Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvažuje prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září. Ve čtvrtek na tiskové konferenci zopakoval i svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé. Důvodem přitom nejsou vysoké ceny paliva, ale zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců.
O případném prodloužení snížení spotřební daně na pohonné hmoty chce Stanjura nejprve jednat s kolegy ve vládě. Za vhodné ale stále považuje debatovat o trvalém snížení spotřební daně u nafty, protože v Německu a Polsku je nejnižší sazba stejná jako nyní v České republice, uvedl. Rozhodnutí o pokračování úlevy musí podle něj padnout do konce září.
Snížení spotřební daně na benzin a naftu o 1,50 koruny na litr platí od 1. června. Vláda ho zavedla jako reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem.
Marže raketově vzrostly
Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí (MF) i proto poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot. K podpisu má být norma připravena do 1. září.
„Po zavedení monitoringu se ceny držely pod průměrem roku 2021, a to i v měsících květnu a červnu, kdy ceny na čerpacích stanicích rostly vlivem vývoje na evropské burze. Ceny pohonných hmot začaly v měsíci červenci klesat. Přesto ministerstvo financí sledovalo, že v měsíci červenci výrazným způsobem vzrostla marže na čerpacích stanicích,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Sledovaná marže distributorů paliv a čerpacích stanic v červenci dosáhla u nafty 5,40 koruny za litr, a u benzinu Natural 95 dokonce 5,60 koruny za litr. Průměrná marže v loňském roce činila 3,39 koruny u nafty a 2,55 koruny u benzinu.
O zavedení cenové regulace rozhodne resort v dalších týdnech podle cenového vývoje na trhu. Ministerstvo požaduje po čerpacích stanicích, aby reagovaly na pokles vstupních cen rychleji. Připravená regulace určuje maximální výši marže čerpacích stanic a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot. Týká se tedy obou kontrolovaných částí distribučního řetězce, neboť červencová data MF potvrdila výrazné navýšení marže nejen u čerpacích stanic, ale také u distributorů paliv. V současnosti MF zaslalo návrh cenové regulace České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a Unii nezávislých petrolejářů, aby se mohly na případnou regulaci technicky připravit.
„Z výsledků našich kontrol ani z připravených opatření nemám radost, ale pro takto extrémní navýšení červencových marží u benzinu i nafty skutečně nemám pochopení. Rozumím argumentu kompenzování nízkých červnových marží, které byly pod průměrem loňského roku, ale rozhodně ne tímto způsobem. Považuji to za zneužití prázdninové sezony, kdy řidiči na dálnicích jednoduše neměli jiné řešení než drahé palivo tankovat. Na některých místech přitom byly benzin i nafta v červenci nejen nepřiměřené drahé, ale také se v mnoha případech prodávaly za stejné ceny, což rozhodně necháme prověřit,“ řekl Stanjura.
Ministerstvo v pátek podá podnět k prošetření na ÚOHS z důvodu podezření na kartelovou dohodu mezi některým sítěmi čerpacích stanic. Kontroly MF totiž v poslední době prokázaly velmi podobné nebo dokonce zcela totožné ceny paliv, jejichž výše nereflektovala významný pokles cen ropy a paliv na světovém a evropském trhu.
Ministerstvo financí spustilo kontroly cen a marží pohonných hmot na celém trhu veřejných čerpacích stanic v polovině března a cenový monitoring následně v červnu rozšířilo také o marže distributorů pohonných hmot. Právě ti jsou totiž plátci spotřební daně, která u motorové nafty a benzinu klesla z rozhodnutí vlády od 1. června do 30. září o 1,50 koruny na litr. Cílem rozšířené cenové kontroly MF prodloužené nejméně do konce září je zajistit, aby snížená daň nezůstala v maržích prodejců a promítla se do cen na čerpacích stanicích pro řidiče.
