Polovina dětí nemá ve škole nikoho, komu by věřila. Podle odbornice by stačila jediná věc
Každé druhé dítě nemá ve škole jediného dospělého, kterému by mohlo důvěřovat. Ukázal to rozsáhlý průzkum Ústeckého kraje mezi 21 tisíci žáky a studenty. Úzkosti, deprese a další psychické potíže se přitom podle odborníků objevují u stále mladších dětí a přibývá jich. Učitelé nemusí být psychology, aby to změnili. Podle krajské koordinátorky prevence jim stačí jedna obyčejná věc. Kraj zároveň vyčlenil na duševní zdraví dětí rekordních téměř 20 milionů korun a v Ústí nad Labem se děti dostanou k psychiatrovi do čtrnácti dnů.
Dítě najednou přestane zlobit? Může jít o varovný signál, upozorňuje psychiatr
Zatímco starší generace se cítí psychicky zdravá výrazně častěji, mezi mladými lidmi je situace méně příznivá. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif Pojišťovny se psychicky zdravých cítí přibližně 54 procent mladých, zatímco ve věkové skupině 55 až 65 let je to 79 procent. Odborníci upozorňují na rostoucí vliv sociálních sítí, osamělost i tlak na dokonalost. Pocit bezpečí ale ovlivňují také finance. Češi dnes potřebují mít pro svůj finanční komfort k dispozici v průměru 88 tisíc korun.
Rozmáhá se sólo randění: Podpoří sebevědomí a dělá z lidí lepší partnery, tvrdí psycholožka
Sociální sítě pobláznil další trend – takzvaný self dating, neboli sólo randění. Lidé při něm nejčastěji sami navštěvují kavárny, restaurace, chodí na procházky anebo třeba na nákupy. Kromě hezkých fotek a videí ale může mít rande se sebou samým podle psychologů i řadu benefitů. Pomáhá například budovat sebevědomí a třídit myšlenky. A vůbec nevadí, že je člověk zadaný.
Školní psychologové nemají důvěru žáků, ukazuje průzkum. Co by podle dětí pomohlo?
Návrat do školních lavic může pro mnohé děti znamenat i větší stres. Pro mladší žáky mohou být jmenovatelem skličujících pocitů vztahy ve škole či množství povinností, u starších jde o tlak na výkon, vyplývá z průzkumu organizace UNICEF. Ten také ukázal, že školní psychologové mají velmi malou důvěru žáků, pokud se chtějí někomu svěřit se svými problémy. Co stojí za propastí mezi studenty a odborníky? I to popsaly žačky, které vystoupily v rámci brífinku neziskové organizace.
Černá kronika SSSR: Děvčátka vraždil psycholog „Režisér smrti“. Rád četl Lolitu
Před soudem stál muž v brýlích se silnými obroučkami, na první pohled zcela obyčejný. Na ulici byste kolem něj prošli bez povšimnutí. Zvláštní ale bylo, že neprosil o milost ani mírnější rozsudek. Naopak, sám žádal o nejvyšší trest – trest smrti. A soud mu vyhověl, výstřel z pistole v moskevské věznici Butyrka 2. srpna 1996 ukončil život psychologa Valerije Asratjana, sexuálního násilníka a vraha nezletilých dívek.