Nástrahy on-line světa očima dětí? Bojí se podvodů i posměchu. Pomůže jednoduché devatero
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Děti a mladiství patří mezi nejzranitelnější skupiny v on-line prostředí.
Dívky vs. chlapci: Jak se liší jejich on-line rizika?
Odborníci představili pět oblastí, které s ochranou dětí on-line mohou pomoci.
Poznejte devět tipů, jak chránit děti v on-line světě.
Ilustrační snímek Zdroj: DPphoto / Profimedia
Čas trávený v on-line prostředí s sebou přináší řadu rizik, čehož si i děti a mladiství jsou vědomi. Z průzkumu společnosti Ipsos pro Vodafone vyplynulo, že se ti nejzranitelnější nejvíce obávají podvodu a ztráty peněz, zneužití fotek či úprav pomocí umělé inteligence (AI) za účelem zesměšňování. To, čemu jsou děti vystavovány, se liší také podle pohlaví: dívky častěji čelí tlaku na vzhled, chlapci většímu posměchu v on-line hrách. Jak je chránit a co mohou udělat i samy děti? To odborníci představili v takzvané „Bílé knize“ a devateru.
Poptávka po řešení rizik, která plynou z trávení čím dál většího času v on-line prostředí, narůstá. Toho, čemu mohou uživatelé čelit nejen na sociálních sítích, si jsou vědomi i ti nejzranitelnější: děti a mladiství.
ČTĚTE TAKÉ: Zákaz mobilů ve škole? STAN se nedokáže shodnout. Rakušan je proti, ukážu mu data, říká Krainer
Z průzkumu společnosti Ipsos pro Vodafone takřka každý z 520 respondentů uvedl, že sleduje on-line videa (93 procent), mnozí komunikují skrze soukromé zprávy na sociálních sítích (74 procent) a hrají on-line hry (73 procent). Děti obou pohlaví byly rozděleny do dvou skupin: mladší od 10 do 14 let a starší od 15 do 19 let.
Z odpovědí respondentů vyplynuly také genderové rozdíly: dívky například častěji než chlapci posílají fotky, tvoří vlastní příspěvky, jsou ve skupinových chatech a píší soukromé zprávy.
Čtěte také
Čas, který v on-line prostředí tráví, však nese i svá rizika. Konkrétně se 62 procent digitálně aktivních dětí bojí, že jim někdo hackne telefon nebo počítač. Více než polovina mladistvých uživatelů (57 procent) má obavy z podvodu či ztráty peněz.
Do rizik se promítá také fenomén umělé inteligence – více než polovina respondentů se bojí, že někdo zveřejní a zneužije jejich fotografie nebo je upraví pomocí AI za účelem zesměšňování. Se strachem z nadávek a posměchu na sociálních sítích se potýká 47 procent nezletilých.
On-line rizika s sebou opět přinášejí i rozdíly v rámci pohlaví. Dívky například čelí vyššímu tlaku na vzhled, sexuálnímu obtěžování a reputačním rizikům. Chlapci, zejména ti mladší, se na druhé straně více setkávají s posměchem v on-line hrách.
Co by podle dětí pomohlo?
Součástí průzkumu byl i dotaz na to, co by podle dětí pomohlo zmiňované situace v on-line prostředí řešit. Takřka dvě třetiny respondentů (64 procent) uvedly, že by pomohla možnost špatné či nevhodné chování některých uživatelů na internetu zablokovat či nahlásit. Dále zmiňovaly i větší povědomí o hrozbách.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zakážu mobily ve školách. Dcery mi řekly, že jsem se zbláznil, prozradil Plaga.
O tom, jaká rizika se s pobytem v on-line prostředí pojí, má značné povědomí většina dětí, a to zejména v oblasti podvodů a hacknutí účtu. Zejména mladší chlapci však o některých hrozbách nikdy neslyšeli. Pro dívky je klíčové téma bezpečí a reputace, pro chlapce bezpečí ve spojitosti s hrami.
