psycholog

Podle odborníků narůstá u dětí agresivita. Zvyšuje se rovněž počet mladých lidí trpících depresemi. Pro CNN Prima NEWS to potvrdil psycholog Václav Mertin. Roli v tom podle něj může hrát chování rodičů či škola. Vliv ale mohou mít také sociální sítě, návykové látky či nedávno skončená pandemie koronaviru.

Již 12. dubna mnozí žáci usednou do lavic s myšlenkou na budoucnost: čekají je přijímací zkoušky na střední školy. Někteří rodiče se bojí, aby se jejich dítě vůbec někam dostalo. Jiní je tlačí na prestižní školy, protože právě ty podle nich zaručují úspěšnost v dalším životě. Vůbec to tak ale nemusí být. Úspěch v přijímačkách z velké míry ovlivňuje schopnost dítěte zvládnout stres, ale i to, jak se k celé situaci staví sami rodiče. Pro CNN Prima NEWS to uvedli psychologové Václav Mertin a Šárka Miková. Připojili také tipy, jak se na velký den připravit.

Za rodinnou tragédií ve středočeských Hořovicích stálo několik faktorů. Podle sousedů důležitou roli sehrály neshody mezi oběma partnery, jak místní popsali pro CNN Prima NEWS. Muž měl na ženu také žárlit a holdoval alkoholu. Konflikty nicméně skončily smrtí celé rodiny.

V souvislosti s přijímacími zkouškami bychom měli děti naučit, že součástí života je neúspěch, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS psycholog Marian Jelínek. Místo toho se podle něj honíme za „pseudodokonalostí“. Vysvětlil také, že děti vnímají stres zejména prostřednictvím svých rodičů.

Prezident Zelenskyj už nepřemýšlí jako hlava státu. Pro CNN Prima NEWS to řekl uznávaný ukrajinský psycholog Rostislav Prokopjuk, který žije v Česku 30 let. Na hrůzy, které se odehrávají v jeho rodné vlasti po napadení Ruskem, se dívá se slzami v očích a svým krajanům se snaží pomáhat.

Ačkoliv mnohým dětem připadají některé domácí úkoly zbytečné a otravné, mají své místo. Myslí si to psychologové Galina Jarolímková a Václav Mertin. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznili, že v určité části života si děti musí nabyté informace ze školy doma procvičovat, aby si vytvořily návyk. Kriticky naopak hodnotí taková zadání, která mají suplovat výklad učitele. „Úkoly musejí mít hlavu a patu a nesmí jít o buzeraci,“ podotkl Mertin. Polskou cestou – kdy žákům základních škol u severních sousedů od dubna vypracovávání domácích úkolů odpadá – by se nevydávali.

Policisté dál vyšetřují případ z brněnské univerzity, kde zajistili podezřelého mladého muže s legálně drženou zbraní. Podle školy se choval zvláštně a měl trhavé pohyby, a tak na místo povolali strážce zákona. Ti v domě dotyčného objevili další zbraně a zabavili je. Muže teď čeká zkoumání jeho psychického stavu. Dosavadní počínání strážců zákona pro CNN Prima NEWS zhodnotil psycholog Radek Ptáček.

Dlouhé čekací doby na objednání a často marné hledání specialistů pro své autistické děti. S takovými problémy se potýkají některé rodiny. Za vším je nedostatek psychologů. Specialisté tvrdí, že důvodem je dlouhé a finančně náročné studium.

Pouze necelá desetina lidí, kteří prožili domácí násilí, má důvěru v soudy, jež rozhodují o vině, či nevině agresorů. Alarmující data přinesl výzkum, který realizovala iniciativa Pod svícnem a výzkumná agentura Ipsos. Naopak nejvíce respondentů důvěřuje neziskovým organizacím, a to v 90 procentech případů. Výzkum také ukázal, že téměř tři čtvrtiny případů domácího násilí se nedostaly před soud. Z těch, které tam zamířily, jen ve 40 procentech justice rozhodla podle dotázaných spravedlivě.

Na konci ledna školáci domů donesou pololetní vysvědčení. Přestože psycholožka Šárka Miková doporučuje nepřikládat mu příliš velkou váhu, bylo by dobré na něj nějak zareagovat. A je úplně jedno, jestli jsou na vysvědčení známky, nebo slovní hodnocení. Podle odbornice by rodiče v případě špatných známek neměli trestat, ale hledat příčinu. Na druhé straně radí zdržet se odměn, které neprospívají dlouhodobé motivaci.

Trestuhodná ignorace, obrovské pochybení, selhání. Tak se o šokujícím případu, kdy soud v Brně změnil tříletý trest za znásilnění na podmínku, vyjadřuje pro CNN Prima NEWS klinický psycholog Radek Ptáček. Jako uznávaný expert popisuje, co se děje v nitru obětí takové hrůzy: svět jim najednou nedává smysl.

Natáčet si nejrůznější tragédie a se zaujetím sledovat lidské pohromy? Lidi neštěstí obecně přitahuje. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl psychiatr Cyril Höschl. Není proto překvapením, že masakr na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) veřejnost tolik zajímá. Dobrat se odpovědi na otázku, proč mladík střelnou zbraní usmrtil čtrnáct nevinných a další desítky zranil, by podle psychologa Jana Kulhánka společnosti prospělo.