Kosmetický zázrak z Koreje způsobil poprask: Je z kůže mrtvých Američanů
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Korejský hit na vrásky využívá kůži mrtvých dárců.
Z jednoho těla vzniknou až stovky kosmetických dávek.
Jaká rizika přináší aplikace tkání bez klinických testů?
Regulace už vytlačuje preparát na černý trh.
Korejský kosmetický průmysl posunul honbu za hladkou pletí na novou úroveň. Vrásky vyhlazuje preparátem z lidské kůže odebrané mrtvým dárcům. Produkt nazvaný Re20 využívá mezeru v legislativě a pronikl na trh bez přísných klinických testů běžných pro ostatní dermatologické přípravky. Jak je to se zdravotní nezávadností takové kúry a co její etický rozměr?
Když rodiny amerických dárců podepisovaly souhlas s posmrtným poskytnutím tkání, věřily, že pomohou popáleným pacientům nebo obětem nehod. Místo toho kůže z těl jejich blízkých putuje přes oceán na luxusní kliniky v Soulu, kde se stává součástí obličejových kúr v ceně až tisíců dolarů. Business Insider přinesl zprávu, že čelní výrobce těchto preparátů chce brzy expandovat na světový trh, což rozvířilo diskuse nad podstatou celého byznysu.
ČTĚTE TAKÉ: Pozor na kožní znaménka po létě! Lékařka radí, jak odhalit nebezpečí a kdy vyhledat odborníka
Na korejském kosmetickém trhu jde aktuálně o žhavý fenomén. Nejpopulárnější je injekční preparát nazývaný Elravie Re20 (zkráceně Re20), používaný jako omlazující skin booster. Paradoxem je, že jeho základem je rozemletá kůže z těl zemřelých. Materiál známý v medicíně jako acelulární dermální matrix (hADM) představuje mezibuněčnou hmotu zbavenou původních buněk i DNA dárce. Dosud se používal pro záchranu těžce popálených pacientů nebo pro rekonstrukce kůže po chirurgických zákrocích.
Dodavatel preparátu Re20, společnost L&C Bio, zaznamenal po jeho představení v roce 2024 zhodnocení akcií takřka o 50 %. Na začátku všeho jsou Američané, kteří bezplatně darují tkáně svých zemřelých pro dobročinné účely. Tkáňové banky mohou podle amerického zákona za servisní poplatky poskytnout kůži komerčním a biotechnologickým partnerům. Na konci jsou v Koreji podle údajů výrobce Humedix až stovky dávek preparátu vyrobených z jediného těla. Jedna seance s aplikací séra stojí na kosmetických klinikách v přepočtu od 10 do 30 tisíc korun.
Čtěte také
Korejské firmy využily legislativní mezery, když preparát zaregistrovaly jako lidskou tkáň k transplantaci, a ne jako klasické léčivo. Výrobci se tak vyhnuli nárokům na mnohaleté klinické testování a schvalování. „Některé produkty založené na lidských tkáních čelí značně laxním normám,“ upozornil právní expert Kwon Dong-ju deník The Korea Herald.
Odborníci upozorňují, že jedinou vědeckou studií zabývající se možnými riziky používání těchto preparátů v estetické medicíně byla ta z týmu Yonsei University. Pracovala se vzorkem pouhých dvaceti lidí, který nemůže odhalit vzácnější případy či dlouhodobější komplikace. Varují, že pokud by se například pod kůží objevily uzlíky či záněty, nelze je na rozdíl od běžně používané kyseliny hyaluronové rozpustit enzymaticky, ale jediným řešením je chirurgický zákrok.
Čtěte také
V korejské společnosti už nové odvětví kosmetiky vyvolalo pobouření nad zneužíváním dárcovského systému. Podle sociologických průzkumů více než 60 % Korejců odmítá používání tkání zemřelých v estetické medicíně a zákonodárci už chystají zpřísnění pravidel. Preparát stále nemá schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv ani evropskou certifikaci CE, takže jeho budoucnost na dalších trzích zůstává značně nejistá.
Poptávka už se však v Asii přenesla na černý trh, když v Hongkongu bezpečnostní složky společně s ministerstvem zdravotnictví provedly podle informací deníku The Standard rozsáhlé razie na soukromých klinikách, kde zabavily množství nelegálně dovážených ampulí. U nich je z důvodu nevhodného a dlouhodobého skladování navíc další riziko. „Pokud leží dlouho, mohou se v nich množit bakterie, plísně nebo viry,“ upozornil v Hindustan Times dermatolog Kingsley Chan Hau-ngai.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Covid tu stále je a bude velmi rychle mutovat, říká Prymula. Popsal, proč se o nemoci nemluví
