Po dopravní nehodě máte nárok nejen na bolestné. Právník radí, jak postupovat
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Bolestné není vše, na co máte po nehodě nárok.
Pomoc rodiny v domácnosti lze vyčíslit jako škodu.
Trvalé následky mohou znamenat miliony korun.
Jak správně doložit nároky vůči pojišťovně viníka?
Nehodu jste nezavinili, přesto vás stojí peníze, čas a někdy i dosavadní způsob života. Bolestné přitom představuje jen část odškodnění, které můžete požadovat. Podle právníka Zbyňka Drobiše lidé opomíjejí třeba pomoc blízkých, ale také náhrady za trvalé následky. Ty mohou dosahovat i milionových částek.
Po bouračce má člověk obvykle jiné starosti než schovávat účtenky. Řeší zranění, obvolává lékaře a přemýšlí, kdy se zase vrátí do práce. Doma mezitím převezme část povinností partner nebo rodiče, někdo ho vozí na rehabilitace a další chodí nakupovat. Když potom pojišťovna vyplatí bolestné a dorovná ztrátu na výdělku, může se zdát, že je vše vyřízené. Není to ale vždy pravda.
K TÉMATU: Ani roky bez nehody nezaručí levnou pojistku. Rozhoduje především výběr pojišťovny
„U zraněného člověka není odškodnění po dopravní nehodě jen bolestné, jak si řada poškozených myslí,“ upozorňuje advokát Zbyněk Drobiš, který se specializuje na odškodnění obětí dopravních nehod a pracovních úrazů. Rozhodující je, co všechno nehoda člověku způsobila. Následky se zdaleka nemusí projevit jen v lékařské zprávě nebo na výplatní pásce.
I pomoc rodiny se počítá
Právě pomoc rodiny patří podle advokáta k nejčastěji přehlíženým položkám. Se zlomenou nohou může být problém dojít si nakoupit, připravit jídlo nebo se postarat o domácnost. U vážnějšího zranění potřebuje člověk pomoc i s oblékáním či hygienou. Blízcí se o něj postarají a málokoho přitom napadne, že by tato péče mohla být součástí odškodnění.
„Pokud poškozenému po nehodě manželka, rodiče nebo děti pomáhají s hygienou, oblékáním, nákupy, přípravou jídla nebo chodem domácnosti, může mít tato pomoc z hlediska odškodnění hodnotu, přestože za ni poškozený rodině nic nezaplatil,“ vysvětluje Drobiš.
Vyplatí se proto průběžně zapisovat, kdo pomáhal, s čím a jak dlouho. Zpětně se totiž rozsah péče dokládá podstatně hůř. Podobně snadno zapadnou náklady na dojíždění k lékařům a na rehabilitace nebo výdaje související s léčbou. Jednotlivě nemusí působit zásadně, po několika měsících ale mohou citelně zatížit rodinný rozpočet.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění
Ještě větší finanční dopad pak může mít přehlédnutí potíží, které přetrvávají i po léčbě. Člověk se sice vrátí domů a později třeba i do zaměstnání, jenže už nezvládne to, co před nehodou. Omezení pohybu nebo jiné zdravotní následky mu mohou zkomplikovat práci, péči o rodinu i oblíbené volnočasové aktivity.
Pro takové případy existuje náhrada za ztížení společenského uplatnění. „U závažných úrazů se tato náhrada může pohybovat ve statisících až milionech korun. Proto je důležité nezaměnit vyplacení bolestného a ušlého výdělku za úplné vypořádání újmy na zdraví,“ radí advokát.
Čtěte také
Výše náhrady závisí na konkrétních následcích a jejich dopadu do života zraněného. U závažnějších případů proto Drobiš doporučuje odborné vyčíslení specializovaným znalcem. Důležité jsou také lékařské zprávy zachycující přetrvávající obtíže. Pokud navíc následky nehody dlouhodobě sníží pracovní schopnost, může přicházet v úvahu náhrada ztráty na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti, tedy renta.
Nečekejte na konec léčby
S vyřizováním odškodnění se přitom lidé někdy zbytečně zastaví ještě předtím, než vůbec začnou. Domnívají se totiž, že nejprve musí dokončit léčbu a teprve potom mohou pojišťovně předložit všechny požadavky najednou.
„Jednotlivé nároky lze uplatňovat postupně. V závažných případech lze po pojišťovně požadovat i zálohové plnění, což může být důležité například u člověka, kterému kvůli nehodě několik měsíců vypadne příjem,“ vysvětluje Drobiš. Náhrada ztráty na výdělku se přitom podle okolností může týkat zaměstnanců i živnostníků.
Nároky se zpravidla uplatňují přímo u pojišťovny vozidla viníka z jeho povinného ručení. Poškozený tak běžně nemusí požadovat peníze přímo po řidiči, který nehodu způsobil.
Čtěte také
Nároky mají i pozůstalí
Pokud nehoda skončí tragicky, vlastní nároky mohou mít také nejbližší zemřelého. Vedle nákladů pohřbu jde především o náhradu duševních útrap, v některých případech také o náhradu nákladů na výživu pozůstalých.
„U nejbližších příbuzných zemřelého dnes odškodnění duševních útrap dosahuje částky i kolem jednoho milionu korun,“ uvádí Drobiš. Ani tady však nejde o automaticky přiznávanou částku. Rozsah náhrady se posuzuje podle konkrétních rodinných poměrů a vztahů.
U zraněných i pozůstalých tak záleží nejen na samotném uplatnění nároku, ale také na jeho správném doložení a vyčíslení. Zraněný by měl uchovávat lékařské zprávy, účtenky i doklady o cestách a nezapomínat na evidenci pomoci blízkých. Jak připomíná advokát, po nehodě nestačí zjistit, kolik člověk dostane za bolestné. Podstatné je prověřit všechny následky, které mu cizí chyba přinesla.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Detaily letecké tragédie v USA: Magnát s malými dětmi mezi oběťmi i zlověstná SMS pilotky