Zatykač na lídry Hamásu, ale také na izraelského premiéra Netanjahua
Mezinárodní trestní soud (ICC) požaduje vydání zatykače na vůdce Hamásu Jahjá Sinvara a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kteří jsou obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v souvislosti s útoky na Izrael ze 7. října a následnou válkou v Gaze, uvedl v pondělním exkluzivním rozhovoru pro televizi CNN hlavní žalobce soudu Karim Khan. Na zvažované kroky justice reagoval i český premiér Petr Fiala, který označil návrh za děsivý.
Khan dále pro CNN uvedl, že ICC rovněž usiluje o vydání zatykače na izraelského ministra obrany Joava Galanta a na dva další vrcholné představitele Hamásu — Muhammada Dijába Ibráhíma al-Masrího (vůdce brigád Izz ad-Dína al-Kassáma, známý také pod jménem Muhammad Díf, pozn. red.) a Ismáíla Haníju, politického vůdce Hamásu.
Izrael zaútočil na město Rafáh, více v reportáži:
Zatykače na izraelské politiky by byly prvním případem, kdy se ICC zaměřil na nejvyšší představitele blízkého spojence Spojených států, připomíná CNN. Tímto rozhodnutím by se Netanjahu dostal do společnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, na kterého ICC vydal zatykač v souvislosti s válečnou agresí Ruska na Ukrajině.
ČTĚTE TAKÉ: Opravdový přítel Ruska, napsal Lavrov o Raísím. Truchlí Hamás, Hizballáh i Húsíové
Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP. Žalobce uvedl, že obvinění proti Sinvarovi, Haníjovi a al-Masrímu zahrnují „vyhlazování, vraždu, braní rukojmí, znásilnění a sexuální napadení při zadržení“.
„Svět byl 7. října šokován, když byli lidé vyvlečeni ze svých ložnic, ze svých domovů, v různých kibucech v Izraeli,“ řekl Khan moderátorce CNN Christiane Amanpourové a dodal, že „lidé nesmírně trpěli“.
Obvinění proti Netanjahuovi a Galantovi zahrnují „způsobení vyhlazování, způsobení hladu jako válečné metody, včetně odepření dodávek humanitární pomoci, úmyslné cílení na civilisty v konfliktu,“ upřesnil žalobce Khan.
Když se minulý měsíc objevily první zprávy o tom, že hlavní žalobce ICC zvažuje tento postup, Netanjahu prohlásil, že jakýkoli zatykač ICC na vysoké izraelské vládní a vojenské představitele „by byl nehorázností historických rozměrů“ a že Izrael „má nezávislý právní systém, který přísně vyšetřuje všechna porušení zákona“.
Na otázku Amanpourové ohledně Netanjahuových komentářů Khan odpověděl, že nikdo nestojí nad zákonem.
Zločin historických rozměrů, zní z Izraele
Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Podle vysokého představitele Hamásu Sámího abú Zuhrího, kterého cituje agentura Reuters, postoj ICC „staví na roveň oběť a kata“ a „povzbuzuje okupaci k tomu, aby pokračovala ve válce, jejímž cílem je vyhlazení“. Termínem „okupace“ přitom Hamás označuje Izrael.
Podle jednoho z lídrů izraelské opozice Jaira Lapida je pak možnost vydání zatykačů na Netanjahua a Galanta „katastrofou“. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc bezprostředně označil Khanovo rozhodnutí požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“.
Fiala: Návrh je děsivý a nepřijatelný
Návrh hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás je děsivý a zcela nepřijatelný. Na síti X to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle Fialy nelze zapomínat na to, že to byl Hamás, kdo loni v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. "A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu," dodal předseda vlády.
Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy více než 35 000 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti. Válka v Pásmu Gazy také vyvolala humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí se ocitly na pokraji hladomoru.
