Mrazák apokalypsy: V ledu na Špicberkách spí semena z celého světa, Česko tam poslalo mák
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trezor na Špicberkách chrání přes 1,4 milionu vzorků.
Semena se ukládají v hloubce desítek metrů.
Jedna země už díky zásobám obnovila svou produkci.
Česko tam od roku 2015 poslalo 1 900 položek.
Už přes 1 401 000 vzorků semen rostlin se nachází v globálním úložišti semen na norských Špicberkách. Hlubinný trezor v chladné jeskyni slouží státům a organizacím jako zásobárna v případě nečekané katastrofy, uvádí web místa. Své vzorky za polární kruh posílají i Češi.
Stačí jedna neočekávaná událost, geopolitická krize, živelná pohroma, neznámý patogen a zemědělské plodiny, které vnímáme jako samozřejmé, zmizí. Pro případ, že by se někdy vyplnila tato skeptická vize, vzniklo Špicberské globální úložiště semen.
ČTĚTE TAKÉ: Unikát ve Staré Boleslavi. Na pouti vystavili stříbrnou hermu s ostatkem svatého Václava.
Od roku 2008 norská vláda nabízí státům a organizacím pronájem „černých skříněk“ se zemědělskými plodinami, které odpočívají v bezpečí hluboko v jeskynním komplexu. Na místě, kde nehrozí záplavy ani zemětřesení. V zemi věčného chladu.
Čtěte také
Pronájem je zcela bezplatný. Chod areálu financuje Norsko, na převoz plodin přispívá nezisková organizace Crop Trust. Celkem už se na místě nachází 1 401 285 vzorků rostlin, primárně zemědělských plodin. Projektu se účastní přes 100 států světa.
Jednu zemi už trezor zachránil
„Ačkoli by semenná banka mohla sehrát určitou roli v případě globální katastrofy, její hodnota spočívá spíše v tom, že slouží jako záloha pro jednotlivé sbírky pro případ, že by původní vzorky a jejich duplikáty v běžných genových bankách byly ztraceny v důsledku přírodních katastrof, lidských konfliktů, změn politiky, špatného řízení nebo jakýchkoli jiných okolností,“ uvádí web globálního trezoru.
Že nejde jen o teoretický koncept, nám už historie ukázala. Vzorky ze Špicberk využila Sýrie k obnově zemědělské produkce během občanské války. Mezi největší národní přispěvatele do globálního úložiště semen patří Spojené státy, Německo, Kanada a Nizozemsko.
Čtěte také
Systém ovšem nefunguje tak, že by kdokoli mohl využít jejich vzorky. Každý přispěvatel si může vyžádat pouze vlastní zásilky. Norsko krabice s plodinami nekontroluje ani neotvírá. List El País upozornil, že se trezor aktualizuje pouze třikrát za rok.
Jaká je česká role?
Špicberského globálního úložiště semen využívá i Česko. Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu provozuje vlastní genovou banku a některé vzorky si zálohuje i za polárním kruhem.
První vzorky poslalo Česko směr Špicberky v roce 2015. Loni do trezoru zamířila už 13. tuzemská zásilka. Její součástí byly pšenice, mák nebo okurka. Celkový počet uložených českých vzorků se tím navýšil na 1 900.
Čtěte také
Tuzemská genová banka ale uchovává další desetitisíce vzorků. „Genová banka slouží k udržování biologické rozmanitosti, zajišťování genetického materiálu pro šlechtění, výzkum a vzdělávání. Cílem je zachovat genetické zdroje zemědělských plodin pro současné i budoucí generace,“ uvádí web Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Není to jen den volna. Proč slavíme 28. září a rozumíme ještě poselství svatého Václava?
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
