O obyčejnou práci nikdy nestál. Ale když viděl Top Gun, měl jasno: Aleš Svoboda o snu letět do vesmíru
Výběr redakce
Drtivá většina Čechů o něm slyšela až ve spojitosti s přípravami na cestu do vesmíru. Než se do něj Aleš Svoboda vypraví, uplyne zhruba rok. Ale kdo je budoucí český astronaut, původem teprve druhý v historii Česka, a kdy o nejdobrodružnější cestě, jakou člověk může vůbec podniknout, začal snít? Čtěte dál a zjistíte to.
Každý sen někde začíná. Ten o cestě do vesmíru začal v Brně. Do zdejší Hvězdárny a planetária, stejně jako před ním Vladimír Remek, chodil v raném mládí i současný astronaut ve výcviku Aleš Svoboda. Tehdy ještě netušil, že jednou bude stát jen krůček od skutečné vesmírné mise. „V Brně jsem chodil do školy na základku, pak na gympl, taky jsem tady hrál hokej, chodil jsem na Kraví horu na hvězdárnu… Chtěl jsem už odmalička dělat něco zajímavého,“ vypráví před kamerou pořadu Prima Česko Aleš Svoboda.
Když v kině zhlédl film Top Gun, bylo jasno. Dětský sen dostal konkrétní podobu. „Řekl jsem si, že chci být pilotem. S letectvím jsem měl vždycky spojené i vesmírný program a létání, k tomu jsem měl vždycky i blízko.“
Ve stopách dědečka až ke hvězdám
Jeho první kroky vedly do Aeroklubu Medlánky. Ostatně tam létal už jeho dědeček. „Začal jsem létat na Blaníku, právě tam jsem letěl poprvé úplně sám. To byla jasná volba, že chci být pilot. A to nejlepší, co tenkrát bylo, nebo co ještě stále je, byly Gripeny. A tak jsem se přihlásil na Univerzitu obrany, na obor, kde se studuje budoucí vojenské letectví,“ pokračuje ve vyprávění Aleš Svoboda.
Letecký výcvik dokončilo šestnáct studentů z devatenácti. Ti nejlepší pak pokračovali k proudovému letectvu. Tehdy Aleš Svoboda létal na L-39 a L-159. Pak konečně usedl do kokpitu vytouženého Gripenu. „S dalšími kolegy jsme odcestovali do Švédska, kde jsme absolvovali asi tříměsíční výcvik a pak jsme na něj navázali dalším asi ročním výcvikem tady v Česku. Tím jsme se stali tzv. combat ready, to znamená plně vycvičení na Gripenu. A to je výjimečná věc, člověk má možnost jednak dělat práci, která ho baví, a s lidmi, kteří jsou fajn, a taky sednout do letadla a dělat věci, které většina lidí dělat nemůže,“ uvádí profesionální armádní letec.
A pak přišla další životní příležitost. Vesmír. Když Evropská kosmická agentura otevřela výběr nových astronautů, přihlásilo se přes dvaadvacet tisíc lidí. Na finální listině zůstalo sedmnáct nejlepších. Jedním z nich byl právě Aleš Svoboda. „Trvalo to asi rok a půl. Lidé odpadali hned na začátku, kdy se vyfiltrovali podle životopisů, podle různých dotazníků. Pak následovala jednotlivá kola různých psychologických i výkonnostních testů a různých pohovorů,“ pokračuje ve vyprávění Aleš Svoboda.
Dnes má za sebou základní astronautský výcvik. Je přiřazen ke konkrétní misi a příští rok by měl jako pilot vesmírné rakety letět na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jak dodává: „Od 1. září letošního roku budu mít přerušený služební poměr s armádou a budu pod kontraktem Evropské kosmické agentury na 1,5 roku. Pak se zase vrátím pod armádu.“
Už teď ovšem inspiruje další generace. A radu pro ně má překvapivě prostou: Makejte na sobě. „Myslím, že důležitý je vyrovnaný přístup. To zní jako knižní rada, ale já jsem ve škole dělal jednak matematiku, chodil jsem na víceleté matematické gymnázium, taky jsem do toho hodně sportoval a v podstatě už od školky jsem se učil angličtinu, takže já si myslím, že správný přístup je zdravý balanc.“
A co by dnes řekl desetiletý Aleš, kdyby sám sebe mohl vidět ve fázi příprav na pilotování Crew Dragon? „Asi: Dělej, co děláš, dělej to dál a bude to dobré.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česká stopa na oběžné dráze: Zdánlivě obyčejná kostka mění Brno ve vesmírnou velmoc
