platy

Prezident Petr Pavel vetoval úpravu platů ústavních činitelů na základě toho, že vyslyšel spíše odborné než politické kruhy, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Miroslav Korecký. Druhým důvodem podle něj může být to, že se hlava státu již rozhlíží po jiném sestavení budoucí vlády a odvrací se od té současné. Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko míní, že se vláda touto novelou „chytila do vlastní pasti“.

Prezidentovo veto zákona o platech politiků, soudců a státních zástupců je dobrou zprávou právě pro soudce a státní zástupce. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Valeš. Podle něj si vláda měla zajistit, aby veto od Petra Pavla nepřišlo.

Akademický senát a studující Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se v otevřeném dopise ostře ohradili proti vyplacení mimořádných odměn pro vedení vysoké školy. Mluvčí univerzity Lucie Přívětivá v pátek reagovala, že jde o „odměnu za reakci na tragickou střelbu z 21. prosince 2023“ na Palachově náměstí. Signatáři považují tento způsob komunikace za „neuctivý vůči obětem a přeživším“ tragédie. Za nepřijatelné označili vyplácení vysokých odměn i vzhledem k podfinancovanému stavu FF UK, uvedli v dopise.

Premiér Petr Fiala (ODS) v zásadě souhlasí s výhradami prezidenta Petra Pavla, kvůli kterým se v pondělí hlava státu rozhodla vetovat spornou novelu o platech veřejných činitelů. Návrh je výsledkem velice komplikovaného schvalovacího procesu, na kterém se podepsala i nekonstruktivní opozice, sdělil Fiala. Nevěří proto tomu, že by v současnosti bylo možné dojednat lepší znění.

Divila bych se, kdyby prezident Petr Pavel spornou novelu o růstu platů ústavních činitelů nevetoval, uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní v této problematice jednala ve stylu „chaos na chaos“. Schillerová také zdůraznila, že zmrazení mezd by bylo řešením do té doby, než by se našel vhodný automat. Veto Pavla očekával i bývalý šéf Pirátů a poslanec Ivan Bartoš, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to respektuje, ovšem prezident tak podle něj „problém neřeší“.

Kraje a obce by měly mít větší zodpovědnost za to, jak vypadají jimi zřizované školy, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jeho návrh na převedení financování platů školních kuchařek a uklízeček ze státu na kraje a obce vyvolává kritiku jak u zástupců krajů a obcí, tak nově i v samotné vládě. Od koaličních lidovců dokonce zaznívají slova o tom, že Bek návrh nezvládl komunikovat. Ministr vysvětluje, proč je podle něj změna financování nutná a jakým způsobem samosprávy dostanou na platy peníze.

Senát v úterý umožnil přijetí sporné novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu veřejných činitelů. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Přijetím návrhu na navýšení platů ústavních činitelů si vláda může uškodit v podzimních volbách do Sněmovny, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Lukáš Jelínek. Tímto krokem se podle něj nadále rozmlžuje vládní rétorika o rozpočtové odpovědnosti. Politolog také zdůraznil, že problém měl kabinet řešit dříve, což přisoudil „neprofesionalitě ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL)“. I přes hlasitý nesouhlas prý ale opozice nemá vládě co vyčítat.

Sněmovna schválila spornou novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že celé Česko vidělo „papalášství vlády“. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak argumentoval, že bylo nutné úpravu přijmout, jinak by v budoucnu hrozil skokový nárůst mezd politiků.

Pokud politici sáhnou na výsluhy policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů, hrozí obrovská vlna odchodů a kolaps, uvedl policejní velitel a odborář Martin Červenka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Upozornil, že situace u policistů, hasičů a vězeňských dozorců je stále tristní. Mizerné platební podmínky plánuje řešit nejen s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), ale také s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) či šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Sám má ale pocit, že politické strany už najely na předvolební kampaně a nebudou problémy řešit. „Opakovaně jsme narazili na to, že politici ani neví, jaký má příslušník bezpečnostních sborů plat,“ dodal Červenka.

Průměrná měsíční mzda v roce 2025 přesáhne 46 tisíc korun, zároveň vzrostla i ta minimální. Na kterých pozicích se růst částky promítne nejvíce, na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo na druhé straně na něj ani zdaleka nedosáhne? To přiblížili odborníci z personálních agentur.

Třetině české populace nezbyde na konci měsíce nic, upozornil ekonom Vladimír Pikora ve vysílání CNN Prima NEWS na nízké příjmy domácností. „Když těmto lidem pak někdo tvrdí, že se mají dobře, naštve je to,“ zdůraznil. Ekonomický poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček však namítl, že lidé s nízkými příjmy téměř neplatí daně. Současně podotkl, že část této skupiny obyvatel „si za to může sama“, a apeloval na osobní odpovědnost.