Porvou se obce o žáky? Ve městech bude přetlak, jinde mají děti scházet, varuje audit
Pokles porodnosti školský systém v budoucnu neovlivní, ale může prohloubit propast mezi regiony a velkými městy. Zatímco v nich bude problém sehnat ve škole pro žáka místo, lokálně bude problém třídy naplnit. K takovým závěrům dospěli analytici společnosti EDUin. Ze Svazu měst a obcí se ozývají obavy, že většina škol bude v následujících letech v ohrožení a že se obce nejspíše porvou o každého žáka kvůli přiřazeným penězům.
Audit se především zaměřil na dopady demografických předpovědí na školství v dalších letech. Analytička EDUinu Nikola Šrámková upozornila na stav nacházející se v bodě zlomu. „Nová vedení obcí, která vzejdou z komunálních voleb na podzim, se otázkám spojeným s demografií budou muset věnovat,“ nastínila na úvod odbornice.
K TÉMATU: Peníze ve školství? Tvrdý boj teprve přijde, míní Plaga. Plánuje zásadní změnu přihlášek na střední
Šrámková dále uvedla, že zatímco v některých oblastech má pokračovat odliv mladých lidí, takže porodnost bude nadále klesat, jinde nastane naopak problém s přeplněnými kapacitami ve školách.
„Řešíme jak nedostatek míst v mateřských školách, nízkou účast dětí ze znevýhodněného prostředí a přetížené třídy v rychle se rozvíjejících aglomeracích, tak úbytek žáků ve školách, jimž hrozí slučování i rušení,“ zdůraznila Šrámková při představování výsledků v Senátu. Problémem je prý také výrazná rozdílnost škol napříč republikou. Setrvávající demografické trendy situaci podle ní ještě zhorší.
Spočívá budoucnost regionálního školství ve spolupráci?
Obávaný pokles počtu dětí se tak nebude dít rovnoměrně. Analytici předpokládají, že nedostatek míst ve školách bude charakteristický pro rozrůstající se oblasti, zatímco jinde budou řešit nenaplněné třídy. „Tato nerovnováha vytváří v aglomeracích tlak na infrastrukturu, zatímco v periferiích vede k ‚odlivu mozků‘. Regionální rozdíly ve vývoji počtu dětí povedou také k rozdílným nárokům na učitelské kapacity,“ uvádí Šrámková v představeném souhrnu auditu.
Překážkou pro kvalitní plánování je v tomto ohledu nedostatečná analýza dat – obcím scházejí odborníci, bez nichž není možné vytvořit příslušný plán na další roky. K dispozici mají také data na úrovni obcí s rozšířenou působností, která jim nabízí nově spuštěná Aplikace pro vizualizaci demografických predikcí. Jenže podle Šrámkové jsou pro vedení těchto samospráv těžko využitelná, a to kvůli rozdrobenosti systému obcí.
Pro některé obce bude výhodnější spolupracovat se svými sousedy. „Taková cesta může být i finančně výhodná, jelikož od ledna ty školy, jež jsou ve svazkovém vztahu, dostanou o 20 procent více na žáka z rozpočtového určení daní. Jenže historicky daná autonomie může vyvolávat pocit ztráty kontroly nad lokální školou, bariérou může být i rivalita mezi obcemi,“ popsala členka EDUin.
Čtěte také
Spolupráce může být založena na několika modelech. Jednou z variant je koncept takzvaného společenství obcí, díky němuž je možné nejen sdílet administrativní zátěž, ale i příslušné pracovníky, například IT správce, účetní, školní psychology či specializované pedagogy. Dále je možné zvolit již zmíněné svazkování škol, kdy se centralizuje řízení více škol pod jednoho ředitele a kde je výhodou více peněz na žáka nebo zřízení školské právnické osoby, jež je určitou obměnou svazku.
Boj mezi obcemi o žáka
„Porodnost bude podle našich odhadů klesat všude. Někde činí pokles o 10 procent, jinde činí 40 procent. Zrušením bude ohroženo 40 až 60 procent mateřských a základních škol. Teď jde jen o to, zda to bude řízené či nikoliv,“ představil ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí Dan Jiránek nepříznivé vyhlídky.
Předpokládá, že čím bude pokles dětí větší, tím více obce dostanou prostředků na jednoho žáka v porovnání s tím, kolik mají na obyvatele. „Již dnes mají na žáka dvakrát více peněz než na klasického obyvatele. Tato hodnota prudce vystřelí – půjde až o trojnásobek. Konkurenční boj mezi obcemi v tomto ohledu nepochybně vypukne,“ upozornil.
Čtěte také
Podle Jiránka by ovšem taková situace byla mimo jiné dobrou zprávou třeba pro nepedagogické pracovníky, o jejichž novém financování se aktuálně vedou diskuze. „Obecní úřady tyto peníze najdou, jelikož se budou snažit udržet za každou cenu místní školu,“ podotkl Jiránek. Jako rozumnou metodu vidí společenství obcí. Rovněž upozornil na slabé místo demografických analýz – téměř dva miliony lidí nebydlí v uvedeném místě trvalého bydliště, což značně komplikuje monitoring samospráv.
Naopak na přeplněnou kapacitu především ve středoškolském prostředí pak upozornil senátor a předseda senátního výboru pro vzdělávání Jiří Růžička (za TOP 09). „Situace v Praze je děsivá. Všeobecně vzdělávací školy jsou přeplněné. Domníval jsem se, že židlí je dost, jen nejsou na správných místech. Jenže teď už nejsou židle ani na středních odborných školách nebo na učilištích,“ řekl a současně varoval, že v hlavním městě se nouze o volná místa na středních školách bude nadále prohlubovat.
Problémy dopadnou i na školky
Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého zvolil stát v otázce budoucnosti škol metodu cukru a biče. „Bič je napsán v zákoně, tedy že se musí do tří let spojit některá vzdělávací zařízení (Pokud bude mít škola méně než 180 žáků během tří let, vzniká povinnost ji sloučit, pozn. red.). Cukrem je naznačení ideální cesty, kudy by se takové slučování mělo ubírat. Zatím jsou obce vyzývány, aby to šlo po dobrém,“ tvrdí.
Čtěte také
Demografické komplikace se samozřejmě nevyhnou ani školkám. Obce mají od ledna nově povinnost zajistit dítěti od tří let místo v tomto druhu zařízení. Dostupnost mateřských škol je přitom z hlediska území nerovnoměrná. Šrámková předpokládá, že tento negativní trend se bude ještě prohlubovat.
„Vývoj dopadne nejvýrazněji na obce s malými školkami. Pokles jen o několik dětí může podnítit zásadní reakci – obecní úřady se tak budou ptát, zda postavit přístavbu nebo naopak zda nadále financovat provoz poloprázdné školky, v krajním případě ji i zrušit,“ popsala analytička EDUin. Mateřská škola je přitom zpravidla důležitým atributem obcí, její zavření pak může znamenat odliv mladých rodin, jak upozorňuje audit.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rodičovská 400 tisíc? Resort navrhl růst v několika kategoriích. Uvedl, kdo by si polepšil
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
