Jednoduchou prevenci Češi ignorují, nemocných s infekcí přibývá. Hrozí jim těžký zápal plic
Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Zápal plic, zánět mozkových blan nebo celková otrava organismu mohou mít společného původce – pneumokokovou infekci. Nebezpečná bakterie ohrožuje především děti, seniory a chronicky nemocné. Přibývá však i nemocných v produktivním věku, což zatěžuje ekonomiku. Účinnou ochranu představuje očkování, které je pro rizikové skupiny zdarma. I přesto je však proočkovanost v Česku nízká. Na problém lékaři upozorňují u příležitosti Světového dne pneumonií, který připadá na 12. listopadu.
Podle Státního zdravotního ústavu lékaři loni zaznamenali 608 případů invazivních pneumokokových onemocnění (IPO), což je o 100 případů více než v roce 2023. Zemřel na ně každý šestý pacient. Pokud bakterie pneumokoka proniknou do částí těla, kde se běžně nenachází, mohou způsobit invazivní onemocnění – například zánět mozkových blan nebo otravu krve. Mezi neinvazivní nemoci pak patří zánět středního ucha nebo dutin.
ČTĚTE TAKÉ: Očkování dětí bez jehly? Speciální vakcína proti chřipce je v Česku, hlavní roli hraje čas
Jednou z nejčastějších forem pneumokokové infekce je zápal plic, který může mít jak invazivní, tak neinvazivní formu.
„Pneumokok se vyskytuje během celého roku, často je spojen s virovými onemocněními dýchacích cest, jako jsou COVID-19, chřipka nebo RS virus, na které takzvaně nasedá. V takovýchto případech hrozí riziko těžkého zápalu plic nebo otravy krve. Pacienti musí být hospitalizováni a mohou i zemřít,“ zdůraznila Hana Roháčová z Kliniky infekčních onemocnění Fakultní nemocnice Bulovka.
Čtěte také
Při těžkém zápalu plic může dojít k poškození orgánu, pacienti se pak potýkají s dechovými obtížemi, sníženou fyzickou výkonností a jsou náchylnější k opakovaným infekcím plic. Pneumokokům se přitom téměř nelze vyhnout – přenášejí se kapénkami při kašli, kýchání, mluvení a blízkém kontaktu.
Vážná onemocnění hrozí především dětem, seniorům a chronicky nemocným pacientům.
Náklady dosahují milionů korun
V poslední době však nemocných přibývá i ve věkové skupině 40–64 let, kde minulý rok odborníci zaznamenali 221 nových případů IPO. Právě u pacientů v produktivním věku představuje pneumokoková infekce značnou ekonomickou zátěž. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky překročily jen náklady na léčbu osob s akutní infekcí horních a dolních cest dýchacích osm miliard korun.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přetopený byt i sladká tečka. Pediatr odhalil pět neřestí oslabujících imunitu dětí
Odborníci z Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve své analýze odhadují, že ztráta produktivity způsobená chřipkou a pneumonií za rok 2024 dosáhla 4,8 miliardy korun.
Jedinou účinnou ochranou je očkování, které kojencům, seniorům nad 65 let a rizikovým pacientům se sníženou imunitou hradí zdravotní pojišťovny.
„Očkování doporučuji všem svým pacientům, a to i těm, kteří ještě nepřekročili hranici 65 let. Obzvláště pokud jsou vystaveni vyššímu riziku nákazy, například při hlídání vnoučat. V současnosti je navíc nově k dispozici očkování, které je již specificky zaměřeno na dospělou populaci,“ uvedla Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Čtěte také
Dodala, že se pacienti mohou naočkovat kdykoli během roku a na rozdíl například od chřipky jej nemusí pravidelně opakovat. „Pneumokoková infekce dokáže zkomplikovat stávající nemoci, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). I po vyléčení infekce se většinou původní nemoc zhorší a už se nám ji nepodaří vrátit do původního stavu,“ doplnila primářka.
Na „pneumokoky“ myslí i Národní plány
Důraz na očkování proti pneumokokovým infekcím u rizikových osob je také součástí Národního plánu rozvoje geriatrické péče v ČR do roku 2035 nebo Národního kardiovaskulárního plánu. „Očkování proti pneumokokům významně snižuje komplikace spojené s infekcí a zvyšuje naději na dožití. Měli bychom proto usilovat o zvýšení proočkovanosti zejména v rizikové skupině starších osob, která je v Česku oproti jiným evropským zemím výrazně nižší,“ podotkl Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a také prezident European Ageing Network.
Čtěte také
Osobně oceňuje, že v připravované Národní očkovací strategii si „ministerstvo zdravotnictví vůbec poprvé klade za cíl zásadně zvýšit proočkovanost i proti pneumokokům, a to nejen u osob starších 65 let, ale také obecně u osob se závažným chronickým onemocněním bez ohledu na věk“.
Mezi ohrožené skupiny patří například diabetici, pacienti s cystickou fibrózou a CHOPN, lidé s nemocemi srdce a ledvin a také pacienti se sníženou imunitou. Na očkování přispívají i některé zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Prokop: Praha u žloutenky zaspala. Je to velké selhání ministerstva, nesouhlasila Udženija
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
