Expert: Učit děti na krizi? Obviňují nás, že jsme váleční štváči. Roli hrají i nepedagogové
V Česku panuje nízká bezpečnostní kultura, řekl na kulatém stolu k tématu odolnosti kritické infrastruktury v rámci školství bezpečnostní manažer Jaroslav Kocián. Skeptičtí ohledně školní přípravy dětí na nečekané situace jsou i další odborníci. „Žijeme v bublině – pokud chce politik tuto věc řešit, ihned se ozve, že jen straší a je válečný štváč,“ kritizoval situaci Josef Myslín z CEVRO Institutu. Mimo jiné ocenil publikaci 72 hodin, jež vyšla za minulého vedení ministerstva vnitra. Od vedení škol se ozývá, že v otázce zajištění bezpečnosti zařízení začínají narážet na problémy spojené s financováním nepedagogických pracovníků.
Diskuze s odborníky, kterou zaštítila místopředsedkyně výboru pro vzdělávání Jana Berkovcová (ANO), se točila kolem dvou témat – jak se ve škole vyučuje kybernetická bezpečnost a jak jsou žáci připravováni na možné scénáře související s narušením kritické infrastruktury.
K TÉMATU: Boj o kratom. Policejní kampaň je zavádějící. Je to tlak na vládu, kritizuje Vobořil
Ohledně zabezpečení vzdělávacích zařízení vznikly podle Kociána již stovky podrobných analýz. „Pedagogové budou muset postupně měnit přístup k této věci. Bude nutné, aby si všímali nejrůznějších neobvyklých jevů, například více dbát na upozornění žáků či si všímat neznámých osob,“ popsal odborník.
Děti se podle něj musí vzdělávat v dřívějším věku, aby měly povědomí o metodice při nenadálé situaci. „Nejde jen o klasickou evakuaci, ale také o invakuaci (nutné uzavření se uvnitř objektu, pozn. red.) nebo lockdowny. Učitelé musí mít v hlavě mnoho dalších scénářů a předávat je žákům. Není to však otázka tří školení, ale minimálně dvou až tří let,“ tvrdí Kocián s tím, že především se musí změnit celospolečenské nastavení.
Čtěte také
Akcent klade na systém postupného vzdělávání. „Máme nízkou bezpečnostní kulturu. Všechny metodiky ministerstva vnitra jsou dobré, ale pracuje se v nich s pojmem ‚bezpečnostní personál‘. Regionální školství ale žádné takové zaměstnance nemá,“ upozornil expert. V návaznosti na to připomněl budování psychologické připravenosti pedagogického sboru. „Při vyhlášení požárního poplachu bez přípravy ‚zamrznou‘ jako první právě učitelé. Prostě to nemají v krvi. V krizové situaci jsou přitom první respondenti, kteří rozhodují o bezpečnosti desítek dětí,“ zdůraznil.
Česko žije v bublině, že se nic nemůže stát, tvrdí expert
Od manažerů kybernetické bezpečnosti zazněla výzva, aby se do výuky zařadila jak tato oblast, tak příprava na krizové scénáře. Podle prezidenta Asociace škol kritické infrastruktury Dušana Kaláška patřilo – tehdy ještě – Československo v otázce vnitřní ochrany obyvatelstva na přelomu 80. a 90. let minulého století ke světovým špičkám. „Od té doby jsme v tom ale zaspali. Problémem je nedostatek peněz či vůle s touto situací něco udělat. Jednotlivé orgány se bojí jeden druhého, takže chybí nutná provázanost. Schází také rozumné uvažování, doslova selský rozum,“ poznamenal v rámci kulatého stolu.
Myslín je přesvědčen, že toto nastavení je dáno tím, že lidé v Česku žijí „v nějaké bublině“. „Nazývám to filozofickou připraveností. S krizovými událostmi nepočítáme. Politik navrhne investovat do příslušného sektoru a okamžitě se ozve: ‚Vy nás strašíte, jste váleční štváči.‘ Já sám jsem připravoval prezentaci na téma připravenost lidí a hned jsem slyšel, že jsem ‚slouha NATO‘ nebo Řehkův kamarád (náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky, pozn. red.),“ upozornil akademický pracovník.
Čtěte také
Možná nebezpečí podle Myslína společnost bagatelizuje. „To je to první, co je nutné změnit. Musíme začít s dětmi na základních i mateřských školách – změnit přístup a způsob myšlení je věcí na jednu generaci,“ nastínil odborník. Nechce ovšem, aby podobná prohlášení vyznívala jako proces indoktrinace.
„Školáci budou počítat s tím, že se něco může stát. Musíme jít proto do škol a začít takové myšlení budovat. S ničím ale nepohneme, pokud bude mít společnost stále nedůvěru k otázkám bezpečnosti,“ varoval také Myslín s tím, že nejde o žádné strašení a že je nutné najít rozumný kompromis v přijetí přítomnosti objektivních hrozeb.
O bezpečnosti se učí již od školky, zní z ministerstva
S tímto pohledem ovšem nesouhlasila Ilona Vaculová z Odboru předškolního a základního vzdělávání na ministerstvu školství. „V rámcových vzdělávacích programech se téma bezpečnosti nachází, táhne se již od mateřské až po střední školy. Nejedná se však o samostatný předmět. Školy mají volnost, do jakých předmětů tyto otázky zařadí,“ namítla.
