krávy

Profesionální hráč na violoncello, který během pandemie nemohl koncertovat, se v Dánsku v karanténě zaměřil na netradiční publikum – hrál pro stádo krav. Zkušenost ho natolik obohatila, že věrným čtyřnohým posluchačům hraje i poté, co se koncertní sály znovu otevřely. Napsala o tom agentura AFP.

Indie aktuálně patří mezi koronavirem nejpostiženější státy světa. Denně zde přibývají statisíce nakažených a roste také množství obětí. Část Indů tak zkouší velmi kuriózní způsob, jak se před nákazou ochránit. Svá těla pokrývají kravským trusem a močí. Krávy totiž mnoho Indů považuje za posvátné, a tudíž věří, že jejich výměšky je před koronavirem zachrání.

O víkendu se mění čas. V noci ze soboty na neděli se hodiny posunou o 60 minut dopředu. Že to některým lidem dělá problémy, se ví. Možná vás ale překvapí, že je změnou narušen také život hospodářských zvířat.

Ke španělským břehům připlula druhá loď, která od poloviny prosince bloudila po Středozemním moři. Lodě Elbeik a Karim Allah měly svůj náklad, tisíce španělských býků, vyložit v libyjských a tureckých přístavech. Zdejší úřady je však odmítly vpustit z důvodu obav z nemocí. Ze stejného důvodu teď musí být býci ve Španělsku utraceni

Španělské úřady rozhodly o porážce stovek telat, která strávila více než dva měsíce plavbou po Středozemním moři. Původně směřovala do Lybie a Turecka, zdejší úřady je však z obav z nemocí odmítly vpustit do země. Ze stejného důvodu budou nyní přeživší býci ve Španělsku utraceni.

Pozdvižení v Hradci Králové způsobila ve středu po poledni zpráva, že se městem prochází skupina krav. Na místo vyrazili policisté i strážníci a skutečně pětihlavé stádo objevili. Odchyt trval až do večerních hodin, krávy mezitím naběhaly možná kilometry. Pronásledovala je i zásahová jednotka a další hlídky vyzbrojené samopaly.

Kohoutí kokrhání, bučení krav, hlasitý cvrkot cikád nebo zápach hnoje. To vše je neodmyslitelná součást venkova, která je nyní ve Francii chráněna zákonem o „smyslovém dědictví“ tamních vesnic.

Poměrně novým fenoménem v ochraně zvířat u nás jsou azylové farmy, které slouží jako netradiční útulky. Kromě psů a koček zde totiž nacházejí bezpečný domov i krávy, prasata či slepice. Hned dvěma azylovým farmám a lidem, kteří se kvůli zvířatům vzdali svého pohodlí, se věnuje i nový dokumentární seriál Síla soucitu z produkce brněnské aktivistické skupiny Kolektiv pro zvířata.

Novozélandské ministerstvo pro primární průmyslová odvětví dočasně pozastavilo žádosti o vývoz živých zvířat ze země. Rozhodnutí ministerstva přichází poté, co se během tajfunu na moři u Japonska ztratila nákladní loď s téměř šesti tisíci zvířat na palubě. Po zákazu vývozu živých zvířat dlouho volají ochránci zvířat.

Díky robotizaci obstarává chod farmy v Otročíně nedaleko Karlových Varů pouhá pětadvacítka zaměstnanců. Zvířat mají přitom na starost patnáct set. Farma využívá například automatického krmení telat či senzoru, který monitoruje nejlepší dobu pro oplodnění.

Dříve několik desítek vajec, dnes několik stovek. Dříve tisíc litrů mléka, dnes až dvanáct tisíc. A tak bychom mohli pokračovat dál. Šlechtění zvířat přišlo spolu s domestikací, v posledních letech se však toto téma dostává do popředí kvůli svědectvím o tom, co se děje za zdmi velkochovů. Zvířata šlechtěná pouze na vyšší produktivitu totiž mohou za větší množství vajec, mléka či masa platit svým zdravím.

Nelegální výrobnu masa odhalili inspektoři státní veterinární správy ve Všeni na Semilsku. Na místě zabavili více než sto kilogramů masa a uzenin, které jako rizikové nechali okamžitě zlikvidovat. Majitelům hospodářství, kteří podle inspektorů neměli k výrobě a prodeji takových potravin příslušná povolení, hrozí vysoká pokuta.