Méně času na žáka? Školní psychologové narážejí na limity, o dostupnosti rozhoduje region
Počty poradenských a psychologických oddělení ve školách zůstávají v posledních letech stejné, roste ovšem poptávka ze strany žáků. Tento trend vede k tomu, že v poradnách se musí intenzivněji věnovat diagnostice a s ní spojené administrativní činnosti, takže zůstává upozaděna systematická práce s žáky, uvádí ve zprávě Česká školní inspekce. Její představitelé současně upozorňují, že propast mezi regiony se projevuje i zde.
Zájem žáků o pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC) již několik let roste. Tato zařízení se tak stávají jedním z klíčových prvků z hlediska podpory rovného přístupu ke vzdělávání a plnění cílů Strategie 2030+, upozorňují ve zprávě inspektoři.
ČTĚTE TAKÉ: Učit děti na krizi? Obviňují nás, že jsme váleční štváči, tvrdí expert. Roli hrají i nepedagogové
Jenže jak vzápětí inspekce dodávají – zaměstnanci poradenských zařízení „narážejí na limity systému“, zvláště co se týče personální stránky. V návaznosti na zvětšující se poptávku tak nejenže narůstá objem práce, ale mění se i její charakter. Pedagogičtí odborníci se musí více věnovat diagnostice a související administrativě, od níž se odvíjejí podpůrná opatření, zatímco systematická práce s žáky je upozaděna.
Čtěte také
Příliš prostoru není ani na dlouhodobé intervence. „V pěti krajích byla nejčetnější činností speciálních pedagogů administrativa,“ upozorňuje inspekce. Nárůst zájmu o poradny spočívá podle hlavních zjištění ve větším důrazu na inkluzivní vzdělávání, ale třeba také v lepší informovanosti rodičů a škol o tom, jaké možnosti podpory stát nabízí.
Speciálních pedagogů je více, počty psychologů stagnují
Jenže zvýšenému zájmu ze strany studentů neodpovídají kapacity. V přepočtu na plně zaměstnané sice vzrostl počet speciálních pedagogů během posledních dvou let, ale u psychologů počty stagnují. Dvě třetiny zařízení volají po posílení o nové odborné pracovníky. V oblasti PPP inspekce registruje nárůst podílu zkrácených úvazků.
Mezikrajské srovnání potvrzuje, že i v této otázce se odráží neblahý trend českého školství, tedy propastná rozdílnost podmínek mezi regiony. Někde připadá na jednoho odborníka mnohonásobně více klientů-žáků než v jiných regionech. Inspektoři však poznamenávají, že to není dáno jen počtem poradenských zařízení, ale také jejich vnitřním uspořádáním a strukturou klientely. V řadě krajů se žáci setkávají s omezenou nabídkou SPC, což představuje problém hlavně pro žáky se smyslovým či tělesným postižením.
Součástí PPP jsou psychologové, speciální pedagogové či metodici prevence. Právě metodiků v posledním roce skokově přibylo především v Ústeckém kraji, jak poznamenává zpráva. Aktivitu PPP tvoří především jednorázové intervence, u SPC se jedná o intervenci zpravidla jednou za dva týdny.
Čtěte také
Za pozornost stojí i rozdíly u intervencí probíhajících jednou za dva týdny. „Je zarážející, že tito klienti (docházející v této frekvenci k odborníkům, pozn. red.) tvoří 95 procent v Pardubickém kraji, ale pouhá dvě procenta ve Zlínském kraji,“ uvádí školská inspekce.
Podpořme pedagogické poradny, deklaroval Plaga
K podpoře poradenské sítě se zavázala i vláda v programovém prohlášení, v němž se hovoří o zajištění „dostatečného financování školních psychologů, speciálních pedagogů a asistentů pedagogů na školách, a to se zaměřením na kvalitu, nikoliv kvantitu“. Kabinet chce také podporovat tyto studijní programy.
K tématu se vyjádřil i ministr školství Robert Plaga (za ANO) ve Sněmovně, když se vymezoval proti „svatým válkám“ ohledně inkluze. „Ano, má být, ale nastavena tak, aby z ní měli všichni prospěch. Musíme tedy podpořit školní poradenská zařízení a pedagogicko-psychologické poradny a současně budovat psychickou odolnost dětí,“ prohlásil na začátku února s tím, že doufá, že jde napříč politickým spektrem o neštěpící téma.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Porvou se obce o žáky? Ve městech bude přetlak, jinde mají děti scházet, varuje audit
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