K podpoře těchto vědomostí ve vzdělávacím systému prý slouží uzlové body. „V těchto ročnících by mělo být zřejmé, že škola dala žákům tyto kompetence – jsou to většinou třetí, páté, sedmé a deváté třídy. Některá vzdělávací zařízení tyto věci pojímají projektově, jiná zase jen teoreticky,“ řekla Vaculová. První kýžené výsledky by se podle ní dostavily až za několik let.
Čtěte také
„Uvidíme to až za jednu až dvě generace. Říká to i pan ministr Robert Plaga (za ANO) – je to běh na dlouhou trať,“ zdůraznila představitelka resortu. Nesouhlasí s tím, že by školství stálo v tomto ohledu od sametové revoluce na místě.
Kocián však přesto volá po systémové změně. „Neměli bychom provozovat jednorázová cvičení, ale zavést cyklus vzdělávání, jež by trval i dva roky. Kantoři mohou absolvovat jednou za dva měsíce menší školení, ale informace získávané po dobu dvou let se pak složí do celkového obrazu,“ věří.
Bezpečnost ve školách je komplexní oblast, která zahrnuje nejen fyzickou ochranu budov, připravenost na krizové situace, bezpečné prostředí pro žáky a učitele, ale také například kybernetickou bezpečnost.
— Jana Berkovcová (@JBerkovcova) March 25, 2026
A co je nejdůležitější? Aby bezpečnost fungovala v praxi, musí být… pic.twitter.com/xNx1Q0ejAi
Ekonomická situace bezpečnosti neprospívá
Zkušenosti z každodenní praxe představila ředitelka Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví, příspěvková organizace SŠIPF Brno Olga Hölzlová. „V naší škole jsme více odkryli vrátnici, kde máme dva pracovníky, kteří hlídají vstup. Začínáme ale narážet na finanční problémy, jež jsou spojené s přesunem povinnosti platit za nepedagogické pracovníky na zřizovatele,“ zmínila.
Součástí brněnské střední je totiž i domov mládeže – služba je tak v režimu „24/7“. „Máme manažera kybernetické bezpečnosti, ale nejsem si jistá, jestli si ho budeme moci do budoucna dovolit. Nejsou schváleny rozpočty pro příští rok na úrovni zřizovatele,“ připomněla. Většinu středních škol provozují kraje.
Čtěte také
„Plat služby na vrátnici činí k datu 1. dubna 2026 22 tisíc korun hrubého. Čekají nás tak personální problémy. Finanční podmínky nezajistí člověka, o němž bych mohla říct, že dokáže zachránit děti v případě nečekané situace,“ podotkla také Hölzlová.
Plaga má v plánu převzít část nákladů, jež souvisejí s novým systémem financování nepedagogů i některých ostatních neinvestičních výdajů, zpět pod státní rozpočet. Během 16. března o tom jednal s představiteli Asociace krajů ČR. Převod, který byl nastaven velkou školskou novelou schválenou za bývalé vlády, aktuálně ministerstvo pod vedením Plagy analyzuje a sbírá data z regionů. O výsledcích by mělo být jasněji během jara.
Pochvala kritizované Rakušanovy brožury
Během kulatého stolu se Myslín vyjádřil i k brožuře 72 hodin, kterou připravil resort vnitra ještě za vedení Víta Rakušana (STAN). „Hrozby jsou reálné, a když se něco stane, ukáže se, že připraveni nejsme. Poté se vždy vyrojí řada návrhů, co dělat jinak, ale to už je pozdě. Musíme si sednout a přemýšlet nad tím, jak změnit celkový přístup,“ uvedl odborník na CEVRO Univerzitě.
Čtěte také
„Před pár týdny jsme obdrželi do schránek onu publikaci 72 hodin. Nenašel jsem v ní nic špatného, jako celek je dobrá. Jenže publikace se stala terčem běsnění lidí typu ‚Zase nás straší‘. Ale co je strašením na doporučení, aby lidé měli doma zásoby a powerbanku?“ hájil brožuru.
Příručka se přitom stala terčem kritiky zvláště politiků a političek z tehdy opozičního hnutí ANO. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) poukazovala, že projektu „72 hodin“ schází prezentace na sociálních sítích. „V listinné podobě si lidé nekupují ani noviny,“ tvrdila.
Do brožury se ostřeji pustil poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Stála desítky milionů korun a vypadá spíš jako manuál, jak přežít na pustém ostrově. Místo investic do hasičů, záchranářů a krizových skladů tu máme drahou papírovou brožuru. To není krizový plán, to je výsměch,“ vytýkal Rakušanovi.
Vít Rakušan se chlubí příručkou „72 hodin“ – návodem, jak přežít tři dny v krizové situaci. Stála desítky milionů korun a vypadá spíš jako manuál, jak přežít na pustém ostrově. Místo investic do hasičů, záchranářů a krizových skladů tu máme drahou papírovou brožuru. A v době… pic.twitter.com/BK44ryThZ3
— Martin Kolovratník (@kolovratnikm) August 28, 2025
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klempíř? Ukončete toho infantilního ministra, vyzval vládu Jurečka. Juchelka Motoristy chválil
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
