Evropa už rýsuje dronovou zeď. Česku by z projektu mohly kápnout zakázky
Státy EU už chystají plán na vybudování takzvané dronové zdi, tedy bariéry, která má ochránit východní křídlo evropského vzdušného prostoru před bezpilotními stroji z Ruska. „V praxi by to obnášelo vybudovat několikavrstvou obranu obsahující řádově desetitisíce senzorů a efektorů,“ uvedla za Katedru protivzdušné obrany Univerzity obrany v Brně pro redakci CNN Prima NEWS mluvčí Lucie Sedláková. Právě poptávka po takových technologiích by mohla být příležitostí i pro české firmy. Jak širokou podporu v Evropě takový projekt má a kolik bude stát?
Státy Evropské unie pracují na plánu vybudovat takzvanou dronovou zeď, čili obranný systém podél východního křídla EU, který má odrazit bezpilotní letouny letící z Ruska.
Podrobností, jak přesně má takový projekt vypadat, je zatím relativně málo. Přestože myšlenka na vyztužení východní hranice evropského bloku je stará již řadu měsíců, její realizaci „nakoply“ až nedávné případy narušení vzdušného prostoru evropských států.
V případě Rumunska, Polska a Estonska jejich zástupci potvrdili, že šlo jednoznačně o ruské drony. U Dánska a Norska se zapojení Moskvy sice jednoznačně neprokázalo, většina obvinění i způsob provedení nicméně ukazují právě na něj.
Podpora napříč EU, ale…
Jak by měla dronová zeď vypadat a jak by měla být financována, bylo jedním z hlavních témat jednání evropských lídrů v průběhu minulého týdne. Přestože se její vybudování podle různých účastníků diskuzí těší poměrně silné podpoře – včetně té české, od části členských států se ozývají i některá „ale“.
Pochybnosti o opevnění východního křídla vyslovila například Francie a Itálie, ale také země, které přímo s válčící Ukrajinou sousedí. Těmi jsou Slovensko a Maďarsko.
Slovenský prezident Peter Pellegrini se podle agentury TASR vyjádřil ve prospěch toho, aby se Slovensko do projektu aktivně zapojilo a nestalo se „nezabezpečenou dírou směrem do západní Evropy“. Jednat o možnostech její realizace měl ve čtvrtek ve Varšavě se svým polským protějškem ministr obrany Robert Kaliňák.
Naopak Viktor Orbán se na čtvrtečním jednání necelé padesátky evropských států, kterého se zúčastnilo Turecko i Švýcarsko, nechal slyšet, že je proti „evropským válečným plánům“.
Dear Prime Minister @donaldtusk,
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) October 2, 2025
Russia is at war. Ukraine is at war. Hungary is not.
I understand that you stand firmly on the side of Ukraine. Please understand that we stand firmly on the side of Hungary.
Your question is who will win the Russia–Ukraine war.
My question is… https://t.co/myjLnGFeic
Právě zprvu skeptický postoj Bratislavy a Budapešti vyvolal řadu obav. „Pokud by bylo cílem vybudovat opravdu neprostupnou bariéru, tak by to byl poměrně zásadní problém,“ uvedla za Katedru protivzdušné obrany Univerzity obrany v Brně pro redakci CNN Prima NEWS mluvčí Lucie Sedláková.
„Znamenalo by to v podstatě vybudovat druhou separátní bariéru kolem jižních států EU, jako jsou Rumunsko, Bulharsko a Řecko,“ popisuje.
„Vzhledem k délce vnější hranice EU směrem k Rusku, kterou spravují tyto dva státy, si je možné představit variantu, kdy se tyto státy samy nijak nezapojí, ale svolí s umístěním prostředků na svém území,“ dodala.
Desetitisíce senzorů na 4 000 kilometrech
Jednání, která se tento týden zdi proti dronům věnovala, nicméně zatím nepřinesla žádné hmatatelné výsledky ani detaily toho, jak a kdy by se opatření mělo realizovat.
„Iniciativa ‚dronové zdi‘ by samozřejmě nebyla fyzickou zdí, ale vrstvenou sítí detekčních a odposlouchávacích systémů, která by stavěla na současných i budoucích schopnostech jednotlivých členů EU proti dronům,“ říká Sedláková.
