Němci chtěli ke konci druhé světové války po celém Brně podle odborníka vybudovat stovky protileteckých krytů, stihli asi jen desetinu. Například až kilometry chodeb krytů chtěli zbudovat pod Kraví horou. Dá se také předpokládat, že některé německé kryty z války ještě nebyly objeveny. Zároveň je ale nepravděpodobné, že by neobjevené prostory mohly být tak rozsáhlé, jaké má nedávno odhalená nacistická továrna v brněnských Židenicích, řekl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Od konce druhé světové války letos uplyne 80 let.
Protiletecké kryty začali Němci v Brně připravovat a budovat od roku 1944, kdy se fronta blížila k německým hranicím. „Projektovali je, aby ochránili své obyvatelstvo. Šlo o kryty, ale také třeba skladovací místa. Evidentně se připravovali, že by tady mohli být delší dobu. Už to ale vše nestihli dokončit,“ uvedl Svoboda. Podle něj byly v Brně v plánu stovky krytů, od velkých, které by pojaly tisíce lidí, až po malé pro 20 až 25 lidí.
ČTĚTE TAKÉ: Voda z Dyje i letos zaplaví Kančí oboru. Pomůže to vysychajícím lužním lesům
„Ty, na kterých začali pracovat, jsou v Brně umístěné různě a také jsou v různém stavu dokončení. Některé jsou hotové, některé jsou jen započaté. Odhadem mohli stihnout zhotovit tak desetinu z původního plánu,“ uvedl Svoboda. Kryty pro stovky až tisíce lidí začali Němci budovat tam, kde to pro ně bylo podle odborníka strategicky výhodné. Především tedy tam, kde žilo hodně německých obyvatel, například v lokalitě kolem Grohovy či Gorkého ulice, tedy poblíž Kraví hory.
„Právě Kraví hora měla být protileteckými kryty podle plánů doslova prošpikována. Dosud se tam ale našel jeden nedokončený kryt a jeden započatý. Nedokončený má asi 380 metrů chodeb, započatý asi 30 metrů,“ řekl Svoboda. Doplnil, že podle plánů měly být chodby až šestkrát delší, sloužily by tedy jako úkryt pro tisíce lidí.
Delší z krytů pod Kraví horou ústí v ulici Jana Uhra a vede směrem do ulice Úvoz. Jde o štoly o rozměru 2,5 na tři metry vyražené ve skále s provizorní dřevěnou výztuží. „Našly to děti, které tam lezly. Bylo to nebezpečné, tak se to muselo upravit tak, aby se nikomu nic nestalo,“ uvedl Svoboda.
Vchod je zabezpečený, prostory se občas využívaly k exkurzím. Dříve byly podle Svobody nabídnuty i hasičům, kteří je využili pro schnutí hadic, ale ty ve vlhkém prostředí plesnivěly. Vstup do druhého nedokončeného krytu byl zadělán úplně.
Některé kryty lidé používají dodnes
„Vzniknout měla i spousta malých krytů pro 20 až 25 lidí, a to ve veřejných prostorech, například v parcích, v blízkosti veřejných budov, divadel. Jeden takový kryt se našel například při úpravách okolí Domu umění. Vznikly třeba i na Mendlově náměstí na loučce před kostelem, po válce ale byly zlikvidovány. Něco je zachováno třeba v Jižním centru,“ popsal Svoboda.
Německé kryty se nacházejí nejčastěji při stavebních úpravách. A někdy podle Svobody lidé ani nevědí, že šlo původně o kryt, a prostory používají jako odkladiště věcí, jako sklep. Lze tak očekávat další nálezy krytů či jejich částí. „Podzemí v centru Brna máme zmapované tak z 85 procent. Jsou tam bílá místa, kde by mohlo něco být. Zbytek Brna se takto nezkoumá,“ uvedl Svoboda.
Nedávno se tak veřejnost mohla dozvědět o objevu nedokončené nacistické továrny v brněnských Židenicích. „To je bezesporu velký objev, ale pochybuji, že by se v Brně daly najít další obdobně rozlehlé prostory z té doby. I když samozřejmě do podzemí člověk nevidí a ještě žijí lidé, kteří si z té doby mohou pamatovat, že někde něco bylo. Nebo to slyšeli od svých rodičů. Tak třeba ještě uvidíme,“ dodal Svoboda.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Poplach v centru Brna. Dělníci objevili leteckou pumu, evakuovaly se stovky lidí
