Němci

Před silvestrem se v českém pohraničí ve velkém prodává pyrotechnika, která je v sousedním Německu zakázaná. Na tržištích v Potůčkách se například prodávají výrobky, které mají takovou sílu, že před jejich používáním odborníci varují. Na tento problém upozorňuje i německý deník Bild.

Když nastaly pár měsíců po začátku první světové války Vánoce, vojska si teprve postupně zvykala na neutuchající salvy kulek, dělostřelecké nápory, bahno a zimu. Vyčerpaní vojáci v zákopech si přesto odpočinuli alespoň na Štědrý den, psal se rok 1914. Na linii u belgického města Ypry však došlo k něčemu neuvěřitelnému – britští a němečtí vojáci, kteří po sobě ještě pár dní nazpět stříleli, se u příležitosti svátků klidu setkali v zemi nikoho. Povídali si, sdíleli strasti i vzpomínky na domov, dokonce si zahráli fotbal. Co stálo za tímto „vánočním zázrakem“?

Už déle než týden žijí sociální sítě, média i veřejnost výrokem premiéra Fialy, že další čtyři roky jeho vlády by nám přinesly německé platy. Že vyvolal bouři ironického posměchu, není nijak překvapivé. Zvláštní je jen to, jak moc není premiér schopen chytit se za nos a místo aby svůj vlastní verbální požár uhasil kýblem studené vody, přikládá zdárně pod oheň další polínka. Nedělá to ale sám. Uznat své omyly zjevně nedokážou ani daleko větší politická esa. Třeba i pro takovou Angelu Merkelovou je to nadlidský úkol.

Vyprávění premiéra Petra Fialy (ODS) o stejných výplatách jako v Německu už za pět let je prázdnou utopií. Myslí si to ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého současným tempem můžeme německé a rakouské pracovníky dohnat až za půl století. Pokud by Česká republika skutečně dohnala Německo ve výdělcích už za pět let, tak by to podle něj mohlo vést ke státnímu bankrotu. Platy by totiž musely prudce vzrůst i státním zaměstnancům.

Dorovnat platy německých nebo rakouských pracovníků zřejmě zůstane v blízké době pouhým snem. Hovoří o tom jasně čísla o příjmech a kupní síle Čechů z evropského statistického úřadu Eurostat. Podle nich nejdříve musíme doběhnout Estonsko, Španělsko nebo Kypr. Až poté můžeme pohlížet na průměr Evropské unie a následně i na vyšší platy, které mají Němci nebo Rakušané.

Německá policie zadržela osm lidí podezřelých z členství v krajně pravicové skupině propagující rasismus a konspirační teorie, kteří se údajně připravovali na pád moderního německého státu. V úterý o tom informovalo spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Jsou obvinění z členství v teroristickém uskupení. Podle agentury DPA je jeden z nich členem strany Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.

Výsledky nedávných voleb do zemských vlád v Německu jsou podle politologa Petra Robejška odrazem politického a společenského vývoje v zemi. Část německé společnosti žije ve stínu častých násilností, přičemž liknavé kroky současné německé vlády směřují k celospolečenské katastrofě. Politolog se v pátečním pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS vyjádřil i k politice bývalé kancléřky Angely Merkelové.

Po víkendovém úspěchu krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Durynsku a Sasku zůstala spousta obyvatel Německa v šoku. Výsledek značně ovlivnilo téma migrace, kterou by strana řešila několika kroky, a to včetně uzavření hranic nebo vyhoštění migrantů. Publicista a komentátor Robert Schuster ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že v zemi roste pocit ohrožení a nejistoty.

V německých městech se usadili islamisté z Afghánistánu, kteří se na internetových sociálních sítích vůbec netají radikální ideologií. Zjistila to televize RTL. Německé policejní odbory DPolG k tomu uvedly, že země ztratila kontrolu nad hranicemi, kterou musí získat zpět.

Německá vláda po teroristickém útoku v Solingenu změní migrační a azylové podmínky a také rozšíří zákazy nošení zbraní včetně nožů na veřejnosti. Na čtvrteční tiskové konferenci spolkoví ministři spravedlnosti a vnitra Marco Buschmann a Nancy Faeserová oznámili zákaz vystřelovacích nožů, zpřístupnění systému rozpoznávání obličejů vyšetřovatelům, posílení pravomocí policie a také omezení dávek některým žadatelům o azyl. Běženci navíc mohou v Německu přijít o ochranu, pokud bez pádného důvodu navštíví svou vlast.

Před 80 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčilo práci blížícím se spojeneckým vojskům, která pak definitivně vyhnala zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil redakci historik Jaroslav Bouček.

Ve věku 83 let zemřel v pátek 16. srpna v Praze historik František Hýbl. V sobotu o tom informovala jeho rodina. Hýbl rozkryl okolnosti a průběh masové vraždy karpatských Němců, Maďarů a Slováků na Švédských šancích nedaleko Přerova v červnu 1945. Byl také významným odborníkem na dílo Jana Amose Komenského a dlouholetým ředitelem Muzea Komenského v Přerově.