Mladí propadají off-line klubům. Za zákaz telefonů platí, pak hledají cestu k reálnému životu
V přepočtu až 300 korun za zhruba dvě hodiny bez telefonu. Tak vypadá realita mladých lidí v Evropě, kteří se rozhodli stát součástí off-line klubu. Vyměnit závislost na sociálních sítích za čtení knih, pletení, kreslení či hraní deskových her s naprostými cizinci láká stále více lidí – všech věkových kategorií. Nejvíce však po tomto druhu úniku k „reálnému životu“ touží mladí, kteří se do digitální doby narodili. Paradoxně se tento způsob detoxu ke statisícům lidí dostává prostřednictvím sociálních sítí.
První akci se zákazem telefonů sociální hnutí The Offline Club představilo loni v únoru v Nizozemsku. Právě z této země trojice mladých zakladatelů pochází. Jejich cílem je přetvářet veřejné prostory, jako jsou kavárny, kostely či parky, alespoň na pár hodin v místa, kde se lidé vrátí do doby před nástupem mobilních telefonů, sociálních sítí a k reálnému životu.
I hodina může pomoci
A slaví úspěch. Ačkoliv se nejedná o zcela originální projekt, setkává se s obrovským ohlasem, a to zejména u mladých. Do jejich povědomí se přitom paradoxně dostal na sociálních sítích, kdy například na Instagramu má The Offline Club více než půl milionu sledujících, uvádí web Good News Network.
ČTĚTE TAKÉ: Nová výzva vám může zkazit dovolenou. Na letišti by vás to mohlo přijít draho, varují experti
Pro některé, kteří se přitom off-line akcí zúčastnili, je až absurdní, že si za tak banální věc – jak je odložení telefonu na pár hodin – jsou ochotni platit. Pár hodin zážitku účastníky vyjde v rozmezí od zhruba 200 do 300 korun.
„Nedovedu si představit, že bych o tom vyprávěla prarodičům. Jsem ráda, že to existuje, ale ta potřeba je směšná,“ svěřila se přímo na jedné z takových akcí redaktorce webu The Guardian 25letá účastnice. Ironií je, že po skončení události mnozí opět rychle sáhnou po svém telefonu a scrollují na sociálních sítích.
Čtěte také
Jenže každý čas strávený mimo internet může mít prospěšný efekt. „Když se naučíme vypnout, může to pro nás mít psychologické, sociální a emocionální účinky a výhody. A může to být opravdu osvobozující zkušenost,“ sdělila psycholožka Vassia Sarantopoulouvá.
Sami organizátoři akcí nejsou proti moderním technologiím – stejně jako řada účastníků. „Spousta lidí si uvědomuje, že i pouhé dvě hodiny od telefonu mohou být v mnoha ohledech nesmírně prospěšné,“ sdělil organizátor akce v Londýně, 23letý Ben Hounsell pro web Fortune.
Telefon zamknou a začnou relaxovat
Každá akce má jasné poselství a cíl: vrátit člověka do reálného života. Zážitek má navíc dvě roviny. V jedné části se účastníci věnují sami sobě. Například si čtou knihu, kreslí si, luští křížovky, píší si do notesů nebo pletou.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ve 24 letech Matěj zjistil, že má nevyléčitelnou chorobu. Dnes díky ní pomáhá stejně nemocným
V druhé části mají možnost sociální interakce, ať už s kamarádem, s nímž dorazili, nebo s naprosto cizími lidmi. Mohou si povídat, hrát společenské hry, ale nikdo nikoho nenutí k ničemu, co sám nechce. Účastník může celou dobu zážitku věnovat jen sám sobě a s nikým nekomunikovat.
Po celou dobu mají účastníci uložené své telefony ve speciálních uzamykatelných boxech. Pokud si nepřejí, například z důvodu velikosti akce, svůj telefon odevzdat, musí jej vypnout a uložit do batohu nebo kabelky.
Čtěte také
Akce se sice zpočátku konaly jen v Nizozemsku, nyní je však organizátoři pořádají v deseti evropských městech – Amsterdamu, Londýně, Paříži, Berlíně, Barceloně, Miláně, Lisabonu, Kodani, Bruselu, Århusu – a také v Dubaji.
Seznam se navíc stále rozrůstá o další místa světa – založit klub ve městě totiž může kdokoliv, musí ve své zemi akorát zaregistrovat podnikatelský subjekt. Zakladatelé hnutí The Offline Club jim následně pomáhají akce připravovat a předávají jim své know-how.
Mladí by sociální sítě vymazali z historie
To, že ne každý touží žít v době, kterou značně ovládá závislost na sociálních sítích, odhalují také nejnovější průzkumy. Ten, který na konci května publikoval Britský institut pro standardizaci (BSI), například odhalil, že 46 procent dospívajících respondentů by si přálo sociální média vymazat z historie.
Čtěte také
Výzkumu se zúčastnilo 1 290 osob ve věku od 16 do 21 let. Více než dvě třetiny z nich (68 procent) přiznaly, že se cítí hůře poté, co na sociálních sítích stráví příliš mnoho času. A 50 procent respondentů sdělilo, že by jim zákaz používání sociálních sítí zlepšil život.
K tomuto kroku přitom některé země přistupují, například formou zákazu používání mobilních telefonů ve školách – jako tomu je hojně ve Velké Británii – nebo pomocí věkového omezení účtů na sociálních sítích.
O tom, jak moc lidé napříč světem užívání sociálních sítí a internetu propadají, hovoří i průzkumy v České republice. Z pravidelného průzkumu AMI Digital Index loni v květnu vyplynulo, že denně sociální sítě používá 80 % českých uživatelů internetu starších 15 let. Průměrně jim věnovali 144 minut denně, nejvíce jim však propadali respondenti z generace Z (27 let a mladší), a to s 210 minutami denně.
Čtěte také
Mezi tři nejvyužívanější sítě se stejně jako v předchozích letech řadily YouTube (90 procent), Facebook (89 procent) a Instagram (63 procent).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lék z „houbiček“ má v Česku zelenou, jde o průlom v léčbě duševních nemocí. Komu pomůže?
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
