Dopady koronavirové pandemie na dospívající mládež byly rozsáhlé, vyplývá z výzkumů sledujících jejich duševní zdraví či sociální život. Nová studie, která byla publikována na začátku září, odhaluje, co problémy mohlo způsobit – mozky některých dospívajících totiž stárnuly rychleji, než by tomu bylo za normálních okolností. Dle výsledků byly více zasaženy dívky než chlapci.
Nově publikovaná studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences poprvé přináší podrobnosti o tom, jak v důsledku pandemie „rychleji stárnul“ mozek dospívajících podle pohlaví. Už v minulosti totiž dvě studie přinesly samotné informace o tom, že koronavirová pandemie měla za následek zrychlené stárnutí mozku.
ČTĚTE TAKÉ: Každý stý život vyhasne předčasně. Kam se obrátit, když zvažujete sebevraždu?
Dle zveřejněných výsledků vyplynulo, že u dívek zestárl mozek o 4,2 roku více oproti normálu, u chlapců šlo o zestárnutí o 1,4 roku.
Pandemie přinesla nový rozměr
„Tato zjištění jsou důležitým varovným signálem o křehkosti mozku dospívajících,“ uvedla pro CNN hlavní autorka studie, doktorka Patricia K. Kuhlová, a zdůraznila, že „dospívající potřebují naši podporu nyní více než kdy jindy“.
Odborníci vysvětlují, že v období dospívání dochází k významnému socio-emocionálnímu vývoji a zároveň k podstatným změnám ve struktuře a funkci mozku. „Svého ‚vrcholu‘ tloušťky mozkové kůry dosahuje přirozeně v dětství, v průběhu dospívání se pak neustále ztenčuje, což pokračuje po celý život,“ uvedli autoři.
Pandemie covidu na Slovensku nebyla, šokoval vládní poslanec. Ozvala se i šéfka zdravotnictví
Na Slovensku žádná pandemie covidu nebyla, uvedl ve středu na zasedání zdravotnického výboru při Národní radě vládní poslanec Peter Kotlár (SNS). Jeho slova vyvolala pobouření. Reagovala i slovenská ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas-SD), podle níž je podobné zpochybňování neúctou vůči obětem nemoci. Politik byl jmenován zmocněncem, který má vyšetřit opatření přijatá při pandemii koronaviru. Píše o tom web rtvs.sk.
Původně bylo smyslem studie sledovat vývoj mozku u „běžných dospívajících“ v průběhu času. Vše započalo magnetickou rezonancí (MRI) mozku, kterou vědci provedli účastníkům studie v roce 2018. V plánu bylo sledovat další vývoj při skenování v roce 2020 – do cesty však vědcům vstoupila pandemie, která druhé vyšetření MRI zpozdila o tři až čtyři roky. V té době bylo 130 účastníkům studie mezi 12 a 20 lety.
Vzhledem k uplynulým událostem autoři ze studie vyloučili adolescenty, u nichž byla v průběhu času diagnostikována vývojová nebo psychiatrická porucha nebo ti, kteří užívali psychotropní léky.
Tým následně použil údaje z magnetické rezonance před pandemií k vytvoření „normálního modelu“ pravděpodobného vývoje 68 oblastí mozku během typického dospívání. Právě s těmito snímky následně porovnali údaje z MRI po pandemii a zjišťovali, zda naleznou odchylky od očekávaných výsledků.
Studie odhalila „zrychlené kortikální ztenčení“ v mozku dospívajících po pandemii – u dívek se vyskytovalo ve 30 oblastech mozku v obou hemisférách a ve všech lalocích, u chlapců pouze ve dvou oblastech. Podíl ztenčení činil u dívek 43 procent, u chlapců 6 procent ve zkoumaných oblastech mozku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: I psycholog může mít problém najít pro sebe pomoc, říká Kulhánek po nečekaném úmrtí kolegy
Autoři přiznávají, že výsledky studie nejsou „zásadním objevem“, rozšiřují však znalosti o tématu. S tím souhlasil ve vyjádření pro CNN také doktor Max Wiznitzer, profesor pediatrie a neurologie na Case Western Reserve University School of Medicine, který se na výzkumu nepodílel.
Co je hypotéza akcelerace stresu
Navzdory zmiňovanému přínosu má studie i několik omezení. Jedním z nich je fakt, že její hlavní autorka Kuhlová přispěla do časopisu a zároveň byla editorkou studie – s omezením si tak mohla vybrat, kdo ji bude recenzovat. Kvůli pandemii pak neměli autoři studie k dispozici kontrolní skupinu a v důsledku toho museli použít normativní modelování, aby se přiblížili tomu, jaké by byly „normální kontroly“.
