maturita

Zhruba 159 tisíc dětí letos podalo přihlášku na střední školu, přičemž tradičně je největší zájem o gymnázia. Deváťáci však zároveň ve velkém doufají v úspěšné složení přijímacích zkoušek na maturitní obory, ale také na střední odborná učiliště s výučním listem. Kde je však o jednotlivé čtyřleté obory na základě krajů největší zájem? Podívejte se na přehlednou mapu, která odhaluje následující „boj“ školáků o vysněná zaměření.

Jednoznačná dominance gymnázií, ale také zvýšený zájem o podnikání. Cermat s ministerstvem školství zveřejnil statistiky po uzavření přihlašování na střední školy. Z prezentovaných dat je zřejmé, že největší nápor ve čtyřletých maturitních oborech stále připadá na gymnázia. Přihlášky mířily ve velkém ovšem i na obchodní akademie či zdravotnické specializace. Podívejte se na přehled nejpopulárnějších oborů, kde panuje největší konkurence.

Opoziční hnutí ANO stále dominuje ve volebních preferencích nad vládní koalicí Spolu. Mírně posiluje hnutí STAN, do dolní komory by se dostalo i hnutí Stačilo! komunistické lídryně Kateřiny Konečné, ukazuje týdenní volební model, který připravil analytický ústav STEM exkluzivně pro CNN Prima NEWS. Do Poslanecké sněmovny by se neprobojovali Motoristé sobě, ale ani SOCDEM či Přísaha. Většina stran nicméně stále čeká na start ostřejší předvolební kampaně.

Přestože tyto služby jednou za život potřebuje každý, na práci s nebožtíky se fronty nestojí. Škola ve Světlé nad Sázavou, která se netradičnímu oboru jako poslední v Česku věnovala, dokonce pro nezájem ani neotevře další ročníky. Odborníci přesto vidí toto odvětví jako perspektivní a dá se v něm prý vydělat i dost peněz.

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, dominovalo by hnutí ANO s 33,9 procenty. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu společnosti STEM pro CNN Prima NEWS. Na druhém místě by skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 18,4 procenty a třetí by zůstalo hnutí STAN s 9,4 procenty. Do Sněmovny by proniklo také hnutí SPD, Piráti, koalice Stačilo! a Motoristé.

Ani školství se v novém roce neobejde beze změn. Oproti roku 2024, který přinesl zásadní reformy, včetně proměny přijímacích zkoušek, to ale letos vypadá s novinkami spíše vlažněji. Některé navrhované změny přesto vzbudily vášnivé diskuse jak u veřejnosti, tak mezi odborníky. Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled toho, co v roce 2025 zahýbe českým školstvím, včetně termínů přijímacích zkoušek a maturit.

Základní škola by se zkrátila o rok, zato dva roky střední navíc by přibyly povinně pro všechny. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) navrhuje reformu školství, kterou chce stihnout prosadit v příštím volebním období. Experti ve vzdělávání na pondělní konferenci, kde Zajíčková plán představila, ale upozornili, že návrh má trhliny a může narazit na spoustu problémů. Podle senátora Jiřího Růžičky (TOP 09) může navíc prosazení reformy trvat výrazně déle, než poslankyně předpokládá. Řekl to pro CNN Prima NEWS.

Které politické strany a hnutí jsou pro voliče nejméně přijatelné? K nejméně oblíbeným nadále patří komunisté. Hned za nimi jsou další neparlamentní strany, jako jsou Trikolora či PRO. Nově se mezi nimi ovšem zařadili i Piráti, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Z dat též vyplynuly další voličské preference – ženy, senioři a lidé bez maturity se například více přiklánějí k opozičnímu hnutí ANO, kterému se daří oslovovat i mladé. Ti ovšem zároveň většinou vyjadřují podporu vládním stranám.

Maturity čekají změny. Profilovou, neboli školní část, by v budoucnu mohla nahradit absolventská práce provázaná s praxí. Uplatňovat by se mohla nejvíce na školách s odborným zaměřením. Ředitelé ale mají pochybnosti, kolik žáků by si tuto cestu vybralo a jaká zátěž by to pro ně byla.

Při páteční tragické nehodě u obce Veľká Mača v okrese Galanta na Slovensku vyhasl život tří mladých lidí, kteří se vraceli z večírku před maturitou. Zkouška dospělosti čekala osmnáctiletou Sofii, napsal web Topky.sk.

U státních maturitních zkoušek letos nezvládlo didaktické testy z českého jazyka méně studentů než loni. Neúspěšných bylo 2,8 procenta, tedy o 3,1 procentního bodu méně než v roce 2023. Lepší byli maturanti také v matematice, kterou neudělalo 4,9 procenta z nich, zatímco loni propadlo 12,3 procenta těch, kteří zkoušku z matematiky poprvé skládali. V anglickém jazyce naopak neúspěšnost stoupla, a to na 3,6 procenta z loňských 2,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnila státní organizace Cermat.

Oslava maturity se v Indonésii proměnila v masakr poté, co autobusu převážejícímu studenty selhaly brzdy. Následně přejel do protisměru, kde se střetl s několika projíždějícími auty a motorkami. V troskách zahynulo 11 lidí, povětšinou studentů. Další desítky se zranily, informuje AP.