Koalici Pirátů a Starostů volily v říjnových sněmovních volbách často mladé ženy, koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) zase mladí muži, hnutí ANO důchodci a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) neočkovaní. Vyplývá to z několika průzkumů společnosti PAQ Research, kterých se zúčastnily tisíce lidí.
Obě koalice opozičních stran – Spolu a PirSTAN – volily téměř dvě třetiny lidí ve věkové skupině 18 až 34 let. ČSSD a KSČM ztratily podporu svých tradičních voličů z řad nezaměstnaných a lidí s nízkými příjmy a nakonec se do Sněmovny nedostaly.
Koalice Spolu měla podle průzkumu výraznou podporu také od voličů ve středním věku. Získala zhruba třetinu hlasů lidí ve věku mezi 35 až 54 lety. Uspěla u vysokoškoláků, mladých mužů a živnostníků a zaměstnanců s vyššími příjmy. Ve všech těchto kategoriích získala okolo 35 až 40 procent hlasů. Další opoziční koalici, PirSTAN, zase volila více než třetina žen ve věku 18 až 34 let. U mladých žen ale byla podle průzkumu nižší volební účast než u mladých mužů.
Nynější vládní hnutí ANO volila velká část lidí v důchodu, a to skoro polovina. ANO také získalo asi čtvrtinu z voličů s nízkými příjmy a nezaměstnaných a čtvrtinu hlasů lidí ve věku 35 až 54 let bez maturity. K volbám ale podle PAQ Research chodí méně lidí s nižšími příjmy a vzděláním než lidí s vyšším vzděláním a výdělkem. Vládní partner ANO, sociální demokraté, ztratil spolu s komunisty, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali, tradiční voliče z řad nezaměstnaných a lidí s nízkým příjmem. ČSSD a KSČM volilo jen osm procent lidí z této skupiny.
SPD měla podobně jako ANO ve volbách podporu například u lidí s nižším vzděláním. Získalo 21 procent hlasů lidí bez maturity ve věku 35 až 54 let. Navíc měla obecně podporu velké části lidí, kteří nebyli očkováni proti nemoci covid. SPD volilo podle průzkumu 22 procent z neočkovaných lidí starších 55 let.
U lidí v téměř všech věkových skupinách stoupla podle PAQ Research letos oproti předchozím sněmovním volbám z roku 2017 volební účast. Nejvýrazněji rostla právě u mladých lidí, kteří častěji volili opoziční koalice. Ve věkové skupině 18 až 34 let se volební účast zvýšila z 52 procent v roce 2017 na letošních 63 procent. Jedinou výjimkou z růstu účasti byli lidé ve věku nad 65 let, u kterých účast mírně klesla ze 72 na 69 procent.
Opoziční koalice měly rovněž podporu většiny lidí s vyšším vzděláním. Z vysokoškoláků volilo Spolu a PirSTAN podle průzkumu 62 procent lidí. Naopak ze středoškolsky vzdělaných bez maturity si tyto koalice dokázaly získat jen asi čtvrtinu lidí, zatímco ANO a SPD volilo 54 procent lidí bez maturity. Právě u vysokoškoláků je však podle PAQ Research dlouhodobě nejvyšší volební účast. Letos dorazilo k volbám 76 procent vysokoškoláků, 68 procent středoškoláků s maturitou, 59 procent středoškoláků bez maturity a pouze 56 procent voličů se základním vzděláním.
Speciální voliči antivakceři
Volební účast letos rostla napříč voliči z různých ekonomických skupin. Například u důchodců a nezaměstnaných to bylo pouze o jeden procentní bod, ale třeba u studentů se zvýšila z 55 procent za minulé sněmovní volby na 73 procent. Výrazně stoupla také u živnostníků, a to ze 70 na 78 procent. ANO dominovalo mezi lidmi v důchodu, z nichž hnutí volilo 47 procent. Koalice PirSTAN pak uspěla mezi studenty se ziskem 40 procent hlasů. I koalici Spolu ale volila řada studentů, asi 34 procent. Spolu pak získalo nejvyšší podíl hlasů ze všech stran mezi živnostníky a zaměstnanci. Spolu volilo 39 procent živnostníků a 31 procent zaměstnanců.
Speciální skupinou voličů byli lidé neočkovaní proti covidu. Asi dvě pětiny z nich dali hlas hnutím SPD a Volný blok a uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci, které se vymezovaly proti vládním protiepidemickým opatřením. Neočkovaní ale měli ve volbách výrazně nižší účast než lidé, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny. Například z očkovaných ve věku 18 až 34 let dorazilo k urnám 76 procent, kdežto u neočkovaných ve stejné věkové skupině činila účast jen 51 procent.
Volby do Sněmovny letos v říjnu vyhrála koalice Spolu se ziskem 27,79 procenta hlasů, těsně za ní skončilo ANO s 27,12 procenta hlasů. Jak Spolu, tak ANO získaly kolem 1,5 milionu hlasů. Do Sněmovny se dostala ještě koalice PirSTAN s 15,62 procenta a více než 800 tisíci hlasy a SPD s 9,56 procenta a zhruba 500 tisíci hlasy. Podle PAQ Research koalice Spolu přebrala od průzkumu z letošního dubna do říjnových voleb 370 tisíc voličů koalici PirSTAN a také dokázala zmobilizovat nerozhodnuté voliče. Druhé ANO zase přebralo asi 200 tisíc voličů ČSSD, KSČM, SPD a Přísaze Roberta Šlachty.
Koalice PirSTAN také přišla o velkou část podpory kvůli tomu, že 240 tisíc lidí, kteří by ji volili v dubnu, nakonec k volbám vůbec nepřišli. Takto přišla o 200 tisíc možných voličů také SPD. Z voličů, kteří dali hlasy stranám, jež se pak do Sněmovny nedostaly, patřila podle PAQ Research většina k lidem s nízkým příjmem. Zhruba polovina propadlých hlasů také patřila lidem ve věku nad 55 let.