Od zrušení daně z nabytí nemovitosti si vláda slibuje rozhýbání trhu
Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti se vrací ze Senátu do Sněmovny. Dolní komora Parlamentu v něm chce pozměňovacím návrhem opravit legislativní chyby v té části předlohy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů. Cíl návrhu, zrušení daně z nabytí, však zachovává, stejně jako možnost odpočtu úroků. Předlohu tak dostane opět Sněmovna, která o ní rozhodne pravděpodobně až v září.
Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci. Sněmovna poté při závěrečném schvalování přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku z nynějších 300 tisíc korun na polovinu.
Limit 150 tisíc
Podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímce (ODS) i podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však tato část návrhu obsahuje chyby. Podle Vilímce by v konečném důsledku odpočet úroků znemožnily.
„Prošel nám tedy paskvil neprovázaný na celé znění zákona,“ konstatovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poukazovala na to, že na dotyčném poslaneckém pozměňovacím návrhu nespolupracovalo ministerstvo financí, které jinak nabízí poslancům, že jim pozměňovací návrhy zpracuje, aby byly legislativně v pořádku.
Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat limit odpočtu úroků 300 tisíc korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku už jen nový limit 150 tisíc korun.
Vybralo se 13 miliard
Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl Senát.
Ministryně připustila, že se v minulosti vždy bránila zrušení této daně, protože výpadek příjmů státního rozpočtu nebyl zanedbatelný. Fiskální dopad zrušení daně odhadla na deset miliard korun s tím, že část peněz se státu vrátí na jiných daních. Ministryně ujistila, že i kdyby Sněmovna zákon stvrdila až v září, nic se nestane a poplatníci nebudou muset daň platit.
Odložená daň se platit nebude
Většina senátorů v rozpravě zrušení daně vítala a připomínala předchozí snahy o její zrušení. „Jsem rád, že bude konečně tato nemorální daň zrušena,“ řekl Raduan Nwelati (ODS). „Já si nemyslím, že tato daň je nemravná, možná je nerozumná,“ nesouhlasil Jiří Dienstbier (ČSSD). Dienstbierovi vadí, že zákonodárci schvalují daňové předpisy, které snižují příjmy veřejných rozpočtů, a neřeší, jak tyto příjmy nahradit. „Nejsem ochoten hlasovat pro žádný daňový zákon, který snižuje příjmy veřejných rozpočtů,“ dodal.
Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardní cestou jako přeplatek, informovala ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.
Zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.