Pokud by státy EU měly vybudovat oblast, která bude neprostupná pro bezpilotní letouny, od těch malých o pár kilech až po několikatunové, a to ve výšce od deseti metrů do deseti kilometrů, tak se jedná podle katedry o nesmírně náročný úkol.
Čtěte také
„I vzhledem k délce takové hranice, více než 4 000 kilometrů, se zabezpečením Kaliningradu i více,“ říká Sedláková.
„V praxi by to obnášelo vybudovat několikavrstvou obranu obsahující řádově desetitisíce senzorů a efektorů (část systému, která fyzicky či elektronicky působí na cíl – pozn. red.), tomu odpovídající zázemí, a především posílení stávajících velitelských a koordinačních center,“ pokračuje mluvčí univerzity.
Šance pro Česko?
Právě v dodávání těchto technologií se nabízí prostor pro zapojení českého průmyslu.
„Firmy jako RETIA, ERA a další by se zcela jistě mohly zapojit především do výstavby senzorové části tohoto systému,“ pokračuje mluvčí. Nabízí se zde však otázka, jestli by společnosti byly schopné navýšit své produkční kapacity, pokud by se projekt měl skutečně zprovoznit už za rok. Právě takový časový odhad dříve zazněl jak od Komise, tak zástupců pobaltských států.
„Například zapojení firmy ERA považujeme za velice vhodnou variantu vzhledem k jejich systémům pasivní radiolokace, které by měly být jedním ze způsobů detekce. Samozřejmě se neobejdeme ani bez systémů aktivní radiolokace, se kterými má dlouhodobé zkušenosti firma RETIA. Mezi dalšími je možné jmenovat také ELDIS Pardubice s.r.o.,“ vyčítá Sedláková.
Takovou myšlenku kvituje také české ministerstvo obrany. „Zapojení českých firem bude samozřejmě český stát podporovat,“ okomentoval pro redakci mluvčí ministerstva David Šíma.
Ukrajinský voják dálkově ovládá dron „Vampire“, který letí směrem k pozicím ruských vojsk, na utajeném místě poblíž frontové linie v oblasti Doněcku na Ukrajině, 23. září 2025 Zdroj: EPA, profimedia, SERGEY SHESTAK
Je to realistický cíl
I když se jedná o nový koncept, jeho předchůdce v jisté podobě funguje už nyní vzhledem k tomu, že země NATO i členové EU provádí monitoring i obranu vzdušného prostoru.
„Bavíme se tedy spíše o razantním zkvalitnění, respektive doplnění tohoto systému tak, aby mohl efektivně reagovat na aktuální hrozby. EU je stále jedna z nejbohatších částí světa, a pokud na to vyčleníme dostatek prostředků, tak je takový cíl realistický,“ pokračuje Sedláková.
Vyjde to na desítky miliard eur. Kdo to zaplatí?
Další otázkou, která aktuálně visí ve vzduchu, je ta týkající se financování takového nákladného projektu. S financováním projektu by měla pomoci samotná EU – zatím ale není jasné, jak přesně.
„Vytvoříme komplexní finanční sadu nástrojů EU, abychom tento štít zrealizovali,“ uvedl minulý týden v prohlášení komisař pro obranu Andrius Kubilius.
Přestože členské státy, které se geograficky nachází blíže Rusku, preferují, aby se na projekt vzalo více peněz ze společného fondu, kdo účet za zeď finálně zaplatí, zatím není rozhodnuté.
„Obrana je bohužel takřka vždy nákladnější než útok,“ odpovídá za katedru Sedláková na otázku, kolik by Evropu v součtu mohl tento projekt stát peněz.
„Jednalo by se tedy o nesmírně nákladný projekt, jehož cenu bychom mohli velice hrubě odhadovat na vyšší desítky miliard eur během let výstavby a jednotky miliard eur ročně během provozu, se započtením všeho včetně obsluh a podobně,“ uzavírá.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Útok na Židy v Manchesteru: Muž najel autem do lidí před synagogou, dva zabil
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