Jak a na jakých úrovních děti vhodně chránit?
V rámci ochrany dětí a mladistvých na internetu nadále chybí legislativa pro možnosti blokování nevhodného obsahu, účinná kontrola věku napříč platformami a další opatření, která by alespoň částečně přispěla k tolik potřebnému většímu digitálnímu zdraví nejzranitelnějších.
Čtěte také
Nadace Vodafone ve spolupráci s organizací Save the Children proto vydala takzvanou „Bílou knihu“ o ochraně dětí v on-line prostředí. Celkem se dotýká pěti hlavních oblastí.
Ověřování věku
O tom, jaké škodlivé dopady má přístup dětí k obsahu, který je on-line a nevhodný pro jejich věk, existuje značné množství důkazů. Podle údajů britské Children’s Commissioner každé desáté dítě z dotázaných vidělo on-line pornografii před dosažením devíti let. S rostoucím věkem tato bilance rapidně stoupá. Ve třinácti už je to každé druhé.
Čtěte také
Existují určitá nařízení, která výslovně označují ochranu nezletilých za systémové riziko a vyžadují ověřování věku na on-line platformách, zejména těch, které jsou přístupné dětem, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a soukromí. Jedná se o zavádění systémů ověřování věku, rodičovské kontroly a mechanismů pro hlášení škodlivého obsahu.
Návykové designové prvky
Problém, který je v „kurzu“ posledních několik let – jsou například prvky jako automatické přehrávání, nekonečné scrollování a algoritmické doporučovací systémy, které vedou k závislosti.
Studie Výzkumné služby Evropského parlamentu z roku 2019 ukázala, že digitální závislost postihuje miliony spotřebitelů a spotřebitelek v EU. Novější studie BEUC zjistila, že 83 procent uživatelů a uživatelek tráví na sociálních sítích více času, než původně zamýšleli.
Čtěte také
„Situaci zhoršují netransparentní algoritmy, které často podsouvají obsah propagující vysoce škodlivé materiály, například týkající se sebepoškozování, sebevražd, fake news, poruch příjmu potravy, misogynie, rasismu nebo terorismu. V mnoha případech uživatelé ani nemají v úmyslu se k takovému obsahu dostat,“ připomněli experti.
Odpovědnost v designu
Co dělají druzí, to se nás netýká. I tak by se dalo charakterizovat rozhodnutí řady platforem odmítnout převzít plnou odpovědnost za svůj společenský dopad.
Podle výzkumu Centra pro boj proti digitální nenávisti (Centre for Countering Digital Hate) se tento problém projevuje několika způsoby:
Bezpečnostní prvky jsou navrhovány reaktivně a často představují pouze „záplaty“ na již vzniklé škody.
Bezpečnostní opatření bývají volitelná a odpovědnost za ochranu před škodlivým obsahem je přenášena na samotné uživatele a uživatelky.
Bezpečnostní mechanismy jsou často špatně udržované a implementované.
Jak zdůrazňují odborníci: „Odpovědnost v designu by měla být povinná pro všechny sociální sítě a platformy ke sdílení obsahu.“
Blokování CSAM
Materiály zaměřené na sexuální zneužívání dětí – CSAM. Blokovat takový obsah se například Vodafone rozhodl všude tam, kde je to možné. Situaci však komplikují rostoucí opatření na ochranu soukromí, která zavádějí třetí strany.
Čtěte také
Experti připomněli, že právní rámec pro blokování CSAM v Evropě je roztříštěný a právně nejednoznačný – s rozdíly mezi poskytovateli různých technologií a protichůdnými povinnostmi týkajícími se blokování obsahu, ochrany soukromí či síťové neutrality.
