reklama

Někdo si vymýšlí. Schillerová a vládní ekonomové prezentují pomoc firmám protichůdně

Jak Alena Schillerová prezentuje pomoc firmám? A jak NERV?
Foto: Profimedia.cz

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na svůj Twitter umístila tabulku, jak vláda pomáhá ekonomice ve srovnání s dalšími zeměmi. Seřazení států s Českem v čele vytváří na první pohled dojem, že tuzemská vláda vyniká nad vládami ostatních evropských zemí. Naproti tomu Národní ekonomická rada vlády (NERV) vydala materiál, ve kterém jsou obdobná čísla, z nichž ale na první pohled vyplývá, že Česko se pouze vyrovná průměru EU.

reklama

Česká republika má jednu z nejpříznivějších epidemiologických trajektorií v Evropě. Z ekonomického pohledu je však doposud vyčerpaná pomoc nízká. Otázkou zůstává, proč není větší zájem firem o klíčový program garantovaných úvěrů COVID III. Takto hodnotí dosavadní pomoc státu tuzemské ekonomice Národní ekonomická rada vlády v přibližně dva týdny starém dokumentu, který je veřejně dostupný na stránkách Úřadu vlády.

Alena Schillerová v pondělí na Twitteru zveřejnila tabulku s názvem „Jak státy bojují s koronavirem“, v níž je uvedena vládní pomoc ve vybraných zemích v procentuálním podílu na hrubém domácím produktu. Česká republika je na prvním místě a další státy následují v pořadí, v jakém by byly abecedně seřazeny, pokud by jména států nebyla v češtině, ale v angličtině. Pozice Česka tak může na první pohled budit dojem, že Babišova vláda peněz do ekonomiky nalila nejvíce.

Jak obdobná data zpracoval NERV, je vidět na následujícím obrázku.

Slib versus realita

U České republiky v tabulce zveřejněné ministryní nalezneme souhrnný údaj ve výši 20,2 procenta HDP, neboli oněch slíbených tisíc miliard, o kterých premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil na tiskových konferencích, když do Česka dorazil koronavirus a v jeho důsledku vláda uzamkla podstatnou část tuzemského hospodářství.

Jinak řečeno, Alena Schillerová se ještě začátkem srpna chlubí penězi, které vláda v dubnu ústy svého premiéra slíbila do ekonomiky nalít, ale z nichž bylo reálně použito jen asi 38 procent. V poměru k HDP tak jde asi o 6,5 procenta, ovšem včetně skoro 300miliardového moratoria na úvěry a úroky z úvěrů. Vyplývá to z dat o plnění státního rozpočtu ČR za leden až červenec 2020, která zveřejnilo ministerstvo financí. Lapidárně řečeno tedy 20 procent HDP představuje slib a 6,5 procenta HDP dosud vyčerpané peníze.

„Z údajů o čerpání státní pomoci vyplývá, že zájem ze strany firem slábne. Dnes prakticky žádají a čerpají už jen ty, které vědí, že situaci ustojí,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, která dlouhodobě porovnává slíbené a skutečně vyčerpané peníze z vládních programů.

K tématu

„Za několik dní také vyprší vůbec nejúčinnější pomoc, kterou byl odklad platby daní a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Měli bychom vládní podpůrné programy pomalu vypínat, aby se ukázalo, jak na tom naše hospodářství opravdu je, a dali šanci firmám i zaměstnancům se nové situaci přizpůsobit,“ dodala.

Pátkem 7. srpna také končí podávání žádostí za druhé bonusové období pro tzv. Pětadvacítku, tedy kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s. r. o. Naopak pracující na dohodu mají ještě na žádosti o bonus čas.

Helena Horská se také na Twitteru podivila, jak je možné, že v evidenci Úřadů práce je stále větší počet volných pracovních míst než uchazečů o práci, jestliže ekonomika prochází hlubokou hospodářskou krizí. To fakticky jen dokresluje, jak jsou tuzemské firmy na vládní pomoci momentálně závislé.

Nejmasivnější pomoc avizuje Německo

Ale zpět k tabulkám. Sama Národní ekonomická rada vlády ve zmíněném dokumentu tvrdí, že Česká republika nijak ve vládní pomoci nevybočuje z průměru zemí Evropské unie. Nejmasivněji je své hospodářství připraveno zachraňovat Německo. Jen odklad splátek úvěrů, daní a přímý fiskální impuls zde má tvořit pětinu HDP, tedy totéž, co celá slíbená suma českou vládou.

Zbylých 27 procent HDP pak představují ostatní likviditní a garanční programy. Německá pomoc je v tomto ohledu vyvážená. Naproti tomu v případě českém se státní záruky na úvěry, které mohou, ale nemusí být vůbec čerpány, podílí na celkové vládní pomoci téměř ze tří čtvrtin.

Podle NERVu je třeba v řádu týdnů vládní pomoc revidovat, v řádu měsíců se zaměřit na oživení ekonomiky v podobě podpory soukromé spotřeby, firemních a veřejných investic a k tomu všemu maximálně využívat strukturální fondy z Evropské unie.

Do konce roku by pak vláda měla připravit hospodářskou strategii, na jejímž základě by měl vzniknout plán pro dlouhodobý ekonomický růst a restrukturalizaci českého hospodářství. Z konkrétních opatření NERV doporučuje například zvýšení limitu odpisů na majetek pořízený do konce roku 2021 nebo vytvoření fondu na podporu vzniku nových malých firem.

K tématu

Tagy: Alena Schillerová vládní pomoc Ministerstvo financí vláda koronavirus Národní ekonomická rada vlády
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
Slováci řeší zákon o plagiátech. Matovič a jeho kolegové však o tituly nepřijdou
Co bude s Prymulovou pozicí vládního zmocněnce? Vláda prý bude hledat jeho nástupce
Děláme vše pro bezpečí voleb, uvedl Hamáček. Podle něj se nejhorší scénář zatím nenaplňuje
reklama
reklama
Prymulu nechceme. Lidé odmítají nového ministra, petici podepsalo přes 10 tisíc lidí

Roman Prymula

Domácí zpravodajství

Na kurzarbeitu jsme se shodli, oznámila Maláčová. O platech politiků koalice nejednala
Není důvod pro plošná opatření, postrádám srozumitelnost, říká krizový manažer
Další články
reklama
reklama