Kam šly miliony pro lidi v nouzi? MPSV nešetří kritikou, garantka mluví o útoku na neziskovky
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- MPSV kritizuje neziskovku za využití dotací
- Platforma odmítá pochybení a viní nastavení výzev
- MMR podalo kvůli přidělování peněz trestní oznámení
- Jde o systémový útok, nebo o zneužití pravomocí?
Ministerstvo práce a sociálních věcí Zdroj: CNN Prima NEWS
Nezisková organizace Platforma pro sociální bydlení čelí kritice Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle kterého organizace využila peníze z dotací na tzv. měkké projekty, tedy například školení pracovníků, tvorbu metodik či systémovou práci, místo toho, aby přímo podporovala lidi stižené bytovou nouzí. Zástupci Platformy se ale hájí tím, že splnili podmínky dotační výzvy, a pokud je ministerstvo s výsledky nespokojeno, tak by se mělo ptát, proč výzvu takto nastavilo. V souvislosti s dotacemi na Platformu již dříve podalo trestní oznámení Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj, která dříve působila také na MPSV jako odborná garantka zaměřená na oblast sociálního bydlení, Barbory Špicarové Staškové (STAN), ministerstvo záměrně nepochopilo přínos neziskových organizací a jsme svědky systémového útoku na neziskový sektor.
Na kauzu s dotacemi pro Platformu upozornil web Aktuálně.cz, podle kterého úředníci MPSV a MMR provedli podrobnou analýzu několika projektů. Platforma jen přes MPSV dostala více než 70 milionů korun.
ČTĚTE TAKÉ: „Proč odcházíte?“ Konflikt Hladíka s Červeným pokračoval mimo sál Sněmovny, padla ostrá slova
Ministerstvo práce kritizuje, že většinu peněz Platforma vydala na náklady na pracovníky, experty, PR či cestovní náklady pro spolupracovníky Platformy. „Přitom u těchto projektů je přímá finanční podpora domácností v bytové nouzi podle předložených rozpočtů prakticky nulová,“ řekl pro Aktuálně mluvčí MPSV Jakub Slavík s tím, že i u projektů, kde jsou lidé v nouzi označeni jako primární cílová skupina, směřují prostředky „převážně na personál, metodiky a systémovou práci“.
Čtěte také
Samotné dotace ale vypsala a schválila výše zmíněná ministerstva, čímž argumentuje i Platforma. „Pokud nyní ministerstva zpochybňují smysl nebo potřebnost aktivit, na jejichž realizaci sama vypsala dotační výzvy, je namístě se ptát na důvody, proč byly tyto výzvy původně nastaveny právě tímto způsobem,“ řekla Aktuálně ředitelka Platformy Barbora Bírová.
Bírová také dodala, že Platforma oběma resortům každého půl roku předkládá zprávy o realizaci projektů, které podléhají pravidelným kontrolám, přičemž dosud nebyly zjištěny nedostatky. „Pokud ministerstva nyní uvádějí výhrady k nákladům nebo realizaci projektů, je důležité vědět, z jakých konkrétních zjištění vycházejí a jak se tato tvrzení vztahují k výsledkům dosavadních kontrol,“ uvedla.
Dotace na projekty Housing First
Platforma pro sociální bydlení vznikla v roce 2013 a sdružuje a zaštiťuje desítky členských organizací a jednotlivců. V současnosti se zaměřuje na problematiku bydlení a ukončování bezdomovectví. Zasadila se například o přijetí zákona o podpoře bydlení či pomáhá obcím a neziskovým organizacím zavádět systémy sociálního bydlení a projekty Housing First.
Čtěte také
Housing First představuje koncept řešení bezdomovectví, který vychází z premisy, že bydlení je základním předpokladem pro řešení problémů lidí bez domova. Až když je tato podmínka naplněna, začínají se řešit další obtíže, jako například závislosti či psychická onemocnění.
Platforma na konkrétní projekty Housing First obdržela několik dotací, které ale podle Slavíka nepřinášejí adekvátní užitek. „Za téměř 34 milionů korun se opakovaně financují experti, metodiky, konzultace a hodnocení, zatímco lidé v bytové nouzi zůstávají až na druhém místě. Problém je, že počet zabydlených lidí nebyl stanoven jako hlavní indikátor hodnocení projektu,“ řekl Slavík.
