platy

Letošní jarní Den rovného odměňování, nebo také Equal Pay Day (EPD), připadá na 6. března. Toto symbolické datum nám připomíná, že ženy musí pracovat v průměru déle, aby si za rok vydělaly tolik, co muži. Letos se jedná o 65 dní navíc. Tento den upozorňuje také na přetrvávající problém nerovnosti odměňování mužů a žen, takzvaný gender pay gap (GPG). Podle posledního meziročního srovnání tento rozdíl znovu plíživě stoupá, na což upozorňuje organizace Business & Professional Women CR (BPWCR). Tomuto tématu se bude věnovat i konference Equal Pay Day, která se bude konat ve dnech 25. a 26. března 2025 v Clarion Congress Hotel Prague.

Sociální demokracie slibuje důchodcům 10 000 korun ročně navíc, chce snížit zdanění práce a zajistit růst minimální mzdy na 31 000 korun v roce 2028. Programové cíle pro podzimní volby do Sněmovny představila na sobotní stranické konferenci v Praze předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Patří k nim také vrácení věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let a zavedení až desetitisícového příspěvku dětem na kroužky nebo tábory. Sociální demokracie v minulých volbách před čtyřmi lety vypadla ze Sněmovny a nyní se její preference pohybují kolem dvou či tří procent.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce letošního roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu. Na síti X to ve čtvrtek uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna v úterý znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Opoziční zástupci varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dříve ohlásili, že na něj hodlají v případě přijetí novely obrátit. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra sdělil, že zákon bude minimálně ze strany jednotlivých soudců žalobou napaden. Představitelé ANO a SPD trvali ve sněmovní debatě na zmrazení platů vrcholných politiků.

Prezident Petr Pavel vetoval úpravu platů ústavních činitelů na základě toho, že vyslyšel spíše odborné než politické kruhy, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Miroslav Korecký. Druhým důvodem podle něj může být to, že se hlava státu již rozhlíží po jiném sestavení budoucí vlády a odvrací se od té současné. Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko míní, že se vláda touto novelou „chytila do vlastní pasti“.

Prezidentovo veto zákona o platech politiků, soudců a státních zástupců je dobrou zprávou právě pro soudce a státní zástupce. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Podle něj si vláda měla zajistit, aby veto od Petra Pavla nepřišlo.

Akademický senát a studující Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se v otevřeném dopise ostře ohradili proti vyplacení mimořádných odměn pro vedení vysoké školy. Mluvčí univerzity Lucie Přívětivá v pátek reagovala, že jde o „odměnu za reakci na tragickou střelbu z 21. prosince 2023“ na Palachově náměstí. Signatáři považují tento způsob komunikace za „neuctivý vůči obětem a přeživším“ tragédie. Za nepřijatelné označili vyplácení vysokých odměn i vzhledem k podfinancovanému stavu FF UK, uvedli v dopise.

Premiér Petr Fiala (ODS) v zásadě souhlasí s výhradami prezidenta Petra Pavla, kvůli kterým se v pondělí hlava státu rozhodla vetovat spornou novelu o platech veřejných činitelů. Návrh je výsledkem velice komplikovaného schvalovacího procesu, na kterém se podepsala i nekonstruktivní opozice, sdělil Fiala. Nevěří proto tomu, že by v současnosti bylo možné dojednat lepší znění.

Divila bych se, kdyby prezident Petr Pavel spornou novelu o růstu platů ústavních činitelů nevetoval, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní v této problematice jednala ve stylu „chaos na chaos“. Schillerová také zdůraznila, že zmrazení mezd by bylo řešením do té doby, než by se našel vhodný automat. Veto Pavla očekával i bývalý šéf Pirátů a poslanec Ivan Bartoš, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to respektuje, ovšem prezident tak podle něj „problém neřeší“.

Kraje a obce by měly mít větší zodpovědnost za to, jak vypadají jimi zřizované školy, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jeho návrh na převedení financování platů školních kuchařek a uklízeček ze státu na kraje a obce vyvolává kritiku jak u zástupců krajů a obcí, tak nově i v samotné vládě. Od koaličních lidovců dokonce zaznívají slova o tom, že Bek návrh nezvládl komunikovat. Ministr vysvětluje, proč je podle něj změna financování nutná a jakým způsobem samosprávy dostanou na platy peníze.

Senát v úterý umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Přijetím návrhu na navýšení platů ústavních činitelů si vláda může uškodit v podzimních volbách do Sněmovny, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Lukáš Jelínek. Tímto krokem se podle něj nadále rozmlžuje vládní rétorika o rozpočtové odpovědnosti. Politolog také zdůraznil, že problém měl kabinet řešit dříve, což přisoudil „neprofesionalitě ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL)“. I přes hlasitý nesouhlas prý ale opozice nemá vládě co vyčítat.