Navalná: Na Rusy uplatňuje Evropa kolektivní vinu. Ale zdaleka ne všichni stojí za Putinem
Evropa na ruské občany uplatňuje kolektivní vinu, přestože jsou sami oběťmi režimu Vladimira Putina, připomněla politička Julija Navalná, vdova po mrtvém opozičníkovi Alexeji Navalném, na slyšení zástupců ruské opozice v Evropském parlamentu, které proběhlo den po nedožitých narozeninách jejího zesnulého manžela. Svět se nesmí ve svém vztahu k Rusku vrátit ke starým pořádkům, doplnil rusko-britský politický aktivista, novinář a bývalý politický vězeň Vladimir Kara-Murza.
„Není možné si s Putinem podávat ruku, když ji má celou od krve,“ zdůraznil Kara-Murza, rusko-britský politický aktivista, novinář a bývalý politický vězeň v Rusku. Svět se podle něj nesmí vrátit k „business as usual“, tedy ke starým pořádkům, jak k nim vybízejí Washington nebo Budapešť.
ČTĚTE TAKÉ: Pár zahynul při tragické nehodě na Slovensku. Jejich pes je podle sousedů doma vyhlíží
Připomněl, že právě k tomu v současné době vyzývá maďarský premiér Viktor Orbán anebo hlava Spojených států Donald Trump, státy by podle něj ale neměly přistoupit k usmiřování se s Ruskem v době, kdy v něm vládne totalitní režim.
Nejde totiž jen o Ukrajince, ale také o občany samotného Ruska. Zdaleka ne všichni jsou na straně Putinova režimu, okomentovala Julija Navalná, vdova po zavražděném opozičním lídrovi Alexeji Navalném a jeho nástupkyně.
„Rusové jsou v Evropě obviňovaní. Nejsou to však pachatelé, ale oběti,“ řekla Navalná na slyšení.
Julija Borisovna Navalná na výměně názorů mezi zástupci ruské demokratické opozice a europoslanci v Evropském parlamentu 5. června 2025. Zdroj: Evropský parlament
V Rusku jsou přitom miliony lidí, kteří se současným režimem nesouzní. Stojí ale proti obrovské převaze, kdy je jediné slovo kritiky proti válce může stát vězení, popsala. „Musíme tyto řadové občany podpořit. (…) Musíme jim pomoci, aby zvládli vytrvat proti Putinovu tlaku, a dát jim najevo, že nejsou sami,“ dodala.
Jednotu Ruska tlačí propaganda, realita je jiná
Situace v zemi je navíc podle Kara-Murzy kritická. „Dnes je v Rusku více politických vězňů, než bylo v průběhu 80. let,“ uvedl před europoslanci.
Podle dat organizace OVD-Info, která sleduje represe lidských práv v Rusku, se momentálně za mřížemi ruských věznic nachází na 5 200 lidí. „Část těchto lidí přitom jsou nadějí na budoucnost Ruska,“ zdůraznil.
Právě prezentace Ruska jako jednotné síly, kde všichni stojí za vůdcem Putinem, je podle Kara-Murzy jedním z hlavních úkolů ruské propagandy. „Putin chce, aby si všichni mysleli, že za ním všichni v Rusku stojí,“ popsal. „Pravda je ale taková, že mnoho lidí jej nepodporuje – a řada z nich je právě ve vězení,“ dodal.
Не было ни одного дня, чтобы я не подумала о тебе.
— Yulia Navalnaya (@yulia_navalnaya) June 4, 2025
Чтобы не захотелось рассказать, как прошёл день.
Спросить совета. Услышать твой смех.
Обнять.
И чтобы сразу стало тепло и спокойно. Как раньше. Как только с тобой.
Сегодня особенно хочется прочитать, что бы ты написал.
Ты… pic.twitter.com/4jNKmz0Nb0
Přestože si je Kara-Murza podle svých slov vědom, jak obtížné je zmapovat veřejné mínění Rusů pod tak silným politickým tlakem, významná část lidí podle něj s válkou nesouhlasí.
I oficiální průzkumy ale hovoří o posunu ve veřejném mínění Rusů. Podle toho posledního, o kterém tento týden informoval deník The Kyiv Independent, se v současné době většina Rusů přiklání k vedení mírových rozhovorů. Přibližně 64 procent respondentů se vyslovilo pro mírové rozhovory, tedy o šest procentních bodů více než v březnu. Počet lidí, kteří podporují pokračování války, se naopak snížil z březnových 34 procent na květnových 28 procent.