Podle Špicarové Staškové ale ze strany ministerstva došlo k nepochopení toho, co nezisková organizace dělá a co měkké projekty přinášejí. „Domnívám se, že tam je záměrné nepochopení toho, co přinášejí neziskové organizace a jak důležitá je pomoc a nastavování systémových projektů. Nemůžeme sypat peníze jenom do asfaltu nebo betonu. Musíme ty peníze efektivně směřovat tam, kde následně mají největší dopad,“ řekla Špicarová Stašková pro CNN Prima NEWS.
Tzv. měkké projekty jsou takové, jejichž cílem – na rozdíl od tzv. tvrdých – není např. pořízení či oprava fyzických věcí (např. nemovitostí pro potřebné), ale například vzdělávání pracovníků, příprava metodik, terénní práce jako zabydlování lidí či zjišťování příkladů dobré praxe. Výsledky této práce jsou pak vyhodnocovány a mohou posloužit jako inspirace pro legislativní či systémové změny.
„To je důležité. Aby se měřily dopady, aby s tím odborníci kvalitně pracovali a nepředkládali jen rychlé pozměňovací návrhy, ale kvalitní zákony, které budou stát na ověřených projektech v praxi s přímou zkušeností na konkrétních lidech. Nemůžeme donekonečna jen sypat ty peníze přímo lidem, když to nebude efektivní,“ sdělila Špicarová Stašková.
Co je v pozadí výstupu MPSV proti Platformě, je podle Špicarové Staškové nejasné. „Nedokážu posoudit, jestli to přímo souvisí se snahou překrýt kauzu bývalé poradkyně ministra práce Aleše Juchelky (ANO) Alexandry Semancové. Tento systematický útok na neziskový sektor mi ale přijde podivný,“ řekla.
Čtěte také
Možný střet zájmů?
Kauza má ale ještě jednu rovinu. MMR vedené Zuzanou Mrázovou (ANO) v červnu podalo trestní oznámení na Platformu a tři své bývalé úředníky, kteří byli s Platformou spojeni. Tehdejší náměstek Mrázové Filip Endal (Motoristé) pro CNN Prima NEWS uvedl, že existuje podezření, že mohlo dojít ke zneužití pravomoci úředních osob a zvýhodnění jedné organizace při rozdělování dotací.
Platforma toto již dříve odmítla. „Veškeré dotace přidělené naší organizaci jsou výsledkem otevřených výběrových řízení, ve kterých o projektech rozhodovaly nezávislé hodnoticí komise. Výroční zprávy a účetní závěrky jsou veřejně dostupné ve sbírce listin,“ stojí v prohlášení platformy.
MPSV nyní podle Aktuálně hovoří o dalších lidech z Platformy napojených na politické strany nebo hnutí. Platforma podle resortu měla „neobvykle vysokou úspěšnost“ v žádostech o dotace. Se svými zjištěními se MPSV má chtít obrátit na policii.
Zda resorty nastiňovaný střet zájmů existoval, by podle Špicarové Staškové měla prošetřit a rozhodnout policie. V proces přidělování dotací ale má důvěru. „Rozhodně nemám dojem, že někdo něco dostával rychle nebo podezřele. Je to úplně transparentní proces a myslím si, že odborníci na MPSV, kteří přidělují dotace, si to opravdu velmi hlídají. Ty projekty v rámci dotačního programu OPZ byly nastaveny třeba šest let dozadu, jsou odsouhlasovány v rámci programového rámce s Evropskou unií, takže je to velká politika. Jsou nastaveny parametry a jsou tam externí hodnotitelé, kteří s tím nemají nic společného. Vybírají se nejkvalitnější projekty a mimochodem vím, že Platforma neuspěla u spousty jiných žádostí o dotaci. Takže to není nějaký penězotok, který se tu snaží nastínit,“ dodala.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jako z Titanicu na Titanic. Politologové hodnotí přesun členů TOP 09 za Grolichem
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí jako redaktor politického dění od podzimu 2023. (Petr.Silhan@iprima.cz)