Nepodceňujte spánek, apelují odborníci. Popsali jeho vliv na kila, sex i zásadní choroby
Kdo špatně spí, tloustne. Jednoduché a podle expertů naprosto jasné vysvětlení. Spánek je jeden z nejvíce podceňovaných faktorů našeho zdraví. Přitom problémy s ním má čtvrtina Čechů bez ohledu na věk. A obezita není jediný problém, který je s ním spojený. Poruchy spánku včetně jeho nedostatku ovlivňují i duševní pohodu. Kdo málo spí, může mít špatnou náladu a deprese.
U účastníků studie pak vědci neměli k dispozici jejich údaje o zaměstnání, finančním a potravinovém zabezpečení rodin účastníků ani o jejich pohybových, spánkových a stravovacích návycích.
„Tato studie je dobrá, ale i tak pravděpodobně nemá dostatečně velký vzorek na to, aby se dalo říci, že rozdíl mezi pohlavími ve stárnutí mozku je spolehlivým zjištěním,“ sdělil pro CNN doktor Ian Gotlib, autor studie z roku 2022 na toto téma.
Jak dále uvedli autoři nejnovější studie, oblasti s největším zrychlením řídnutí u dívek byly spojeny se sociálními kognitivními funkcemi, jako je rozpoznávání a zpracovávání tváří a výrazů, zpracovávání sociálních a emocionálních zážitků, schopnost empatie, soucitu a porozumění jazyku. U chlapců šlo o oblasti, které se podílejí na zpracování objektů v zorném poli a také obličejů.
Na základě předchozích výzkumů se autoři domnívají, že tato zjištění mohou být způsobena jevem známým jako „hypotéza akcelerace stresu“. Ta předpokládá, že ve vysoce stresovém prostředí se může vývoj mozku posunout směrem k „dřívějšímu dozrávání-stárnutí“, aby se ochránily emoční obvody mozku a oblasti zapojené do učení a paměti – což snižuje škody způsobené nepřízní osudu na strukturálním vývoji.
ČTĚTE TAKÉ: Buďte vděční za to, co máte. Emoce pomáhá prodloužit život, odhalila studie
„Rozdíly mezi pohlavími by tak mohly být způsobeny odlišným působením stresorů na chlapce a dívky na základě toho, co je pro každého z nich důležité,“ uvedli autoři.
Následky covidu přetrvávají
Co však dosud vědci nevědí, je, zda jsou dopady pandemie na mozek trvalé. „Mozek se nezotavuje a ‚neztlušťuje‘, to víme, ale jedním z měřítek toho, zda se u dospívajících projeví zotavení poté, co pandemie skončí a sociální normálnost se zcela vrátí, je to, zda jejich mozek řídne pomaleji,“ vysvětlila Kuhlová.
Nemocnice na kolech. CNN exkluzivně v tajném vlaku, kde zachraňují raněné ukrajinské vojáky
Moderátorka CNN Christiane Amanpourová získala exkluzivní přístup do zdravotnického evakuačního vlaku, který ukrajinská armáda používá k přepravě raněných z blízkosti frontové linie do nemocnic po celé zemi. Tato ošetřovna na kolech je nyní klíčovou součástí ukrajinského zdravotnického systému, který byl silně vyčerpán dvěma a půl lety brutální ruské války. Funguje v naprostém utajení, a proto CNN neprozrazuje její trasu ani neuvádí jména jejích zaměstnanců.
„Pokud by tomu tak bylo, mohli bychom říci, že mozky dospívajících vykazují určité zotavení. To je studie, kterou můžeme v budoucnu provést,“ doplnila.
Zásadní je však nyní podle odborníků podpora mladých lidí, a to v oblasti duševní zdraví. „Podporujte osobní trávení času, omezte používání sociálních médií a sledujte změny chování odrážející duševního zdraví nebo nálady, abyste mohli co nejdříve zasáhnout,“ radil Wiznitzer.
Podle Gotliba je důležité si uvědomit, že i když pandemie z podstatné většiny skončila, její následky přetrvávají. „Úplný návrat k ‚normálu‘ nemusí nikdy nastat. To vše je silnou připomínkou lidské křehkosti a důležitosti investic do vědy o prevenci a přípravě na další nevyhnutelnou pandemii,“ dodal.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Piha krásy mě odlišovala, vzpomíná Michala. Po letech přišel šok, proměnila se v melanom
