy mají právo požadovat vysvětlení, když jsou takové projekty zahájeny. „Když váš soused začne opravovat střechu nebo podlahu, je zcela normální se zeptat, jaký to může mít dopad na vás,“ řekl Jesekin. Poukázal také na závazky Kazachstánu vyplývající z Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států. „Zavázali jsme se, že předtím, než uděláme něco, co může ovlivnit sousední regiony, musíme provést konzultace a vědecká posouzení,“ popsal Jesekin.
Čtěte také
Zásadní otázkou ale podle něj je, zda „očkování mraků“ skutečně řeší hlavní příčiny nedostatku vody ve Střední Asii. „Dnes bychom se měli spoléhat na vědecká doporučení a již známá řešení, nikoli na hypotézy. To znamená nechytat vodu z mraků, ale obnovit přirozené toky vody,“ uvedl Jesekin a poukázal na výzkum, který naznačuje, že rozsáhlá degradace euroasijských lesních systémů může hrát větší roli v regionálním nedostatku vody než lokální pokusy o ovlivnění počasí.
Budou se mraky „očkovat“ v celém regionu?
Kazašská státní meteorologická agentura Kazhydromet se k přeshraniční debatě odmítla vyjádřit s tím, že tato otázka nespadá do její institucionální kompetence. Kazašské Centrum pro podporu digitální vlády ale odmítlo tvrzení, že by zmíněné operace mohly sousední země připravit o srážky. „Navzdory mnohaletému používání takových technologií v různých pohraničních oblastech světa vědecká komunita stále neposkytla důkazy o tom, že by lokální operace umělého zvýšení srážek v jedné zemi vedly ke snížení srážek v sousedních zemích. Neexistují žádné potvrzené vědecké důkazy o tom, že by tyto technologie způsobovaly sucha v sousedních zemích, urychlovaly tání ledovců, způsobovaly změnu klimatu nebo mohly být použity jako nástroj k ovlivňování jiných zemí,“ uvedlo centrum.
Zároveň dodalo, že Uzbekistán plánuje zavést podobné technologie, což naznačuje, že nejde jen o jeden izolovaný experiment, ale o postupně se rozšiřující praxi v celém regionu. Uzbekistán od roku 2023 postupně rozšiřuje vlastní programy a v omezených pilotních oblastech nasazuje pozemní systémy. Na rozdíl od rozsáhlých kazašských leteckých operací nad velkými zemědělskými plochami jsou uzbecké testy menší a geograficky omezené, takže jde spíše o lokální přístup k úpravám počasí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Extrémní vedra mohou být nebezpečná. Experti radí, jak se zchladit a udržet tělo v chodu
vaclav.cerny@iprima.cz
