Máslo i mléko jsou stále v obchodech extrémně levné. Klid před cenovou bouří, varuje ekonom
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Máslo a mléko jsou v obchodech za lákavé ceny.
Cukr stojí v průměru 17 korun, v akci i 11 korun.
Ekonomové varují před koncem období levných potravin.
Proč se od příštího roku očekává zdražování?
Základní potraviny v obchodech se po letech zdražování dají sehnat velmi lacino. Týká se to hlavně másla, mléka či cukru. Pro spotřebitele se jedná o dobrou zprávu, protože na potravinách mohou na podzim ušetřit. Na paměti by však měli mít hned několik varovných zpráv, podle kterých se dá očekávat od příštího roku zdražení. Rostou totiž ceny energií, pohonných hmot a špatná byla i úroda některých plodin kvůli počasí.
Od jara mohou lidé na pultech sledovat zlevňování. Týká se to zejména základních potravin, mezi které patří mlékárenské produkty. V létě se ceny propadly a mléko se v akcích nabízelo již od šesti korun a máslo od dvaceti korun. Současné nabídky nejsou tak nízko a trvanlivé polotučné mléko se dá v akci sehnat za 8,90 koruny a máslo za 24,90 koruny. I tak se jedná o velmi lákavé ceny a obchodní řetězce je pravidelně umisťují na přední strany slevových letáků.
ČTĚTE TAKÉ: Vaše kámoše jsme vyházeli a přehradu postavíme. Turek se omluvil ekologům, pak se jim vysmíval
Nízké ceny panují také u jiných základních surovin. Podle dat Českého statistického úřadu se dal kilogram cukru před třemi lety pořídit za 35 korun. Nyní se prodává v průměru o 18 korun levněji a v akčních nabídkách je k mání i za 11 korun. Pšeničnou mouku seženete v akci za 7,90 koruny.
Čtěte také
Podle agrárního analytika Petra Havla jsou základní potraviny nabízeny často ve slevě kvůli nalákání zákazníků do prodejny. Při následném nákupu pak lidé utrácejí i za jiné zboží, u kterého jsou marže vyšší. Obchodníci totiž prodávají máslo či mléko pod nákupní cenou, což dlouhodobě kritizují mlékárny a zpracovatelé.
„Je vidět, že je to velmi tvrdý konkurenční souboj. Pokud jeden z řetězců přijde s výhodnou akcí, ostatní se mu snaží vyrovnat. Pro spotřebitele to je naopak velmi pozitivní, protože mají levnější potraviny. Jediným problémem je, že při dlouhodobějších slevách nemá zákazník přehled o skutečné hodnotě produktu. Celá situace proto vede k plýtvání, protože co je levné, toho si člověk neváží,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS Petr Havel.
S velkými slevami bude ale v nejbližší době konec. Myslí si to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého se hromadí důvody ke zdražování. „První varování přichází ze světových trhů. Globální ceny potravin už nejsou v jednoznačně sestupném trendu. U řady komodit se trend otáčí vzhůru. Ceny v českých obchodech pochopitelně nevznikají ve vakuu, v izolaci od světového dění. Pšenice, kukuřice, olejniny, mléko nebo maso jsou součástí evropského a světového trhu. Co zdraží venku, dříve či později zpravidla také v Česku,“ uvedl Kovanda.
Podle něj lze nyní hovořit o klidné atmosféře, která se však brzy může změnit. „Jde o klid před bouří. Či alespoň bouřkou. Současná cena potravin mnohdy odráží nákladové poměry před několika měsíci, nikoli ty dnešní,“ řekl dále ekonom.
Zdražuje plyn, elektřina i pohonné hmoty
Zdražování se týká také energií, kde rostou ceny na velkoobchodních burzách. V souvislosti s tím upravily v září dodavatelské společnosti své ceníky a v příštím roce se počítá s podobným scénářem. Potraviny jsou energeticky náročné zboží. V současné době zemědělci bojují s drahými hnojivy, která se vyrábějí z plynu.
Čtěte také
„Zemědělec potřebuje naftu do traktoru a kombajnu. Výrobce hnojiv upotřebí zemní plyn. Potravinářský závod elektřinu a teplo. Chladírna elektřinu. Kamion zase naftu. Supermarket energii na chlazení, vytápění a osvětlení. A obal často vzniká z ropných produktů. Když tedy zdražují ropa a plyn, zdražování nekončí na čerpací stanici – tam vlastně teprve začíná. Dražší energie postupně prostupují celým řetězcem produkce potravin,“ uvedl Kovanda.
„Obvykle se zpožděním za zdražováním u čerpacích stanic. Náklad nejprve zaplatí zemědělec, potom zpracovatel, dopravce a obchodník. Až nakonec jej vidí zákazník na cenovce v supermarketu,“ dodal ekonom.
Zdražování potravin predikuje také analýza ČSOB, podle které by se inflace v příštím roce mohla vyhoupnout nad tři procenta. „Sucho snižuje objem dostupné krmné siláže a současně i její energetickou hodnotu, což by se mělo projevit se zpožděním na nižší dojivosti i nižší tučnosti mléka na trhu. Ještě o něco rychleji se pravděpodobně mohou projevit aktuálně rostoucí ceny krmných obilovin. Extrémní regionální sucho náš argument pro návrat potravinové inflace v roce 2027 ovšem výrazně zesiluje. Po letošním poklesu cen potravin o více než jeden procentní bod předpokládáme v příštím roce jejich růst dosahující teoreticky v průměru čtyř až pěti procent,“ uvedl dříve hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rodiče a učitelé si nerozumějí, ukazuje průzkum. Stěžuje si až 40 procent kantorů
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
