Dávný přízrak nacismu dusí obranu Německa. Armáda nesmí zasáhnout proti ruským dronům
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Německá ústava omezuje roli armády.
Jak ruské drony testují obranu Německa?
Jaké plány má německá vláda na posílení obrany proti dronům?
Změna ústavy je pro Německo složitá.
Německá armáda nemůže jednoduše sestřelovat drony nad svým územím. Důvodem jsou ochranná opatření, která byla zavedena, aby se zabránilo opakování nacistické minulosti země, píše web Politico. Změnit ústavu je však velmi obtížné – vyžaduje to širokou politickou shodu a dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
Německá ústava, přijatá ve stínu druhé světové války, výslovně brání armádě, tedy Bundeswehru, aby hrála klíčovou roli v oblasti vnitřní bezpečnosti země. Důvodem je, že ti, kdo ji navrhovali, se chtěli vyhnout tomu, aby byla stejně jako v minulosti zneužita proti domácím odpůrcům. Uprostřed eskalující kampaně Kremlu, který testuje Evropu svými drony, mají tato ústavní opatření nechtěný vedlejší účinek: Omezují schopnost Německa bránit se provokacím Moskvy. „Musíme změnit zákony tak, aby ti, kteří jsou schopni se o to postarat – tedy Bundeswehr – měli také pravomoc tak učinit,“ řekl webu Politico Thomas Röwekamp, předseda výboru pro obranu v německém Spolkovém sněmu a člen konzervativního bloku kancléře Friedricha Merze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nová mocná zbraň pro Ukrajinu? Bolehlav pro Putina, hrozily by obrovské škody, tvrdí experti
Zatímco německá armáda je teoreticky schopná v případě rozsáhlejší invaze vzít zbraně do rukou a hájit zemi, podle právních expertů dosavadní dronové provokace nelze považovat za dostatečně závažné útoky. Bundeswehr tak může podle současných zákonů sestřelovat drony pouze nad vojenskými základnami.
Neexistují žádné důkazy o tom, že by některý z dronů, které nedávno vstoupily do německého vzdušného prostoru, nesl zbraně. Podle německých úřadů však Kreml zřejmě používá drony ke špionáži. V loňském roce se objevily zprávy o nevysvětlitelných pozorováních dronů nad zařízeními patřícími výrobci zbraní Rheinmetall a chemické skupině BASF. Německá policie má zákonné právo takové drony sestřelit, pokud to považuje za nutné, ale nemá k tomu technické možnosti. „Federální policie a také téměř všechny státní policejní síly v současné době nemají žádné možnosti obrany proti dronům,“ řekl předseda obranného výboru Röwekamp.
Čtěte také
Armáda takové možnosti má, ale prakticky není schopna jednat, a to hlavně kvůli historii země. V císařském Německu a ve Výmarské republice před druhou světovou válkou byla německá armáda „často a nemilosrdně nasazována, obvykle k útokům na sociální demokraty a levicové vlády,“ uvedla profesorka veřejného práva Kathrin Grohová z Univerzity Bundeswehru v Mnichově. „Opakování takových opatření muselo být v ústavě z roku 1949 zabráněno, a proto dnes máme pro Bundeswehr tato přísná pravidla,“ dodala Grohová.
Přizpůsobení se nové realitě
Němečtí představitelé jsou tedy ve svízelné situaci. V současné době může Bundeswehr při obraně proti dronům poskytovat pouze to, co ústava nazývá „administrativní pomocí“. Jeho síly mohou například pomáhat identifikovat drony nebo předávat informace – jak se stalo nedávno, když byly drony spatřeny nad mnichovským letištěm.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt plánuje zřídit jednotku na obranu proti dronům v rámci federální policie a vytvořit národní centrum na obranu proti dronům, které umožní policii, zpravodajským službám a armádě sdílet zdroje. Hodlá také prosadit zákon, který by armádě umožnil sestřelit drony v německém vzdušném prostoru v případě, že by byly ohroženy lidské životy.
Ústavnost takového zákona však zůstává nejistá. Pokud Dobrindt očekává více než „administrativní pomoc“ armády, záležitost „skončí před ústavním soudem,“ uvedla Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, německá politička, která předsedá Výboru pro bezpečnost a obranu v Evropském parlamentu.
Čtěte také
Situaci navíc komplikuje relativní slabost vládní koalice – středopravicových konzervativců a středolevicových sociálních demokratů, kterou vede Merz. Vzhledem k nárůstu politických okrajových sil, včetně krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, má Merz jednu z nejslabších většin v poválečné historii Německa. K získání dvoutřetinové většiny potřebné k novelizaci ústavy má proto aktuálně hodně daleko. To s sebou nese riziko, že Německo bude v dohledné budoucnosti relativně bezbranné vůči ruským dronům nad svým územím – nebo alespoň do té doby, než bude jeho policie schopna je zasáhnout.
Röwekamp však tvrdí, že jediným trvalým řešením je změna německé ústavy, která by armádě umožnila hrát aktivnější roli na domácím území. „Svět se změnil a již neexistuje žádné rozlišení mezi vnitřní a vnější bezpečností. S ohledem na budoucnost musíme přizpůsobit naši ústavu realitě,“ podotkl Röwekamp.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruské vyhrožování novou úrovní eskalace? Jde o testování reakce, vysvětlil expert
vaclav.cerny@iprima.cz