Digitální dovednosti
Regulační a technologická opatření jsou pro ochranu dětí v on-line prostředí zásadní, sama o sobě však nestačí. „Děti, rodiče i pedagogové musí být vybaveni znalostmi, dovednostmi a sebevědomím, aby se mohli v digitálním prostředí bezpečně a smysluplně pohybovat,“ zdůrazňují odborníci. Úroveň digitální gramotnosti je však v Evropě stále velmi nerovnoměrná – existují výrazné rozdíly podle věku, regionu i sociálně-ekonomického zázemí.
ČTĚTE TAKÉ: Pornografie na stadionu v Kladně se šíří sítěmi. O motivaci se staráme jinak, pobavili Rytíři.
OECD mimo jiné upozorňuje, že vzdělávání v oblasti digitálních dovedností často postrádá ucelenou koncepci, národní strategie jsou roztříštěné a digitální gramotnost není dostatečně začleněna do širších rámců podpory duševního zdraví a inkluze.
Poznejte jednoduché devatero
Výše popsané oblasti je potřeba řešit zejména na národních a nadnárodních úrovních, což s ohledem na čas může trvat roky, než dojde k nastavení jasných podmínek, které by měly děti v on-line prostředí více ochránit. Začít však můžete sami, a to hned. Vodafone představil jednoduché devatero, které nejen dětem a mladistvým pomáhá pohybovat se v on-line světě, pokud možno co nejvíce bezpečně i s vědomím možných důsledků.
Hlídejte si čas na telefonu – Rovnováha je základ. Uživatelé by si proto měli nastavit zdravé limity, nepodléhat nekonečnému scrollování a případně vyzkoušet aplikace na digitální rovnováhu.
Digitální stopa aneb Co dáš na net, to tam zůstane – Uživatelé by se měli vždy zamyslet, než něco zveřejní. Důležité je chránit své fotografie a videa, aby nebyly zneužity. Dobrým nástrojem pro pochopení situace je, aby si každý zkusil na internetu najít, co vše o sobě z dostupných informací zjistí a najde.
Chraňte si své soukromí – Vždy by si uživatelé měli zkontrolovat nastavení soukromí. Na pozoru by se měli mít před cookies a vždy by měli přijímat žádosti jen od lidí, kterým věří či je znají.
Pozor na podvody – Podvodům jsou lidé vystaveni v reálném životě i v on-line prostředí. Vždy je proto dobré přemýšlet, než na něco dotyčný klikne. Obdobně by si měl ověřovat, kde nakupuje on-line zboží, a nepodléhat falešným soutěžím, které zpravidla zní až moc super.
Kyberšikana – Virtuální podoba ponižování a cíleného násilí patří mezi největší hrozby na sociálních sítích. Uživatelé by se neměli bát říci si o pomoc: zablokovat šikanátora a situaci nahlásit. Pomoci může i dát si pauzu od negativity, které je v on-line prostředí přehršel, a svěřit se někomu, komu důvěřují.
Nebojte se říct si o pomoc – Pokud vám něco není v on-line prostředí příjemné, řešte to. Věřte své intuici a pocitům, situaci nahlašte a v případě potřeby se obraťte na odborníky, přátele a rodinu.
Nesdílejte bez rozmyslu – Než na sociálních sítích cokoliv zveřejníte, dvakrát si to rozmyslete. Ačkoliv můžete obsah – ať se jedná o zprávu, video či fotografie – zaslat někomu soukromě, po odeslání již soukromý být nemusí.
Respektujte hranice – Navzdory snaze stát si za svým názorem či pravdou je vždy důležité mít na paměti, že je potřeba zachovávat si respekt k názoru ostatních. Pokud je situace vyhrocená, dejte si pauzu, případně situaci nahlaste. A nastavte si vlastní hranice.
Zdravé sociální návyky – S příchodem umělé inteligence se hranice mezi tím, co je skutečné a co vymyšlené, často stírají. Mějte se na pozoru před fake news, omezte, co vám škodí. Nikdy nezapomeňte, že vy rozhodujete, co sledujete a co ne.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Plagův zákaz mobilů ve školách? Odborníci chtějí ještě přitvrdit. Kritika zní od Pirátů i ODS
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
