Nejdřív mi přišla namyšlená, říká Margita o Zagorové. O ruku ji požádal, když byla vdaná

Štefan poprvé spatřil Hanku ve svém rodném městě. Ona, stejně jako i další představitelé tehdejší české pěvecké scény, jezdila do Košic koncertovat. „Její koncerty byly velice zvláštní. Vždy když se objevila na scéně, lidé doslova šíleli,“ uvádí Margita. „Tehdy jsem ji prostě uznával jako opravdového profíka,“ doplňuje slavný operní pěvec.

Zagorová tehdy vystupovala v tamní sportovní hale, kterou měl ve správě otec Štefana, a tak neměl problém se dostat dovnitř. „Pamatuji si, že zkoušela velmi málo, téměř nikdy nechtěla, zkusila jen mikrofon a okamžitě šla do zákulisí. Takže tam jsem se k ní ještě nedostal. Naše první setkání se odehrálo až později a nebylo nijak valné,“ popisuje Margita v knize Naprosto nezbytná Hana Zagorová.

Se svou budoucí manželkou se seznámil ve Státní opeře na premiéře Žebrácké opery, ve které zpíval. „Hanka se tam objevila nějakým záhadným způsobem. Když premiéra skončila, řekli mi, že v hledišti seděla Hanka Zagorová a že mě představí. Byl jsem nadšený a na setkání jsem se moc těšil,“ vzpomíná zpěvák.

Těšil se, že mu Zagorová pogratuluje k úspěchu a možná i pochválí jeho vystoupení. Avšak toho se nedočkal. „Hanka si zrovna povídala s někým ve foyer. Představili mne a já se jí vyznal, že ji celý život obdivuji, jak je úžasná. Ona se ale na mě jen podívala a neřekla vůbec nic, žádné gratulace k premiéře. Jen odvětila: ‚Ano?‘ A to bylo vše, to bylo naše první setkání,“ uvádí Štefan.

„A tehdy jsem si řekl: ‚Bože můj, ta je namyšlená,‘“ vzpomíná pobaveně. Až později se dozvěděl, že sice byla nadšená z jeho zpěvu, ale z mluveného slova vůbec. Dokonce se prý divila, jak je možné, že ho pustili na jeviště. V té době se totiž Margita do Prahy teprve přestěhoval a jeho čeština nebyla vůbec dokonalá.

Jiskřit to mezi nimi začalo až ve Švýcarsku

Klíčový okamžik jejich sblížení nastal až po nějakém čase za hranicemi České republiky. Měl tehdy angažmá v Basileji ve Švýcarsku. „Kamarádil jsem se tehdy s Janou Pokornou, která se znala s Hankou, a já jim oběma navrhl, ať klidně sednou do auta a přijedou do Basileje na představení. Nikdy nezapomenu na ten moment, kdy přijely autem z Prahy. Hanka vystoupila a já úplně cítil, že si v ten moment řekla, že se asi musela zbláznit,“ vzpomíná Margita. Právě ve Švýcarsku to mezi nimi začalo jiskřit.

Hanka tehdy přespávala v jeho bytě. „Seděli jsme v noční košili a popíjeli šampaňské. Bylo asi jedenáct hodin večer a já navrhl, jestli nepůjdeme ven. Všechno to bylo tak romantické. Později mě pozvala na večírek, protože se blížily její narozeniny. Tam už jsme spolu koketovali,“ popisuje první romantické chvíle se Zagorovu operní zpěvák.

Rozhodující moment přišel právě na oslavě jejích narozenin. Z té totiž odcházel mezi posledními. „Když někdo zazvonil, Hanka musela chodit dolů otevírat, a když šla dolů se mnou a ještě pár přáteli, dveře nechala pootevřené. A jenom mi tiše řekla: ‚Jestli chceš, můžeš se vrátit.‘ Jasná zpráva! Tak jsem udělal kolečko Korunní a Chodskou, než všichni definitivně odešli, a opravdu jsem se vrátil,“ přiznává.

A pak už to šlo hodně rychle. Štefan brzy představil Hance své rodiče a během několika týdnů se k ní nastěhoval do bytu. „Měla tehdy malého peugeotka, do kterého se vešly všechny moje věci, včetně kytek. A potom jsem jí oznámil, že si ji chci vzít. Příkladně jsem poklekl a vyslovil se. Její reakce pro mě ale byla opět šokující, protože dostala záchvat smíchu,“ popisuje Margita s tím, že se mírně urazil.

„Řekl jsem jí, že to myslím vážně. Ona mi ale vzápětí odpověděla, zda mi nevadí, že už je vdaná. A já na to: ‚Ne, vůbec mi to nevadí. To je tvoje věc, já už pozval hosty,‘“ říká Margita. Stanovili datum svatby a už to bylo. Zagorová byla tehdy provdaná za Vlastimila Harapese, se kterým se rozvedla 30. května a 31. května 1992 si už brala na úřadě Štefana. Začátkem léta pak měli svatbu i v kostele.