Navalná dala za příklad rok 1989
Podobnou zkušenost přitom má podle Navalné i Česko a další státy někdejšího Východního bloku. „Dvanáct z 27 členů bylo donedávna za železnou oponou, a ani tehdy nebyly žádné výrazné protesty proti režimu. A pak se v Praze, Bukurešti, Kyjevě i Moskvě najednou miliony lidí postavily jeden vedle druhého, aby svrhli komunistické diktátory,“ řekla Navalná.
„Ti se neobjevili odnikud – byli to titíž, kdo ještě v roce 1985 nedělali zdánlivě nic a v roce 1989 se to všechno odehrálo. To samé se určitě odehraje i v Rusku,“ dodala.
Čtěte také
Pomozte Ukrajině, pomůžete i nám
Samotné Rusko přitom navzdory mnohaletému popírání existence politických vězňů v zemi poprvé při jednání v Istanbulu přišlo s memorandem, které nabízí „úplnou amnestii politických vězňů,“ uvedl další ruský opoziční politik Ilja Jašin.
„Od toho bychom se měli odrazit,“ vyzval s tím, že osvobození politických vězňů musí být jednou z priorit. „Všichni chápeme, že za nás nikdo naši práci neudělá,“ uvedl na konto budování demokratického Ruska.
Russia and Ukraine agreed to exchange more prisoners of war and return the bodies of 12,000 soldiers after meeting for barely an hour for the second such round of negotiations since March 2022 https://t.co/aIjhOGgGwM pic.twitter.com/7NutCDOLke
— Reuters (@Reuters) June 3, 2025
„Je to naše zodpovědnost. Jestli ale chcete nějak pomoci, zachraňte Ukrajinu před Putinem. To udělat můžete,“ zdůraznil. Na dotaz ze strany poslanců, jak by měla podle jeho názoru válka na Ukrajině skončit, řekl, že „každý ruský voják i velitel opustí území Ukrajiny“.
Jašin: Je ostuda být v roce 2025 proputinovec
„Agrese je proti zájmům mé vlastní země. Tahle válka není jen protiukrajinská, ale také protiruská. (…) To jsem říkal od jejího začátku. Říkal jsem to i ve vězení a říkám to i teď,“ uzavřel.
Politici, kteří volají po obnovení diplomatických vztahů s Putinem a Kremlem, by si proto měli podle Jašina doplnit elementární znalost historie. „Když kritizujete stav lidských práv v Evropě, jednoduše ignorujete jiný obrovský problém, a tím je Putinova agrese proti Ukrajině,“ řekl rozčíleně.
„Je ostuda být v roce 2025 proputinovec. Je ostuda žít v Evropě a volat po diktatuře ve vlastní zemi,“ dodal.
Dnes jsme měli v Evropském parlamentu vzácnou návštěvu – představitele ruské opozice: Julii Navalnou, Vladimira Kara-Murzu, Ilju Jašina.
— Jan Farský (@JanFar_sky) June 5, 2025
Slyšeli jsme svědectví o otravách, pádech z oken, likvidaci nepohodlných. O šíření propagandy nejen dovnitř, ale i za hranice. A pořád se… pic.twitter.com/eKZWRGIIbr
Farský: Za kolegy klanící se Kremlu mi je stydno
Slyšení se z českých europoslanců účastnil Jan Farský (STAN). „Demokratické Rusko existuje, je ale úplně jiné než to reprezentované diktátorem Putinem,“ okomentoval svědectví ruské opozice.
„Otravy, pády z oken, likvidace nepohodlných, šíření propagandy nejen dovnitř, ale i za hranice. Indoktrinace ostatních, jak by se měli správně chovat – tohle je hrůzný ruský režim podle Putina,“ vyčísluje Farský.
„A pořád se najdou mezi námi ti, kteří se do Kremlu jezdí klanět a dávají ho za příklad. Jsou i v Evropském parlamentu a jsou jimi i čeští zástupci – ano, kolega Ondřej Dostál (Stačilo!) se dnes nedostavil. Je mi za tyto politiky stydno,“ dodal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chvíle hrůzy v letadle za bouře: Nikdy jsem se tak nebál, říká pasažér. Plakala i posádka
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
