Růst cen meziročně zpomalil na 2,3 %
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Ve čtvrtek to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace je sice stále nad dvouprocentním cílem České národní banky, ale značně se mu přiblížila. Přesně na dvou procentech byla inflace naposledy na konci roku 2018 a ve stejný rok na jaře byla i pod hranicí dvou procent.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta.
ČTĚTE TAKÉ: Stát si vyšší spotřební daní u cigaret zřejmě příliš nepolepší. Kuřáci se zařídili po svém
„Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů, mezi nimi i kroky vlády. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.
Ekonomové: Česko má nejvíc předpotopní stavební řízení. Návrhy NERV pomohou
Ekonomové chválí návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) na urychlení stavebnictví nebo zjednodušení situace na trhu práce. Upozorňují ale, že návrhy míří na delší časová období a případné změny by slavila až příští vláda. Ekonom Petr Bartoň pro CNN Prima NEWS uvedl, že pokud stát nastartuje výstavbu bytů, tak to ze setrvačnosti nakopne i zbytek ekonomiky.
Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Za poklesem inflace stála také podle vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavly Šedivé vyšší srovnávací základna v loňském roce.
V oddíle bydlení se zmírnil oproti prosinci i růst cen vodného z 16,3 procenta na 10,9 procenta a stočného z 26,9 procenta na 10,5 procenta. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 procenta a tuhá paliva zlevnila o 2,9 procenta. Ceny nájemného z bytu stouply o sedm procent a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 procenta.
U cen potravin a nealkoholických nápojů pokračovalo zlevňování. Například ceny mouky v lednu prohloubily meziroční pokles z prosincových 19,7 procenta na 23,6 procenta, ceny masa ze tří procent na 6,6 procenta a ceny jogurtů z 1,4 procenta na 7,6 procenta. Také sýry a tvarohy v lednu zlevnily výrazněji než v prosinci, a to o 9,7 procenta, a cena cukru klesla o 21,9 procenta. Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 procenta z prosincového zdražení o 5,8 procenta a u zeleniny zpomalil růst cen z 18,7 na 13,3 procenta.
Ceny lihovin v lednu stouply meziročně o 3,4 procenta, ceny vína o pět procent a ceny piva o čtyři procenta. Tabákové výrobky zdražily o 6,9 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply o 8,5 procenta a ceny ubytovacích služeb o 11,5 procenta.
K TÉMATU: Brífink premiéra Petra Fialy (ODS) k vývoji inflace
