Masarykovo zdymadlo v Ústí nad Labem se může pyšnit tím, že se dostalo mezi pět nejlepších staveb století v České republice. Unikátní konstrukce, která protíná řeku Labe, skončila na druhém místě. Jen pár let po svém postavení přitom mělo velkolepé vodní dílo namále problémy – nebýt hrdinského činu pár Ústečanů, vyletělo by do vzduchu. A to, jak se ostatně přesvědčíte v následujícím článku, by byla pořádná škoda.
Masarykovo zdymadlo se začalo stavět téměř před sto lety. Když ho v roce 1936 dokončili, bylo největším podobným dílem v České republice, jak vypráví Pavla Hajdinová, vedoucí provozního střediska: „Větší řeka než Labe v Čechách není. A tím, že je zdymadlo poslední, tak si myslím, že je stále největší. Protože plavební komory, které se budují na Vltavě, jsou podstatně menší. Monstrózní stavba měla zajistit lepší splavnost řeky Labe a tuto funkci plní stále. Hlavní částí zdymadla je jez, pomocí kterého se reguluje stav vody na řece Labi. Ten má na starosti jezný.“
ČTĚTE TAKÉ: Prameny, architektura a zábavné trasy. Na výlet po Luhačovicích láká i unikátní průvodce
A právě vedoucí jezný Zdeněk Vysoký nás následně při natáčení dalšího dílu pořadu Prima Česko zavádí k původnímu měřidlu. „To je z roku 1936. Je to takzvaný limnigraf. Má v sobě hodinový strojek. Doplnil se inkoust, jenž vykresloval to vyprazdňování a plnění jezové zdrže. Teď už se vše měří elektronicky. Samotný jez se ale ovládá stále pěkně po staru.“
Strojovna je původní a stále plně funkční
Při následné prohlídce nám Zdeněk Vysoký ukazuje i jezový uzávěr v provozu. „Na odečtu v Ústí nad Labem jsme teď zvýšili hladinu o 2,5 centimetru.“
Součástí zdymadla jsou i dvě plavební komory. Právě jimi se dostávají lodě na druhou stranu přes vodní dílo. Princip je jednoduchý. Vysvětluje ho Pavla Hajdinová: „V podstatě se uzavřou nebo otevřou plavební kanály a ty napouští plavební komoru. Nejdříve napustí komoru vodou tak, aby se vyrovnala hladina, na které právě stojí loď. Poté, co do ní loď vpluje, se komora uzavře a voda se začne pomalu vypouštět, aby se vyrovnala s hladinou pod zdymadlem. Až poté může loď bezpečně vyplout.“
Protože zdymadlo je zátarasem nejen pro lodě, ale i pro ryby, svůj speciální přechod tu mají i ony. Unikátní vodní dílo se stavělo současně s vodní elektrárnou. I ta je stále funkční. Dokonce tu jsou ty samé turbíny jako při otevření v roce 1936. A stále se dokáží pořádně otáčet. „Jsou tu tři Kaplanovy turbíny o celkovém instalovaném výkonu 19,5 megawattu. Z čehož využitelných je přibližně 16. Díky tomu bychom byli schopni zásobovat zhruba 15 tisíc domácností ročně,“ říká Petr Kopecký, rozvodný strojník vodní elektrárny.
Po druhé světové válce měla zdymadla namále
Stačilo málo a ústecké Masarykovo zdymadlo vylétlo do povětří. „Němci, když odtud odcházeli, tak měli snahu za sebou zničit, co se dá. A součástí jejich plánu bylo i zdymadlo, ale naštěstí, díky všímavým českým občanům, tomu bylo zabráněno a nedošlo k detonaci a zničení vodního díla. Kdyby tehdy výbuchu nezabránili, detonace by poničila nejen samotné zdymadlo,“ vypráví Pavla Hajdinová.
Následná povodňová vlna by navíc byla likvidační minimálně pro část Ústí nad Labem a možná i Děčína.
Několikrát do roka je možné se do útrob zdymadla i samotné elektrárny podívat. Dny otevřených dveří bývají pravidelně v březnu a v září.
