platy

Základní peníze pro školníky a kuchařky jsou problém, vyhazování stovek miliard na zbrojení už ne, podivovala se nad hospodařením kabinetu Petra Fialy (ODS) ekonomka Ilona Švihlíková ve vysílání CNN Prima NEWS. Sledovat vládní priority, komu zvýšit plat, je podle ní „zajímavé“ a bude to bezesporu jedním z hlavních témat voleb. S tím souhlasil i ekonom Richard Hindls, podle nějž zaměstnanci „vstávají z popela“ a budou na politiky ohledně navýšení platů tlačit. Uvedl to v pořadu Co na to vaše peněženka.

Slovní přestřelkou skončila debata o zvyšování platů mezi poslankyní Pavlou Pivoňkou Vaňkovou (STAN) a předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Odborový předák ve vysílání CNN Prima NEWS poradil poslankyni Starostů, aby se „vzdělala v makru“. Ta ho vzápětí nařkla z demagogie a z „házení čísly“.

Část policistů plánuje podat v červenci hromadnou výpověď. Mám pocit, že jsme jen politické hračky, za půlrok plný protestů se nezměnilo vůbec nic, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů a písecký policejní velitel Martin Červenka. Minulý rok varoval před rozpadem policie a stál za „pokutovými protesty“. Přestože ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slíbil nápravu, situace je podle Červenky stále extrémně kritická. „Blíží se den, kdy někam přijedeme pozdě – nebo vůbec – a stane se neštěstí. To je neodvratitelný fakt. A v takovém případě budou část viny nést i politici,“ nastínil černý scénář.

Letošní jarní Den rovného odměňování, nebo také Equal Pay Day (EPD), připadá na 6. března. Toto symbolické datum nám připomíná, že ženy musí pracovat v průměru déle, aby si za rok vydělaly tolik, co muži. Letos se jedná o 65 dní navíc. Tento den upozorňuje také na přetrvávající problém nerovnosti odměňování mužů a žen, takzvaný gender pay gap (GPG). Podle posledního meziročního srovnání tento rozdíl znovu plíživě stoupá, na což upozorňuje organizace Business & Professional Women CR (BPWCR). Tomuto tématu se bude věnovat i konference Equal Pay Day, která se bude konat ve dnech 25. a 26. března 2025 v Clarion Congress Hotel Prague.

Sociální demokracie slibuje důchodcům 10 000 korun ročně navíc, chce snížit zdanění práce a zajistit růst minimální mzdy na 31 000 korun v roce 2028. Programové cíle pro podzimní volby do Sněmovny představila na sobotní stranické konferenci v Praze předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Patří k nim také vrácení věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let a zavedení až desetitisícového příspěvku dětem na kroužky nebo tábory. Sociální demokracie v minulých volbách před čtyřmi lety vypadla ze Sněmovny a nyní se její preference pohybují kolem dvou či tří procent.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce letošního roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu. Na síti X to ve čtvrtek uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna v úterý znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Opoziční zástupci varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dříve ohlásili, že na něj hodlají v případě přijetí novely obrátit. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra sdělil, že zákon bude minimálně ze strany jednotlivých soudců žalobou napaden. Představitelé ANO a SPD trvali ve sněmovní debatě na zmrazení platů vrcholných politiků.

Prezident Petr Pavel vetoval úpravu platů ústavních činitelů na základě toho, že vyslyšel spíše odborné než politické kruhy, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Miroslav Korecký. Druhým důvodem podle něj může být to, že se hlava státu již rozhlíží po jiném sestavení budoucí vlády a odvrací se od té současné. Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko míní, že se vláda touto novelou „chytila do vlastní pasti“.

Prezidentovo veto zákona o platech politiků, soudců a státních zástupců je dobrou zprávou právě pro soudce a státní zástupce. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Podle něj si vláda měla zajistit, aby veto od Petra Pavla nepřišlo.

Akademický senát a studující Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se v otevřeném dopise ostře ohradili proti vyplacení mimořádných odměn pro vedení vysoké školy. Mluvčí univerzity Lucie Přívětivá v pátek reagovala, že jde o „odměnu za reakci na tragickou střelbu z 21. prosince 2023“ na Palachově náměstí. Signatáři považují tento způsob komunikace za „neuctivý vůči obětem a přeživším“ tragédie. Za nepřijatelné označili vyplácení vysokých odměn i vzhledem k podfinancovanému stavu FF UK, uvedli v dopise.

Premiér Petr Fiala (ODS) v zásadě souhlasí s výhradami prezidenta Petra Pavla, kvůli kterým se v pondělí hlava státu rozhodla vetovat spornou novelu o platech veřejných činitelů. Návrh je výsledkem velice komplikovaného schvalovacího procesu, na kterém se podepsala i nekonstruktivní opozice, sdělil Fiala. Nevěří proto tomu, že by v současnosti bylo možné dojednat lepší znění.

Divila bych se, kdyby prezident Petr Pavel spornou novelu o růstu platů ústavních činitelů nevetoval, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní v této problematice jednala ve stylu „chaos na chaos“. Schillerová také zdůraznila, že zmrazení mezd by bylo řešením do té doby, než by se našel vhodný automat. Veto Pavla očekával i bývalý šéf Pirátů a poslanec Ivan Bartoš, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to respektuje, ovšem prezident tak podle něj „problém neřeší“.