Povinná školní docházka na osm let na základní škole, ovšem s navazujícími dvěma lety na střední? S návrhem velké reformy školství přišla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která nyní k tomuto tématu iniciovala kulatý stůl se zřizovateli škol a odborníky na vzdělávání. Zákonodárkyně si od změny slibuje plynulejší přechod mezi vzdělávacími etapami. Kritici však namítají, že změny by byly implementovány ve špatné chvíli.
„Dnes běžně maturují dvacetiletí lidé, přitom v zahraničí mají bakaláře a zakládají startupy. Modularita osmileté ZŠ s navazujícími dvěma roky na střední škole přináší všem žákům prodloužení povinné školní docházky na deset let, zároveň však potřebné zkrácení a zefektivnění celkové vzdělávací dráhy,“ vysvětlila svůj záměr Zajíčková v tiskové zprávě.
K TÉMATU: Rakušan chystá brožuru pro krizové hodiny. Koncept Odolné společnosti představil Pavlovi
Možnost zkrácení základní školy vítá i pražský radní pro školství, sport a volnočasové aktivity Antonín Klecanda (STAN). Systém 9+0, tedy povinně devět let na základní škole bez povinné střední, podle něj brzdí vzdělávací systém a zatěžuje kapacity. „Čím dříve přejdeme na pružnější strukturu, tím lépe pro žáky, učitele i školy,“ zhodnotil.
„Nyní musíme rozhodnout, zda v období 4. až 6. třídy zachováme model jednoho učitele, jak je tomu na prvním stupni, nebo zda výuku rozložíme mezi více učitelů, jako je tomu na druhém stupni,“ uvedl děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.
Aby byla reforma přijata, je nutná součinnost poslanců a pedagogických fakult. „Demografický vývoj a klesající počet žáků nám dává prostor pro hladký přechod na nový systém, který bude výrazně prostupnější a flexibilnější,“ věří děkan.
Tři stupně základního vzdělání a dva roky střední
Nový systém by měl být rozdělen do tří stupňů základního vzdělávání – první stupeň od první do třetí třídy, druhý stupeň od čtvrté do šesté třídy a třetí stupeň by zahrnoval sedmou a osmou třídu. Následovaly by povinné dva roky na střední škole.
Podle Zajíčkové tato komplexní reforma podpoří „lepší prostupnost vzdělávání a cílenější kariérové poradenství, tedy zavedení systematické práce se žáky ve 2. a zejména 3. stupni základní školy,“ tedy v době, kdy rozhodují o své profesní budoucnosti.
Poslankyně rovněž upozorňuje, že současný vzdělávací systém je zastaralý a nereflektuje dnešní situaci. Společnost podle ní nepoptává brzký odchod do pracovního poměru.
Osm let na základní škole by uzavřely jednotné výstupní testy, které by však nebyly na stejné bázi jako soudobé přijímací zkoušky. Povinné dva roky na střední by žáci zakončili maturitou. „Malou maturitu“ by tak skládali i učni, zájemci o další studium by pokračovali další dva roky až k „velké maturitě“.
Stačilo by jedno volební období?
Někteří odborníci na vzdělávání však návrh zkritizovali s tím, že má trhliny. Upozorňují na špatné načasování, jelikož nyní je v plném proudu revize rámcového vzdělávacího programu. „Kdyby několik let poté přišla tak zásadní reforma, celé bychom to museli dělat znovu,“ upozornil programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
Zajíčková rovněž avizovala, že by chtěla prosadit zásadní změny v příštím volebním období, aby mohlo vše odstartovat v roce 2030. Pedagog a senátor Jiří Růžička (zvolen za KDU-ČSL, ODS a TOP 09) však upozornil, že se to za jedno volební období nestihne. „Je to věc, na které se musí shodnout všichni lidé v politickém spektru,“ podotkl.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Za servis auta u učňů lze ušetřit třetinu ceny. Oblíbený je i nákup jídla od budoucích kuchařů
