Kundera je opět bez nejvyššího státního vyznamenání. Jaká jsou pro a proti?
Stejně jako loni – ani letos prezident Petr Pavel nevyhověl návrhu některých poslanců a u příležitosti oslav 28. října nepropůjčil Milanu Kunderovi nejvyšší státní vyznamenání. Jednomu z nejvýznamnějších světových autorů 20. století, který zemřel před třemi lety ve věku 94 let v Paříži, tak zůstane „pouze“ medaile Za zásluhy. Tu mu ještě za jeho života v roce 1995 udělil prezident Václav Havel. Proč jsou někteří politici přesvědčeni, že by Kunderovi více slušel Řád Bílého lva? A jak argumentují ti, kteří s takovými postoji nesouhlasí?
Kundera je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových autorů 20. století a českých spisovatelů vůbec. Jeho jméno se v minulosti opakovaně objevovalo mezi navrhovanými na Nobelovu cenu za literaturu. Těmito skutečnostmi často argumentují někteří poslanci, kteří jsou přesvědčeni, že by si brněnský rodák zasloužil nejvyšší státní vyznamenání v podobě Řádu Bílého lva.
ČTĚTE TAKÉ: Čáslavská, Kubera, Forman i Janžurová. Prezident vyznamenal 51 osobností
I letos Kunderovo jméno díky Poslanecké sněmovně doputovalo na Pražský hrad jako návrh. Že by to tentokrát mohlo vyjít, předpokládaly i sázkové kanceláře, které připisovaly posmrtnému vyznamenání Kundery příznivý kurz 1,25. Pavel během středečního ceremoniálu ve Vladislavském sále propůjčil Řád Bílého lva čtyřem osobnostem. Kundera ale mezi nimi opět nefiguroval.
Jeho přehlížení berou s nelibostí někteří politici. Jedním z velkých zastánců světově známého spisovatele je premiér Andrej Babiš (ANO). „Považuji za ohromnou ostudu, že Milan Kundera ještě neobdržel nejvyšší státní vyznamenání. Byl to náš nejznámější světový autor, všude je uznáván, ale Česká republika ho stále nedokáže ocenit. V roce 1995 mu alespoň Václav Havel udělil medaili Za zásluhy,“ sdělil loni pro CNN Prima NEWS, když Kunderu znovu navrhoval na nejvyšší vyznamenání.
Čtěte také
Babiš se s Kunderou osobně setkal v roce 2018 ve Francii, kde spisovatel žil od roku 1975. Na Západ emigroval v éře tzv. normalizace po sovětské invazi z roku 1968. O československé občanství Kundera přišel v roce 1979, o dva roky později získal francouzské. Občanství české dostal zpět až v listopadu 2019, tedy krátce po setkání s Babišem.
„Měl jsem tu možnost se s panem Kunderou a jeho paní setkat. Když jsem zjistil, že nemá české občanství, pomohl jsem mu ho získat. Lidí, jako byl Milan Kundera, bychom si měli vážit, proto ho opakovaně navrhuji na Řád Bílého lva,“ zmínil předseda ANO.
Vstup do KSČ a údajné udavačství
V Poslanecké sněmovně se ale najdou hlasy, které s vyznamenáním Kundery nesouhlasí. „Někdo ho vnímá jako českého světového autora. Já, jakožto někdejší náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů, jsem velice citlivý na kauzy z 50. let, které vedly k dlouholetým trestům v lágrech, nebo dokonce k úmrtí politických vězňů,“ řekl v minulosti pro CNN Prima NEWS poslanec a historik Pavel Žáček (ODS).
Narážel tak na kontroverze kolem Kundery a jeho údajného udavačství. V roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek historika Adama Hradilka. Ten ve svém textu nařkl Kunderu z udání západního agenta Miroslava Dvořáčka, který následně strávil 14 let ve vězení. Hradilek tak učinil na základě policejního hlášení, které nalezl při svém výzkumu. Sám Kundera obvinění popřel s tím, že jde o ránu pod pás. Na jeho stranu se také postavila řada známých osobností z Česka i ze zahraničí.
Čtěte také
Kdo Dvořáčka skutečně udal, dodnes není jasné. Faktem zůstává, že Kundera hned po komunistickém puči v únoru roku 1948 vstoupil do KSČ. Jeho literární prvotinou pak byla sbírka básní Člověk zahrada širá – dílo oslavující komunismus v duchu stalinistického ražení. V roce 1950 byl nicméně z KSČ vyloučen, když StB zachytila jeho korespondenci zesměšňující vysokého stranického funkcionáře. Kunderu tato událost později inspirovala k hlavní zápletce jedné z jeho nejznámějších knih vůbec – románu Žert z roku 1967.
Otazník nad vztahem k Čechům
V 60. letech se Kundera stal významným aktérem snah o liberalizaci kulturních poměrů v zemi. V roce 1967 například veřejně odsoudil cenzuru. Po srpnové okupaci se ale dostal do názorového konfliktu s disidenty v čele s Václavem Havlem, jelikož odlišně vnímal význam pražského jara i vývoj po roce 1968.
Kunderovo odcizení od Čechů se stupňovalo zejména po jeho emigraci do Francie. Po sametové revoluci se do své vlasti vracel jen výjimečně. Třeba na již zmíněný ceremoniál v roce 1995 ve Vladislavském sále poslal místo sebe svou ženu Věru. K symbolickému usmíření s Havlem tak nikdy nedošlo.
Mnoho lidí také mrzel Kunderův přístup k překladům jeho francouzských děl do češtiny. Ty dlouhou dobu prakticky neumožňoval a odmítal práci na nich svěřit jiným překladatelům. Jednal tak prý na základě špatných zkušeností s neautorizovanými překlady. Názor změnil až krátce před svou smrtí, kdy si jeho důvěru získala Anna Kareninová. Jejím prvním uveřejněným překladem Kunderova francouzsky psaného textu se v roce 2020 stala Slavnost bezvýznamnosti. Milan Kundera zemřel 11. července 2023, bylo mu 94 let.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyznamenání měl dostat i Kocáb, zlobí se osobnosti. Pavel svého kritika ani nezmínil
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
