Letadla plná Afghánců a tajné schůzky: Tálibán svírá Evropu v kleštích, ta se pomalu podvoluje
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Evropa začala jednat s Tálibánem o deportacích.
Německo už uzavřelo dohodu o přímém vyhošťování.
Hnutí využívá strach z migrantů k posílení pozic v Evropě.
Proč se v Bruselu mlčelo o porušování lidských práv?
Evropské země chtějí urychlit deportace Afghánců, a proto začínají jednat s Tálibánem, jehož vládu většina států světa odmítá oficiálně uznat. Německo už s hnutím uzavřelo dohodu o přímém vyhošťování migrantů a další země zvažují podobný postup. Tálibán se snaží spolupráci využít k získání hospodářské pomoci a posílení svého postavení v Evropě, zatímco organizace na ochranu lidských práv varují před osudem Afghánců, kteří se budou muset vrátit do vlasti, píše The New York Times.
Na konci června se v Bruselu sešlo více než 20 evropských představitelů s pěti zástupci Tálibánu, aby projednali otázku deportací, čímž porušili dosavadní nepsané pravidlo Evropské unie nevést s tímto hnutím rozhovory, píše deník The New York Times. Podle tří účastníků a dalších tří činitelů informovaných o průběhu schůzky se Evropané ale ani slovem nezmínili o porušování lidských práv ze strany Tálibánu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dělat z teroristů oběti je absurdní. Ministerstvo vzpomnělo na krvavý útok Hamásu v Izraeli.
Evropské vlády tvrdí, že s Tálibánem jednají pouze o praktických otázkách spojených s deportacemi. Organizace na ochranu lidských práv ale varují, že snaha posílat Afghánce zpět do vlasti přehlíží nebezpečí, kterému tam mohou čelit. „Evropská unie nemůže věrohodně odsuzovat systematické represe ze strany Tálibánu a zároveň s ním spolupracovat na deportacích Afghánců do prostředí, kde budou vystaveni právě těm formám útlaku, proti nimž se Unie údajně staví,“ uvedla Fereshta Abbasiová, odbornice na Afghánistán z organizace Human Rights Watch.
Čtěte také
Oficiální diplomatické uznání Tálibánu je pro většinu zemí stále nepřijatelné. Jedinou zemí na světě, která vládu Tálibánu formálně uznala, je Rusko. Tálibán každopádně považuje vyjednávání o deportacích za cestu k tomu, aby evropské země postupně jeho vládu nad Afghánistánem přijaly. A někteří evropští diplomaté připouštějí, že se mu to daří.
Tálibán se nyní snaží svou pozici využít a po evropských vládách požaduje rozšíření diplomatických misí a finanční podporu na začlenění Afghánců, kteří byli deportováni zpět do vlasti. Usiluje také o rozsáhlejší hospodářskou pomoc, což je pro evropské země citlivá otázka. Ty totiž svou podporu dosud omezovaly výhradně na humanitární pomoc. Rozvojová pomoc by se však už mohla chápat jako přímé financování vlády Tálibánu. „Tálibán má skutečnou páku a Evropská unie je zcela bezmocná. Evropské země jsou pod takovým tlakem, že jsou připraveny uzavřít téměř jakoukoli dohodu, aby odstranily kriminální uprchlíky,“ poznamenal Conrad Schetter, ředitel Bonnského mezinárodního centra pro studium konfliktů v Německu.
Německo, Francie, Británie...
Německo patří k hlavním zastáncům deportací Afghánců. Koncem loňského roku uzavřeli němečtí představitelé dohodu s vládou Tálibánu, která umožňuje přímé deportace afghánských migrantů bez povolení k pobytu namísto jejich vracení přes třetí země. V únoru pak odletěl z Lipska do Kábulu charterový let s 20 afghánskými muži, kteří byli v Německu odsouzeni za trestné činy – šlo o první deportaci uskutečněnou na základě nové dohody. „Dohoda s Tálibánem vytváří spolehlivý základ pro přímé a trvalé deportace do Afghánistánu,“ uvedl v prohlášení německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Podle údajů německého ministerstva vnitra deportovalo Německo od května loňského roku 263 Afghánců. Představitelé spolkových zemí i federální vlády ale usilují o zrychlení tempa a začali deportovat i afghánské migranty bez trestního záznamu.
Francie, která dlouhodobě patří mezi země EU nejméně ochotné navazovat styky s Tálibánem, zvažuje podle čtyř evropských a afghánských diplomatů zapojených do jednání podobný postup. Mluvčí ministerstva zahraničí Pascal Confavreux na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že cílem diskusí je „usnadnit odsun afghánských občanů, kteří v zemi pobývají nelegálně a představují riziko pro národní bezpečnost“.
Čtěte také
O uzavření přímých dohod s Tálibánem uvažuje také několik dalších evropských zemí a vývoj v Evropské unii sleduje i Velká Británie.
Tajná schůzka v Bruselu
Evropští diplomaté se s představiteli Tálibánu pravidelně scházejí v Dauhá a Istanbulu. Letos 23. června se však s nimi poprvé setkali přímo na území Evropské unie, konkrétně v Bruselu, píše AP. Pět představitelů Tálibánu doprovodili belgičtí policisté v civilu v černých dodávkách do hotelu poblíž mezinárodního letiště, kde na ně čekalo více než 20 evropských činitelů. Zpráva o návštěvě Bruselu ale vyvolala mezi organizacemi na ochranu lidských práv a evropskými politiky tak silnou vlnu kritiky, že místo konání schůzky bylo utajeno ještě několik hodin před jejím začátkem.
Pět zástupců Tálibánu si před schůzkou v Bruselu stěžovalo na přístup belgických úřadů, kterým podle nich trvalo několik měsíců, než jim udělily víza. Na protest proto 23. června odmítli oběd s evropskými diplomaty. Jejich víza platila pouze jeden den, a tak ještě téhož odpoledne z Bruselu odjeli. S evropskými představiteli jednali něco málo přes pět hodin.
Suhail Šáhín, velvyslanec Tálibánu v Kataru, uvedl, že evropským diplomatům doporučuje, aby s hnutím jednali otevřeněji a poskytli Afghánistánu hospodářskou pomoc. Když tak neučiní, počet Afghánců migrujících do Evropy podle něj poroste. „Pokud v Afghánistánu panuje nezaměstnanost a hospodářská krize, zaplaví Afghánci Evropu.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Stále dýchá, volala po popravě o pomoc právnička Pikeové. Záznamy hovorů ukázaly chaos
vaclav.cerny@iprima.cz
