Slovenská vláda po měsících balancování nad propastí definitivně padla. Končí tak kabinet, do něhož demokraticky smýšlející Slováci vkládali velké naděje, které však zůstaly nenaplněny. A je to vlastně dobře. Koalice okolo Igora Matoviče totiž namísto čistky veřejného prostoru proslula zejména chaosem, neustálým lavírováním, urážkami a arogancí. Je tak lepší, že agónie nebyla prodlužována. I za cenu možného návratu toho nejhoršího.
Je konec února 2020 a Igor Matovič, tehdy lídr opozičního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), slaví. Právě na Slovensku vyhrál parlamentní volby, a to s krásnými 25 procenty. Dokázal si získat naštvané Slováky, kteří už měli dost Roberta Fica a jeho Směru-SD. Následně Matovič skládá vládu, a to dokonce s ústavní většinou. Nikde ani mráček.
Střih. Je polovina prosince 2022 a kabinet premiéra Eduarda Hegera, který před časem musel Matoviče zastoupit na postu ministerského předsedy, přichází o důvěru na půdě slovenské Národní rady. Vláda kolem Matoviče tak končí.
Tentokrát má důvod k radosti zmiňovaný Fico, který už mluví o brzkých předčasných volbách. Aby taky ne. Jeho Směr-SD se dokázal oklepat z volební porážky i odtržení části svých poslanců v čele s Peterem Pellegrinim. Právě s jeho novou stranou Hlas-SD, kterou však mnozí Slováci překřtili na „Směr 2“, Fico svádí boj o čelo ve volebních průzkumech.
Důvodů, proč vláda kolem Matoviče končí, je vícero, ale všechny mají stejné jmenovatele – ego a chaos. Lídr OLaNO je proslulý svou až neuvěřitelně prchlivou povahou, kdy je schopen se na něčem dohodnout, o minutu později se k nápadu otočit zády a za další minutu přijít se zcela novým, většinou nesmyslným nápadem. Po úspěšných volbách byl pasován do role zachránce slovenské demokracie. A tuto roli si Matovič vyloženě zamiloval. Ke škodě všech zúčastněných.
Matovičova zpátečka přímo v prezidentské kanceláři
Marné bylo, že Matovič skončil jako premiér a funkci přenechal svému sekundantovi z OLaNO Eduardu Hegerovi, který působí až stoicky klidně oproti svému předsedovi. Koalice šla od jedné krize, často zbytečně vyhrocené, ke druhé.
Taškařici zakončil Matovič těsně před čtvrtečním hlasováním, když přijel za prezidentkou Zuzanou Čaputovou, aby jí předal podepsanou demisi. Jenže si to vzápětí rozmyslel a dokument se svým podpisem doslova vytrhl z ruky vedoucímu její kanceláře.
Chcem aj na tomto mieste potvrdiť, ako dnes Igor Matovič nedoručil demisiu do prezidentskej kancelárie. Igor Matovič...
Posted by Zuzana Čaputová on Thursday, December 15, 2022
Ve finále se Matovičovi podařilo skoro nemožné. Vzal naděje občanské společnosti, která byla už znechucená z poměrů na Slovensku za vládnutí Ficova Směru, navíc ještě vyprovokovaná vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka, a během necelých tří let je téměř rozdupal na prach.
Naděje zůstává
Je tak dobře, že vláda kolem jeho osoby padla. Ano, na jedné straně reálně hrozí návrat Roberta Fica, který prožívá politické zmrtvýchvstání, a to něco málo dobrého, co se nynější koalici povedlo, může vzít za své.
Na druhou stranu je však nutné si uvědomit jednoduchou věc. Pokud by Matovičova koalice pokračovala, rozhodně by se nedalo čekat, že by se něco změnilo k lepšímu. Místo toho by takřka s jistotou přicházely další průšvihy a zbytky důvěry Slováků v obrodu společnosti by vzaly za své. Takto naděje, byť jen velmi malinká, zůstává. Strany oponující Ficovi získávají čas, během kterého se mohou připravit na volební klání.
Jednoduše je lepší, když teď přijde tvrdý pád na dno. Pořád lepší než pomalá agónie.
